Proč jsou tabu narážky na postavu "nehubených", ale u hubených je to povoleno?

No jenže ty jsi asi chtěla hubnout, takže ti to nevadilo, sama ses tím zabývala. Jenže dospět k tomu, že chci zhubnout, ten člověk musí sám. To, že to chce okolí, aby on zhubl, je vlastně úplně nepodstatné, dokud on sám se nezačne snažit. No a někoho už hubnoucího, třeba právě naopak o to víc to srazí na kolena, že se snaží, třeba i hubne, ale přesto to okolí mu dává najevo, že vypadá hnusně, já dokonce myslím, že třeba já bych v takovém případě pak asi spíš tu motivaci ztratila.

Jestli ty jsi spokojená, a okolí rejpe ve smyslu, že teda vyjadřuje názor, že "by to mělo být, vypadat jinak", no tak co to je jiného, než diktát?

přesně tak já jsem kvůli takovým upřímným kreténům přibrala ještě víc..Tiakia a jí podobní asi nebyli nikdy terčem těchto idiotských otázek a poznámek, ale taky myslím že se dá najít milion jiných témat a že všechny holky mají doma zrcadla a vidí jestl přibraly nebo ne.. okolí do toho nic není tak nechápu proč by můj vzhled měl někdo komentovat.. díky tomuto jsem si aspoň protřídila kamarády.. Promiňtě ale ten který mi neustále říká že jsem přibrala, jak mám jíst, co mám dělat (přitom tomu podle řečí sám hovn* rozumí, není můj přítel) To prostě ne.. když se mi nelíbí něčí kalhoty tak to snad nekomentuju ne? Proč to jako komentovat

copak někdo z nich do tebe násilím cpal jídlo?
Tohle je přesně ukázka jak hodit vlastní selhání na ostatní.Tvoje okolí nemůže za tvoje kila navíc i kdyby ti 100x denně říkali jak jsi tlustá,tak ty jsi majitelkou svého těla.Pokud to nezvládáš,tak je to jen tvá chyba a pokud jsi nervově labilní,tak s tím něco dělej,ale neházej to na okolí.

Jsem vyrovnaný člověk a lidem asi nestojí za to se do mě trefit se mnou to nic neudělá.Nebo spíš neberu různé poznámky jako útok na vlastní osobu,právě proto,že jsem vyrovnaná sama se sebou.

Reaguji na everything.is.possible: jasně no, já si taky myslím, že každý má především koukat na sebe, nikdo není dokonalý, navíc mnoho lidí opravdu nemá špetku taktu a empatie a jejich kritika spíš ublíží než pomůže...ale zase někomu určitě může pomoct dobře míněná kritika od někoho blízkého, když si to dotyčný třeba neuvědomuje, že si evidentně ničí zdraví a potřebuje nějak nakopnout...ale chodit po kamarádkách a cpát jim co se mi na nich nelíbí, ještě když vidím, že se daným problémem trápí, to je opravdu spíš drzost...

tyyy vol* tak to nemá cenu... prostě mi nemá co kdo říkat jak vypadám ať srovnaná jsem nebo ne...

no tak jestli máš normální postavu tak to bude díky tomu a ne že jsi vyrovnaná... na hubené nebo vychtrlé lidi má vždycky aspon jeden ze sta nějakou poznámku

to je myslím většina případů....

taky to tak vydím, ale ted je to cca rok.. co mi to nikdo neřekl tak se mi to rozleželo v hlavě a ještě někdo mi říct tak blbou větu nebo otázku tak mě tím vytočí a pěkně ho setřu Teď už jo normálně bych řekla a nechceš radši sledovat sebe než ostatní? se podívej jakou máš *****, nebo cokoliv prostě ty.....

Reaguji na Tiakia: nevím kolik je zakladatelce ale chápu to tak že jsi asi starší než já.. protože mi příjde že v mém věku se snaží ty holky co nejvíc ublížit a né pomoct s výběrem kalhot, hubnutím atp...

Uvědom si, že svět se nezmění...ty ale tu možnost máš.
Co Ti tady píše TIAKIA je pravda. Je to jen o tom, co máš v hlavě. Jsi nespokojená sama se sebou, tak pliveš síru všude okolo...je to tvoje tělo, tak se s tim smiř nebo s tim něco dělej, sakra. Ty sama s Tím smířená nejsi..jinak by sis poznámek ani nevšimla.

Já jsem na tom teď podobně jako Tiakia ale celé dětství a pubertu jsem terčem poznámek a posměchu byla.. jsem zas žirafa. Poznámky kolem sebe už prakticky neslýchám a pokud někdo něco plácne, tak si ze sebe taky udělám srandu...a vesele nosím i podpatky...prostě na všechny dlabu. A neříkej, že výška není takový "handicap" jako nadváha. Protože já s tím - narozdíl od tebe - opravdu nic dělat nemůžu

no nejsem smířená, ale pořád nechápu co je komu do toho jestli jsem přibrala nebo ne? proč nesmyslné urážlivé poznámky to prostě vživotě nepochopím!

no není, moje sestra je taky hodně vysoká a vůbec jí to nevadí je ráda že není trpaslík, taky nosí podpatky a všechno.. A myslím že se s tím nikdy netrápila.. a nikdo se jí nesmál..

Je to prostě demence lidí, mít takové blbé otázky.. každý si může být jaký chce.. a teď mi někdo říct že jsem přibrala tak ho slušně odpálkuju jenom před tím jsem byla mladá a blbá že jsem si to nechávala líbit..

Jenže to je její případ....mně se posmívali celou ZŠ...a přála jsem si být menší.
Ale prostě jsem na to povznesla.... Na věty typu "Jeee slečno vy jste ale dlouhá "nereaguju: " A co je Vám do toho, hleďte si svýho". Prostě řeknu: jo, to mám po tatínkovi nebo se ho zeptám. jestli by třeba něco nechtěl podat atd. Nejde o to, co lidi řeknou, ale jak ty to přebereš

ale jde, ěčně jsem slýchala , ježiši proč pořád žereš podívej se jak vypadáš (přitom jsem svéprávná a snad si můžu jíst co chci a kolik chci ne? nebo mi to snad chceš taky vymluvit a říct že mám jíst podle toho co mi diktují ostatní? Nebo že ostatní chcou abych zhubla, tak mám zhubnout? ) neměla bych chtít především já a kvůli sobě a né kvůli nějakým slepicím které stejně zkritizují všechno.. ?

No jo, ale když se člověk snaží zhubnout/nabrat, tak se sebou úplně spokojený není - a takové poznámky mu moc motivace nedodají - obzvlášť od někoho, kdo vypadá jak vypadá a nic moc pro to nemusí dělat.
A taky to jinak bere dospělý člověk a nebo někdo, na koho mělo okolí narážky v -nácti (nejlíp otec nebo nějaký magor přítel).

V tomhle si myslím, že to mají oba tábory stejné - akorát to chce dřinu a pozitivní myšlení. Až mi někdo ukáže holku, co zvedá dejme tomu 50 kg na bench a vypadá pořád vychrtle, tak třeba změním názor.

No, tak teoreticky, nabrat svalovou hmotu pro někoho, kdo nemá základ z dětství/puberty, jde hůř, vytvarovat postavu ve smyslu změnit tvar např. těch nohou pomocí cvičení. Abych pravdu řekla, zdá se mi to nemožné, u nikoho jsem to neviděla.

Chodila jsem kdysi cvičit s dvouma kamarádkama, ta jedna v dětství závodně sportovala, ta druhá v dětství nesportovala vůbec, u té první byly výsledky - vyrýsované nohy, vidět už po 3 týdnech, u té druhé dodnes ne, a to bych řekla, že se teď v dospělosti cvičení věnuje hodně, nebo hlavně hodně dlouhou dobu.

Neříkám, že tlustší to mají jednodušší, protože oni zas kolikrát z dětství nejsou zvyklí jíst, neumí si to jídlo uvařit, apod., ale připadá mi, že to se dá změnit snáz než tvar těla.

nevím, ale myslím, že většina hodně hubených lidí takoví byli vždycky - je to pro ně přirozené, mají takovou konstituci a opravdu nemohou přibrat....jiný případ je, když k t hubenosti přišli pomocí hladovek, to je jasné....
znám třeba kluky, kteří sportují, posilují a stejně jsou tintítka...zatímco když má někdo 100kg nadváhy, tak to asi nějak nabrat musel a když nějak změní svou životosprávu - začne sportovat, zdravěji jíst, tak se podle mě dostaví alespoň minimální výsledky vždy....ostatně koukala jsem občas na jste to co jíte s cajthamlovou)) a byla tam holka, co nemohla přibrat a ti odborníci taky říkali, že pokud to má geneticky dané tak s tím pravděpodobně toho moc neudělají a taky ne)

Reaguji na xTery: jj to jo ale tohle dává někomu právo mít takové blbé řeči? Nezdá se mi