Nedokážu se bavit s holkama

No, trochu zvláštní to je Ale sama s tím mám trochu problém, moc kamarádek nemám a ani jejich společnost moc nevyhledávám. Kluci jsou lepší společníci Možná to je i tím, že se mi líbí jejich pozornost, většinou jsem vždy středem...U dívčí populace mě zklamalo spíše to, že se jim nezdám už od pohledu. Možná to teď bude znít hnusně a namyšleně, ale přijde mi , že mě berou dost jako konkurenci. Já se snažím vycházet vždy se všema, takže trochu zamrzí, pokud mě lidi odsoudí, aniž by mě znali...s tím ale nic neudělám...

No jestli to nebude tím, že máš prostě jiné zájmy než slečny které potkáváš. Já taky nemám potřebu se bavit o botičkách, šatičkách a jakého jsem potkala samce. Ale jsou i holky, které zajímají i jiné věci než jen povrchnosti a stěma dokážu prokecat hodiny. Tak se trošku víc po tom světě porozhlídni a určitě najdeš i holku se kterou si budeš rozumět.

Mám to podobně. Já třeba nosím výhradně rifle a tričko. Takže se s holkama absolutně nemůžu bavit o módě, protože mě to nebaví. V práci se bavím hlavně s chlapama, protože je to takové pohodovější. Nevím proč, ale baby mají mezi sebou tendence pořád soupeřit, pořád se srovnávají a jsou zákeřnější. Navíc jedna kolegyně neustále řeší svoje děti, což mi už leze krkem. Ale aspoň ze slušnosti je občas vyslechnu. Pak samozřejmě řeší chlapy, což mě taky zrovna nebaví. Já se třeba ráda bavím o autech, počítačích a takových těch techničtějších věcech, i když jsem v tom velký laik, ale právě od kolegů se vždy dozvím něco zajímavého.

Sama říkáš, že se s nimi srovnáváš - a v tom to je Nevěříš si, nesneseš vedle sebe konkurenci, máš nízké sebevědomí atd. To se stává docela často, ženy jsou příliš konkurenční a nesnesou vedle sebe jiné kočky a tak se raději baví s muži, kde jsou ve středu pozornosti a všichni z nich sedají na zadek.... Myslím si, že o hodně přicházíš a je to velká škoda, protože chlap tě vždycky bude brát jen jako "babu" a nikdy ti v určitých věcech neporozumí. Mít kamarádky je hrozně fajn, ale člověk musí překonat strach, že ho ta druhá žena zradí a hlavně vynechat soutěživost. Jediná existující rada je na sobě zapracovat a s nějakou ženou se spřátelit.Dokud ty sama nedokážeš být dobrou přítelkyní, tak žádnou takovou nenajdeš. Žena na rozdíl od chlapa hned vycítí, že se s ní srovnáváš, hodnotíš její vzhled, závidíš jí něco, nechováš se přirozeně, nejsi upřímná atd. a pak se s tebou přirozeně nebude chtít přátelit. Takže .- začni u sebe.

Svou odlišností se netrap. Vím, že se to lehce řekne, a hůř udělá. Asi se tím i hodně trápíš, ale to, že jsi jiná NENÍ! synonymum pro to, že jsi špatná. V žádném případě.

Ono někdy není o co stát, co se týče přátelství s holkama. Sama jsem si s nimi dost naběhla (kluci jsou skvělí kamarádi), ale jsou i hodný holky. Jen je potřeba hledat. A to, že před nimi nejsi ve své kůži, je zaviněno právě tím, co sama píšeš - nejsi na ně zvyklá + se s nimi porovnáváš. Zamysli se nad tím, co na sobě máš ráda. Pokud najdeš něco, co ráda nemáš, hledej řešení, jak to změnit, ale věř, že naprosto vše je ve Tvých rukou a máš neomezené možnosti!

A jinak ještě k těm holkám - jsou holky, se kterými je prima trávit čas, a pak jsou takové, které v člověku vyvolávají pocit, že jsou mu nadřezené. Člověk tomu nesmí podlehnout. Přijde mi to, že takovým holkám to právě dělá dobře "cítit se, že mají na vrch". Holky i strašně rychle poznají Tvé nízké sebevědomí a hodné Tě povzbudí a špatné si na Tobě budou léčit své ego.

Jinak už jen to, že jsi sem napsala, je super krok ze Tvé strany - vidíš, že nekoušeme. Každá máme své problémy a určitě je spousta těch, které Tvé problémy pochopí nebo se o to alespoň budou snažit. (To jsou ty hodné holky).

Jinak sama mám 2 švagrové. S jednou jsem si sedly, druhou jsem také chtěla za kamarádku, ale cítím z ní, že ona má pocit, že "ona je lepší než já". Také mě to mrzelo, ale určitě nehodlám podlehnout pocitu, že má pravdu. Nemá. Ačkoli studuje VŠ a je chytřejší a lépe se obléká a má hezké vlasy a já nevím, co všechno (to jsou její přednosti), tak já zase vím, že já jsem zase soucitnější, chápavější a snad i ohleduplnější (a to jsou zase mé přednosti). Někdo určitě spíše ocení její přednosti, někomu zase budou sympatické ty mé.

A tak to je. Neexistuje nikdo, kdo by byl špatný. Všichni jsme totiž se svými odlišnostmi naprosto normální! A to myslím vážně.