Chtěla bych poprosit o radu. S novým „objevem“ jsme se viděli tuším 7 krát, pokaždé to bylo moc fajn a pokaždé jsme spolu strávili skoro celý den. Většinou se scházíme v čajovně, kde zbožňujeme tu atmosféru (která,co si budeme nalhávat,k lecčemu přímo vybízí) a prostředí. Jak říkám,viděli jsme se už 7 krát, ale prostě nikdy se nedostaneme dál, než k nevinný puse na rozloučenou,objetí a k držení za ruku... Je to moc fajn, je to milý, všechno je, dá se říct, v pohodě, ale je vidět, že už oba chceme víc (tím samozřejmě nemyslím sex,ale líbání) a mě se zdá,že jen pořád čekáme až ten krok udělá ten druhý (ale to bysme se taky nemuseli dočkat). Taky už mi několikrát naznačil,že je na to moc nesmělej. Neřekl to teda přímo,ale pochopila jsem to a v tom je právě ten zádrhel. Já sama jsem svým způsobem taky dost „zbabělá“ a pořád jsem čekala,až to udělá on, ale asi holt budu muset začít první. Poslední dobou jsem dost „vypadla ze cviku“ a hlavně jsem většinou měla známosti, kdy tu zmíněnou iniciativu přebíral chlap, takže jsem byla bez obav. Teď v této situaci mám strach,abychom se nějak nezasekli a nešlo to kvůli takový hlouposti do kytek.
Nemáte některá nějakou zkušenost nebo přímo tip „Jak na to?“. Jak jsem řekla,jsem docela nesmělá, takže žádný „ P ojď sem brouku!“ se určitě konat nebude ( ), ale přemýšlím nad tím už opravdu dlouho a furt mě nenapadá nic pořádnýho,co bych fakt mohla uskutečnit a konečně prolomit ledy...
Poradíte mi prosím? Předem díky za každý příspěvek.