Ja chcem svadbu, priateľ nie

Důvod k rozchodu? Jak pro koho. Pro mě určitě ne, sama svatbu nepovažuju za důležitou, ale pro někoho je to alfa omega. Není ale škoda opustit jinak fajn chlapa jenom kvůli tomuhle?

Z praktických důvodů bych ale doporučila, aby případné dítě mělo příjmení po tobě, ne po partnerovi.

Já bych se zamyslela nad tím, co to pro oba znamená.
Co je svatba pro tebe? Pro mě například by tahle situace byla docela dost zoufalá. Vědět, že o mě vlastně nestojí. Jenže samozřejmě on použije ty "kecy o tom jak je to jen papír". Pokud to tak myslí skutečně, tak ok, pak přece není problém jestli ten pitomý papír má nebo nemá ne?? Když je to jen takový nicotný papír. Který nemá žádné výhody - tak to mě dojalo fakt.... Ano, pro něj to nejspíš nese totiž jen jakousi vyživovací povinnost a lehčí pozici při případném úprku.
Mně by tohle tedy hodně vadilo. Jedna věc je, že skutečně to může brát jinak a nemyslí to tak jak to dramaticky tady já vypisuju, ale druhá věc je, že partneři by to měli mít zhruba nastejno položené. A HLAVNĚ - POKUD BY TAM FIGUROVALO JEŠTĚ DÍTĚ, TAK ABSOLUTNĚ NENÍ CO ŘEŠIT, DÍTĚ BY MĚLO PŘIJÍT DO RODINY, NE NA HROMÁDKU!!
Omlouvám se za takový drsný komentář, jen jsem se úplně rozčílila.

Není to jen papír, je to úpis, že ani jeden z vás nemůže při první krizi jednoduše utéct.
Prostě mu řekni, ze je pro tebe svatba důležitá, a že pokud trvá na psí knížce, bude se vaše dítě jmenovat po tobě. Já už mám jednu svatbu za sebou a do druhé se nehrnu, ale pokud by mělo přijít další dítě, řešit to budu, pro mě totiž neexistuje, aby mělo dítě jiné příjmení, než mám já.

Reaguji na nonysek:
Naprosto souhlasím a líp bych to nenapsala !
Taky mě to zvedlo ze řidle - a to jsem si říkala, že nebudu reagovat, jsem o generaci starší, než většina z vás - a že se do toho nebudu "montovat"
Co si ti chlapi, proboha, myslí?! Nebo co si myslí, že jsme my?, Že jsme slepice, které budou rodit na přání a oni si nechají otevřená zadní vrátka? Já nevím, jestli jsem tak staromódní, ale tyhle děti bez svatby jsem nikdy nepochopila - i když se to jimi kolem mě jen hemží, i můj synovec má dítě takhle a musím říct, že před rodinou jeho partnerky je mi za něj trapně
K tématu - já bych si s ním asi sedla a ještě jednou to v klidu probrala - já osobně bych třeba nesnesla, aby se moje dítě jmenovalo jinak, než já, tudíž bych trvala na tom, aby mělo MÉ příjmení - a na to by jako ješitný chlap mohl slyšet. ale i tak nevím, jestli bych neměla pocit, že ho někam tlačím, dospělý chlap má svatbu chtít SÁM...ach jo, je to těžké..

Do svatby bych ho nenutila jinak budeš za chvíli rozvedená nebo podvedená.Mě kdyby někdo nutil tak by se mi to taky nelíbilo. Jinak výhody to má jen ty praktický a to bych mu řekla jako, že třeba budete mít stejný příjmení a taky kvulli majetku když jeden umře.

To je blbost je tolik svobodnejch matek a ještě bez chlapa. Znám rodinu kde se rodiče nevzali, ale plánujou to kvuli majetku a žijou spolu normálně jako rodina a nedávno se ho ptala náká rejpavá návštěva jestli mu nevadí, že rodiče nejsou manželé a dítě, že mu to nějak nepřijde, že má mámu a tátu jako ostatní děti a to mu stačí.

s tím souhlasím, já bych osobně hodně špatně nesla, kdybych měla jiné příjmení než dítě, které jsem porodila. Necítila bych se jako rodina.

Dobrý večer dámy .Já mám doma situaci podobnou. Sice nechceme dite s partnerem ALE jsme spolu skoro 16 let .Do této doby se partner jaksi neurácil, změnit názor na svatbu Prozila jsem zivot čekáním na to az přijde , sám si uvědomí že by bylo fajn spojit naše životy. Nehne s ním nic ,ani když ví že je to moje dlouholeté přání. Než by se oženil, tak mě snad radši nechá odejít, mám ten pocit Několikrát jsme se o tom pobavily, někdy v klidu někdy v ostré hádce. Nic ...Nyní máme tak obrovskou krizi, že to vypadá na konec. Prostě chlap no a já tolerantně říkala, celá ta léta nesmim na něj tlačit, partnerství je o toleranci. Ano vetšinou ze strany ženy ,muži si zvykli žít jak jim vyhovuje. Takže pokud bych chtěla dítě a v budoucnu si našla jiného partnera , již od zacatku nebudu tolerantní z téhle mojí, zkušennosti Elisabeta

já si právě myslím, že ten částečný nezájem je v tomhle jakoby maskovaný, proto s tím tolik nesouhlasím :/
Myslím, že chlap když si vybere tu pravou, udělá cokoliv jen aby mu řekla ano.

Mě se hrozně líbí jak dneska nikdo svatbu nepotřebuje a docela mě to překvapuje u žen, že si nechtějí zažít ten den D. Já tedy nejsem velký romantik apod., ale také chci svatbu a je jedno jestli před dítětem nebo po, ale pro mě svatba znamená víc. A přesně život na hromádce jen tak? Ano je jiná doba. Doba, kdy si každý dělá co chce a kašle na všechny hezké tradice. Když se podívám na přítelovu rodinu, která slaví každý svátek a každou blbost a chce být pohromadě, tak si vzpomínám jak jsem se toho prvně hrozně lekla, protože jsem byla zvyklá slavit věci tak normálně a v podstatě jsem pořád pracovala a žila sama a teď když to vidím, tak je mi ta rodina víc a víc sympatická, protože má srdce a řekla bych, že tyhle věci jsou hezké a důležité a svatba je jedno z toho. Chci být manželka zvlášť pokud budeme mít dítě. Jedna výhoda života na psí knížku je ta, že vás toho moc nepojí a každý se může jednoho dne jen tak sebrat a na všechno se vykašlat. Nechápu jakým směrem lidé přemýšlí.
Na tvém místě bych mu asi vysvětlila, že pro tebe ta svatba význam má a že tě tím dost zaskočil. Třeba si to ještě rozmyslí..

na tom také něco bude

To je strašný

Asi bych si o tom s ním řádně promluvila. Já osobně bych nikdy nešla bydlet s mužem, který se nechce vázat. A pak čekat, jestli mě někdy požádá o ruku.

Já se mu nedivím, proč by se ženil. Ty mu 16 let vaříš, pereš, uklízíš nemá potřebu něco měnit.