Přítel i já oba studujeme na VŠ, bydlíme ve stejném městě každý u svých rodičů. Většinou se vídáme tak dvakrát do týdne, což mi vyhovuje. Při škole mám brigádu a třikrát týdně tréninky, tak je to náročnější, on při škole také trénuje (hraje fotbal). Když je zkouškové, vídáme se míň, tak jednou za týden až čtrnáct dnů z jeho popudu (já bych neměla problém se sejít i víckrát).
Přítel má teď několik předtermínů, řekl mi, že teď toho bude mít hodně, musí se dost učit. Je to už deset dnů, co jsme se naposledy viděli, mezitím jen jednou na jeho zápase, což se ale podle mě moc nepočítá - příjdu, dám mu pusu, jde hrát, po zápase se s ním rozloučím a jedu domů. My se tedy teď nevídáme, protože nemá kvůli učení čas. Následně jsem se dozvěděla, že byl v týdnu hrát zápas za cizí tým, ve kterém jinak nehraje, jen ho požádal kamarád, jestli by za někoho nezaskočil, tak šel.
Toto úterý už toho na mě asi bylo moc, škola, práce, tréninky a zkolabovala jsem. Přítel se mi od začátku týdne neozýval, mě štvalo, že na fotbal čas má a na mě ne, tak jsem mu to ani neříkala. Až dneska mi napsal, tak jsem mu o tom říkala, nejdřív mi domlouval, abych si dala pauzu a pak z něj vypadla věta, kvůli které to sem celé píšu:"Přijel bych za tebou, ale mám moc učení, takže to nejde."
Nejsem si moc jistá, z jakého úhlu se na to dívat, proto se ptám Vás, co si o tom myslíte, a hlavně jak byste reagovali? Nechci být za tu, co mu brání v zábavě, vždycky jsem ho v tom podporovala a povzbuzovala, ale teď mě strašně štve, že na zápas za cizí tým si čas bez problému najde, ale když mám já zdravotní problémy, tak ne.
Jen ještě dodám, že na mě čas bude mít asi až v polovině příštího týdne - to má poslední zkoušku, ale ještě po ní je zápas, takže až bude po něm.
Byla bych Vám moc vděčná za Vaše názory...
Poslat SZ
Galerie obrázků
