Mám kamarádku, od mala, je to sousedka přes plot, o dva roky mladší než já. Na ulici jsme si hrály již od těch dětskych let a jak přicházela puberta, tak jsme probíraly všechno možné. Nejintenzivnější bylo období kolem střední školy. Tenkrát si našla přítele, po čase s ním začla bydlet, ale tady ve městě. Takže kontakt byl. Sice už ne takový jak kdysi, ale tak jednou do měsíce jsme se viděly. S tím přítelem se bohužel rozešli a pak jsme nějak ztratily kontakt, semtam jenom ahoj a prostě nějak nezbýval čas. Pak se objevil její "ten pravý" a nějak za poslední rok nám nevycházelo se sejít, vždycky jsme se domluvily a pak to bohužel na něčem krachlo. Takže sumasumárum nejsme v uzkém kontaktu tak 2 - 3 roky. Jenže teďka přišlo oznámení o svatbě. A mě mrzí, že mě prostě nepozvala. Nepotřebuju tam být celý den, ale slyšela jsem, že na večerní párty má pozvané kamarády. Prostě v pubertě nejlešpí kamarádky a teď už nic. A mrzí mě, že ani pořádně toho jejího frajera neznám
Mimochodem naši rodiče se spolu hodně baví, slaví společně narozeniny, silvestra a pod....
Omlouvám se za chyby, nebo semtam nelogičnost, ale píšu z mobilu.
Jaký máte názor?
Chápu, že teď už spolu moc v kontaktu nejsme, ale vzhledem k tomu, že se přistěhovala zpátky k rodičům, takže je zase přes plot, tak to začínáme pomalu obnovovat. Ale asi už je pozdě.