Ahoj všichni...je to víc než půl roku, co jsme se rozešli s přítelem, první iniciativa toho rozchodu byla obou, více ale jeho, já jsem jen viděla, že nám to poslední dobou nějak neklape. Byly jsme spolu dva roky a poslední dva měsíce vztahu jsme se nějak hádali kvůli každé blbosti, prostě špatné období. To vyustilo v rozchod, který chtěl on , ale já taky. Tak do 14 dnů mě začal doslova prosit, ať se vrátím. Já jsem si ale rozumně zdůvodnila, že mezi námi byly rozdíly a neshodli jsme se na některých věcech a pořád jsem mu to opakovala, že opravdu by to asi nedělalo dobrotu, a lepší dřív než později z toho vztahu odejít. Nebyl to špatný vztah, byla to pohoda, nebyly časté hádky, ani nic takového, byli jsme spokojení spolu, ale věděli jsme, že máme například, jiné názory, i když v důležitých vecech jsme se dokázali dohodnout.
Cca za měsíc jsem někoho poznala. Tedy znala jsem ho už dříve, ale dali jsme se dohromady. Začala jsem si tedy s ním, a celou dobu co jsem ho měla bývalý přítel přemlouval, sliboval, jak to bude dokonalé, a že beze mě nemůže být už ani minutu, a pořád dokolečka, jak mě miluje, celý půlrok. ( s tím přemlouváním začal už před tím než věděl o něm). Snažila jsem se přerušit kontakt, což tak docela dobře nešlo, když jsme spolužáci. Tedy jsme se vídali občas i mimo školu, když mě odvezl domů atd... A on mě znejistěl, že jsem začala uvažovat, jestli zůstanu s tím, nebo se vrátím....Až mě nakonec přesvědčil úplně, a já se rozešla a vrátila se....
dva dny na to mi řekl, že neví jestli se mnou chce být, že prý si za ty měsíce zvykl na svobodu...že prý asi potřebuje někoho chápavějšího, že já jsem žárlivá a nevím co.....to řekl proto, že jsem jako úvod do nového vztahu požadovala, abychom oba svoje známosti nové vymazali (kontakt atd) - on s ní nic neměl, ale jen s ní randil. A také prý, že ví, že mi některé věci vadí, například, že by rád s jednou fajn holkou chodil na squash, a přitom když se zeptám já jeho, jestli kdybych chodila s jedním fajn klukem na squash, nevadilo by mu to, řekl, že vadilo....má pravdu, mě by to vadilo, já jsem raději s partnery, kteří sice mají kamarády, ale kromě pánských jízd trávíme s těmi kamarády čas spolu...
Jsem na něj docela naštvaná, že takhle otočil a všechny jeho sliby a tvrzení, jak nemůže být beze mě, byly asi jen řeči. Závěr je že on prý neví, jestli se mnou chce být, ale už ten druhý den mi psal, že asi jo....jenomže jestli vůbec mám riskovat být s někým takovým, pokud se rozhodne, že chce ?
Vůbec nevím co teď s tím dělat, prosit ho rozhodně nebudu, do hlavy mu nevidím já, ani nikdo tady nebude, ale zajímal by mě váš pohled na věc, co se doopravdy stalo, proč takto otočil.... Děkuji všem, co si to budou ochotni přečíst