Přítelův brácha slaví v sobotu narozeniny a přítel chce, abych s ním šla na jeho oslavu. Jenže mě se tam nějak vůbec nechce. Jeho bráchu už jsem několikrát viděla, ale nijak extra jsme se spolu nebavili. Znala bych tam jen přítele a toho bráchu. Navíc mě v úterý a ve čtvrtek čekají dvě těžké zkoušky, které opakuji z minulého roku a záleží mi na nich, takže se učím od rána do večera a mám strach, že to všechno nestihnu.
Kdyby to aspoň bylo ve stejném městě, ale je to 20 km ve vesnici, takže bych si musela sehnat odvoz a asi bych tam nebyla jen 2-3 hodiny, ale bylo by to na dýl.
Přítel by byl rád, kdybych tam šla. Ale já mám strach, že kdybych neudělala ty zkoušky, tak si pak budu vyčítat, že jsem vůbec někam chodila a naši by taky nebyli nadšení.
Tak teď místo učení, přemýšlím, jestli tam jít nebo ne.
Příteli jsem řekla, že asi nepůjdu, byl zklamaný a pořád nedokáže pochopit, co se tak dlouho můžu učit. (přítel má jen učňák, takže se nikdy pořádně neučil). Ale zase když tam půjde sám, tak budu mít strach, aby mě tam třeba nepodvedl (i když vím, že takový není a vždycky říká, že by to neudělal), jenže alkohol dokáže divy.
Tak teď nevím, zda se radši učit nebo jít.