Holky, chtěla bych pomoct.... Bydlím s tátou (je mi 16 let) a on chodí do práce střídavě na noční a ranní ... a když chodil na noční, tak k nám vždycky chodila babička "hlídat" mě .. sice jsem nechtěla, aby sem chodila, ale na druhou stranu jsem měla dobrej pocit, že nejsem v bytě sama ... ale už mi to pak bylo blbý, aby sem chodila, když mi je tolik (no moc zas ne, ale na to aby sem chodila pokaždý babička, si myslim že mi je DOST), tak jsem si "vybojovala 
" to , že budu zůstavat sama doma (babička s tím absolutně nesouhlasila, táta byl sice taky docela proti, ale nakonec řekl ,že jestli to chci zkusit tak můžu... ) . Už odmalička se strašně bojim vlastně ani nevim čeho přesně, jestli tmy, duchů a takovejch blbostí ale zkrátka když jsem v noci (prostě když je tma) sama doma, tak mám divnej pocit ... ale chci to nějak překonat a nechci, aby sem už babička chodila, takže chci nějak poradit, co mam dělat a jak mám přestat mít ten hrozně divnej pocit a přestat se tak nějak bát .. Snad mě chápete. Jinak táta chodí na noční tak 2x do týdne.
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Strach být v noci sama doma
Poslat SZ
Laky
jo, určitě si pro nějakou od ní zajdu do knihovny na ty moje OSAMELY večery
Já se bojím také asi jako ostatní tady a také ani nevím pořádně čeho.Neustále se ohlížím dokola,zda je vše tak,jak má.Jen co se někde něco šustne jsem hned v pozoru a nervózní.Chtěla bych se toho zbavit,ale asi to jen tak nepůjde.A rozsvícené světlo by u nás doma asi neprošlo 
Nejlepší je,když třeba usínám občas s přítelem.To mám prostě někoho u sebe kdo mě objímá a ten strach docela zmizí 
Cituji Laky: Nejlíp na spaní něco od Lenky Lanczové.........to spolehlivě uspí a člověk má hezké sny
jo tu doporučuji taky..mám od ní přečteno spoustu knih 
hafatko
jsme na tom naprosto stejně... taky mám přítele, ale usínám s ním jen o víkendu (přes školní rok) ted o prázdninách to bude asi častejc, ale taky vedle něj nemůžu usínat pokaždý, když má táta noční ..
Luccy
Časem to přejde, věř mi. Je mi 22 let ale donedávna jsem měla problémy s tím, spát někde jinde, navíc bez rodiny... Ale jde o to se překonávat, posouvat své hranice. Třeba se mi nechtělo mimo město, ale věděla jsem, že musím, že to musím překonat. A nakonec to bylo bezvadný a teď jezdím dost často. Teď jsou naši na dovče a pohoda. Hlavně opravdu nepřemýšlet před spaním na něco děsivýho, proto mám zakázáno myslet na Věřte-nevěřte Já třeba usínám při rádiu. Jinak-bydlíme v paneláku a máme psa. Ale je malý a navíc vítací typ Ten by někoho leda tak oňuchal radostí, takže žádný hlídač Ale jak říkám, trénuj se, nakonec budeš mít ze sebe super pocit
žifka
jo, proto jsem chtěla začít s tím být doma smaa přes noc, co nejdřív, abych si na to navykla a ne abych pak někdy třeba v 18 zůstala poprvý sama doma a byla z toho uplně vyplašená ... myslim, že si na to časem zvyknu, ale zatim jsem na začátku takže to bude ještě trvat...
hafatko
jj nej byla kniha o Lukášovi a Sandře........jak se to jmenovalo...dva díly?
Luccy
Jasně, jde to pomalu, u někoho rychleji. Já obecně nesnášela být nikde jinde přes noc. Takže školy v přírodě apod. byly omezeny na minimum. Ale ono to přirozeně přijde, vyvine se to. A pak budeš v pohodě.
Galerie obrázkůmoderátorka
Luccy
Trénuj se, jednou jako když to najdeš. Já třeba nemám problémy spát sama někde jinde (třeba v hotelu, nebo ve stanu...), ale doma se prostě bojím........
Luccy
Tak já jsem si teď, jak to tu čtu, vzpomněla na svoje strachy, které už teď naštěstí nemám, nějak s věkem odezněly. Ale dost dlouho jsem se doma bála a to jsem ani nemusela být doma sama. Měla jsem pokoj v přízemí, rodiče ložnici v patře. A já jsem bohužel vždycky strašně ráda koukala na horory, kriminálky a různé strašidelné příběhy. Stokrát jsem se mohla přesvědčovat, ať jdu radši spát, protože mi bylo jasné, jak to dopadne, ale takový Pes baskervilský byl tenkrát silnější. Nezapomenu, jak jsem se potom bála přejít přes chodbu na záchod, protože jsem přímo slyšela, jak mi ta psí bestie dejchá za krk. Dneska už se tomu směju, ale tenkrát fakt nic moc. Takže taky doporučuju minimalizovat strach čtením červené knihovny nebo něco pro zasmání. A taky je důležité jít spát, až když jsi opravdu unavená, protože mám zkušenost, že jak si lehnu a moc se mi spát nechce, začnou se mi hlavou honit myšlenky a člověk akorát vymýšlí různé hrůzostrašné scénáře. Tak ať to zvládneš
Rozsvítím si všude, zamknu a nastavím si TV, aby se za hodinu sama vypla. Upřímně, moc to nepomáhá, stejně mi hlavou běhají všelijaké scény z hororů Zkrátka se doma taky bojím
Lucinko, přečti si knížku Strašidla z Nerudovky a uvidíš, že se přestaneš všech "strašidel" bát.
žifka
snad máš pravdu...to mě zas třeba tábory atd nevadily, protože jsem tam nachtce nebyla sama...
bakalářka
to já jednou taky spala sama ve stanu a bylo to uplně v pohodě, ale doma je to horší no
Karin
děkuju moc, snad to zvládnu... s tím, že když se mi moc nechce spát a lehnu si mam zkušenost a to je pak přímo horor co se mi honí v hlavě
karamelka
a o čem je ta knížka?
Luccy
Tak si ustel v obýváku u telky,pusť nějakou komedii a ono ti to usne.Neboj se,jsi už velká holka a nic tě ukrást nepřijde.
ten pocit strachu je normální,ale nemá se nic přehánět
Tak možná si ji taky přečtu
http://www.knihovnicka.net/kniha/27634-strasidla-z -nerudovky-vostrakova-ivana/uryvky/
