Smazat

Samota 2

Tak píšu znovu (jak jinak u deníčku)... Už opravdu nevim, co se sebou mám dělat:(... pořád se mi nedaří najít toho pravého:( a tím pádem je mi pořád smutno a když mám volno, tak se spíš nudím...

Mám možnost chodit ven s kamarádama, ale to je spíš večer do hospody a tak, což mě samozřejmě baví... ale stejně to ničemu nepomůže.... Můj problém je asi to, že když už o mě někdo projeví zájem, tak já hned začnu hledat chyby. Né, že bych si myslela, že ten kluk neni pro mě dost dobrej, ale spíš hledám záminky, proč by nám to nemělo klapat, a pak nejdu ani na první rande, abych tomu dotyčnýmu nedělala naděje...
Zjistila jsem, že bych asi potřebovala poznat kluka, kterého bych někde vídala každý den, abych se mu nemohla vyhíbat... což se mi teď stalo v práci, líbí se mi tam jeden, se kterým se často bavím a myslím, že bysme si i v soukromí rozuměli, ale pro změnu je zadanej...
Já opravdu nevím, co se sebou, už mi to nepřijde normální být ve 23 letech stále sama a utěšovat se tim, že až to budu nejmíň čekat, tak to přijde...
Já vím, že mi tu asi nikdo nemůže doopravdy poradit, ale hrozně bych potřebovala si o tom s někým promluvit, asi s někým, kdo ví, o čem mluvím... s kámoškama to moc nejde, protože to není zrovna téma, o kterém bych se dokázala bavit s těmi nejbližšími, právě naopak...
Jenom chci ještě upozornit, že nemám problém s tim, že by o mě nebyl zájem (i když nějak velký asi taky ne), myslím, že se zdám nepřístupná a asi je i znát, že nemám sebevědomí, což trošku ztrácí na atraktivitě... ale i přesto se občas najde někdo, kdo by zájem měl... Já ale odvahu nemám, udělat první krok...
Prosím, pomooooc((




 
arrow
profile_image
Kláruš
od 25. 2. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

nechci se v tobě nějak rýpat, aby ti to nebylo nepříjemný ...ale je třeba ještě něco jinýho, čeho se v souvislosti s tím bojíš? Napadá mě, zkusit si třeba napsat papír toho, čeho se všeho bojíš a co je ti v téhle souvislosti nepříjemné...následně k tomu třeba dopsat, co by se muselo stát, aby se tyhle nepříjemné pocity neobjevovaly.....Co by se třeba muselo stát v situaci, když by tě zítra někdo pozval na rande, abys mu řekla, že s ním na to rande půjdeš? A jak to máš jinak v nové společnosti spíše cizích lidí? Jak se chováš tam?

arrow
profile_image
Kláruš
od 25. 2. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Napadá mě, jaký by to třeba bylo jít na to první rande do kina? to mi přijde takové nenásilné vzhledem k těm obavám....film na uvolnění a potom si jít někam sednout, povykládat si o filmu a když zjistíš, že je to na nic a že se necítíš dobře, tak na další rande nemusíš

arrow
profile_image
AmieRachel mojeid
od 21. 5. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Reaguji na Kláruš: Dobré otázky ... Já osobně s ostatními dámami nesouhlasím, ale nemám nic proti tomu, když to tak někdo dělá, že prostě jde na rande a hotovo. Mně to tak nefunguje, nejsem šťastná a nebaví mně chodit s někým, do koho nejsem zamilovaná a kdo mi nějakým způsobem třeba i nesedí. Nechci si říkat několik let to se spraví a pak zjistit, že se to nespraví a plakat nad ujetým vlakem. Raději prožiju nějaký čas v samotě a pak prostě někoho zas potkám. Ale rozumím zareze. Když mi bylo 23, cítila jsem se úplně stejně a hrozně nešťastně, že jsem sama. Taky jsem zkusila pár rande, nějaký románek, abych nebyla tak nepřístupná ... z toho jsem měla hrozný komplex a nakonec jediný, kdo na tom "prodělal" citově jsem byla já .. Čímž nechci říct, že by to byla nějaká katastrofa nebo kdoví co .. ale prostě .. nestálo to za moc a nemám na to žádné bezva vzpomínky. Jen zkušenosti. Ale asi jsem v tomhle jiná. Ale můj názor je, že se tím nic nezlomí, když to zkusíš. Pravděpodobně se nezmění nic. Může se to i zamotat, (já si tím teda pár věcí zamotala, ale bylo by to na delší vyprávění ) určitě získáš nějakou zkušenost. Otázka je, co tedy vlastně chceš asi víc .. nebýt sama, někoho mít, a nebo prostě zamilovat se. pokud to druhé, tak to je asi fakt nejlepší čekat a psát a ono to přijde nějak samo, jak říkáš nebo to udělej jak říkají holky. Já to tak udělala Svoje dojmy jsem napsala, záleží prostě na tobě, co bys ráda

arrow
profile_image
AmieRachel mojeid
od 21. 5. 2010
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Cituji Kláruš: jaký by to třeba bylo jít na to první rande do kina? to mi přijde takové nenásilné vzhledem k těm obavám....film na uvolnění a potom si jít někam sednout, povykládat si o filmu a když zjistíš, že je to na nic a že se necítíš dobře, tak na další rande nemusíš

To mi taky přijde jako dobrá nápad, určitě bych to zkusila ...

arrow
profile_image
Kláruš
od 25. 2. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Cituji AmieRachel: ebaví mně chodit s někým, do koho nejsem za

"nejsem šťastná a nebaví mně chodit s někým, do koho nejsem zamilovaná a kdo mi nějakým způsobem třeba i nesedí" S tím musím úpně souhlasit....já jsem to nějakou dobu praktikovala a cítila jsem se potom emočně dosti na dně a říkala jsem si, proč jsem raději nezůstala sama a nevyužila ten čas nějak lépe...
A záleží na tom, co zareza upřednostní, jestli raději být sama a čekat, až přijde někdo, s km odpadnou všechny ty negativní pocity anebo se přemoct a sbírat zkušenosti

arrow
profile_image
Johannka
od 16. 7. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Kláruš: A záleží na tom, co zareza upřednostní, jestli raději být sama a čekat, až přijde někdo, s km odpadnou všechny ty negativní pocity anebo se přemoct a sbírat zkušenosti

Tak sama už je a celý tenhle deníček je o tom, že už sama být nechce.
A pokud sama být nechce, tak s přístupem " nejdu ani na první rande" vidím jako další možnost už jen plakát Supermana na zeď.

Nebo jak podle vás lze najít partnera, když na pozvání na rande (tzn. rád bych tě poznal, jsi sympatická a třeba by nám spolu bylo dobře, tak to pojď zjistit)
zareza reaguje NE?

arrow
Neprodává v Bazaru

...

Reaguji na Kláruš:
určitě nerýpeš naopak jsem ráda za jakoukoli reakci S tím psaním je to dobrý nápad, možná to zkusím
Jinak, abych s tim rande souhlasila, musel by to být někdo, kdo se mi líbí a hlavně ho trošku znám, i kdyby jenom ze školy z hodiny, kdy vím třeba, jak se projevuje atp. ne s někým úplně cizím...
Mně nedělá problém společnost, i když nejsem úplně společenský typ (teď se protiřečím), prostě mi to nevadí v práci, ve škole a tak, ale jsem spíš taková tišší, takže ve velké společnosti si najdu jednoho dva lidi na koho mluvím, než abych mluvila na celou skupinu...
Jinak to kino mi právě na začátek přijde blbý, protože by mi tam vadilo to ticho (i když v kině je logický), přišlo by mi to takový zoufalý řešení... Ale dýl klidně, nebo s nějakým kamarádem

Reaguji na AmieRachel:
Jsem ráda, že souhlasíš, protože já si za těmi odmítnutými ve většině případech stojím... asi před třemi nebo dvěma lety jsem jeli se školou na zájezd a líbil se mi tam kluk z jiné školy, nemohla jsem nic ztrati, tak po zjištění jména jsem ho našla na fb a přidala si ho a on mě pak kupodivu pozval na rande a já šla bylo to takhle třikrát, pak jsem se začla bát, ale hlavně přestala jsem jezdit do toho daného města kvůlí práci, tak jsem to pak vzdala... a to je jediný, co mě trošku mrzí, protože jsem si rozuměli.... Takže bych řekla, že můj instinkt je dobrý

Reaguji na Kláruš:
No určitě nechci být sama,. ne jen za každou cenu někoho mít... chci s někým trávit volný čas, jezdit na dovolený, výlety, společné bydlení atp.

arrow
profile_image
Kláruš
od 25. 2. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Reaguji na zareza:
a není někdo takový v okolí, jak popisuješ, že by sis to s ním šla aspoň randění "natrénovat"?I když by z toho pak nic nebylo? Jak píše Johannka....

A před těmi dvěma nebo třemi lety, čeho ses potom začala bát? Z toho, jak jsi to popisovala to na mě totiž působilo takovým dojmem, že největší problém je ten úplně první kontakt a potom, že by to dál už šlo. Vidíš třeba nějakou sovislost s tím, čeho ses bála před tím a jaké myšlenky ti teďka lítají hlavou, když tě nějaký kluk zve na rande?

Reaguji na Kláruš:
no právě by byl, ten kolega z práce, ale je bohužel zadanej taky se mi líbil dost kluk ze školy, kterej odpovídal mým požadavkům ... ale neměla jsem odvahu mu napsat a zrovna jak naschvál jsem s ním do kontaktu vůbec nepřišla, ale s jeho kamarádama jo...
No pro mě není problém to povídání, asi se pak bojim těch začátků jako první pusy a tak... Je to asi tím, že dřív jsem tyhle "věci" provozovala po večerech o víkendech
Takže ten problém je to prvotní oslovení, pak povídání dobrý a pak zase ten druhý/první krok, co se týče pusy a těch intimností...

arrow
profile_image
Kláruš
od 25. 2. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

to je smůla, že když by se ti konečně někdo líbil, je zadanej a ten ze školy? To by nešlo nějak zařídit, třeba právě přes ty jeho kamarády, co taky znáš? Že by tě třeba přibrali na nějakou akci, kam jdou i s ním?

Jestli tomu teda teď už konečně dobře rozumím , jak to máš: Ty, když tě někdo osloví, tak ho odmítneš proto, že 1. často neodpovídá tvým představám 2. i když by odpovídal máš už černé myšlenky o tom, jak hroznýto bude, až on se s tebou bude chtít provádětnějaké intimnosti? A to je ten hlavní důvod proč mu řekneš, že ne? Šla bys třeba na to první rande, kdybys měla jistotu, že on se s tebou chtít líbat atd. nebude? Nebo je v tom ještě něco víc? 3. i když by už tvým představám odpovídal, tak na něma začneš hledat chyby, abys mohla zjistit, že tvým představám neodpovídá, aby ses tomu rande mohla vyhnout? A tím pádem myslíš, že když bys toho člověka znala delší dobu, odpadlo by to hledání chyb, protože bys objektivně věděla, že je ten kluk nemá? Nedalo by např. to hledání chyb nějak vědomě utnout v momentu, když bys přišla na to, že to děláš?

arrow
profile_image
Kláruš
od 25. 2. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Jaj, teď jak si to po sobě čtu.....doufám, že jsem to nenapsala moc zamotaně, že se to dá pochopit

Reaguji na Kláruš:
ne v pohodě, hrozně moc děkuju, že se snažíš pomoct mi to pochopit))
těch intimností se nebojim, já už bych právě hrozně ráda spíš jakoby o ten první krok, ale to bylo v případě u toho kluka tenkrát... Prostě to prvotní oťukávání no...
Já se s těma jeho kamarádama nebavim, mám je na fb, občas jsme se bavili ve škole, ale to jentak občas.... teď mi došlo, že jeden z těch dvou, mě právě zval na rande to bylo smůla, mi ho bylo líto a odmítla jsem ho právě kvůli tomu kamarádovi, že se mi zrovna líbil a přišlo mi to blbý jak vůči tomu, který mě pozval, tak i vůči mě... ale to už je fakt zamotaný

 

Téma Samota 2 je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

  • Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
  • Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
  • Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené