Co s miminkem? ?: (

a taky žádného takového potkat nemusí , že? A za druhé, slečně je 22 let ne 15, je již dávno plnoletá takže žádné dítě není nebo ano ?
Ale tvoje teorie ve 20 jediné východisko potrat a ve 30 už nikoliv, je směšná a trošku nevyzrálá.Proto zakladatelce radím, aby si to rozhodla sama a nedávala na názory rádoby chytrých horákyň na netu.

Reaguji na onsall: To jsem neviděla, to je film nebo nějaká diskuze? Netuším, ani jsem o tom neslyšela. Jinak ano, já pracuji. Mám průměrný plat, takže mateřská by nebyla nic moc zřejmě.

Reaguji na Rééza: Omlouvám se, jsem zvyklá lidem, které neznám vykat, i když je to v diskuzích, které jsou stejně vlastně anonymní ale jsem tak vychovaná, ale pro omlazení tedy budu tykat

poslední reakce měla být na Onsall, ne na mě samotnou, překlikla jsem se.

Reaguji na mikkýsek: neříkám ze to je jediné východisko ale rozhodne je to jedna z variant. Jednak si uvědomuji ze díte neni nic jednoduchého a beru to zodpovedne, ale to očividně někdo nechape (ty) Promiň takže díte v 18. A ve 30 je hodne velký rozdíl a vzhledem k tomu v jake situaci uživatelka je tak bych do takového stavu ja osobně díte neprivedla toď můj názor.
Každy říká rodiče pomohou a podobně ale vy si neuvědomujete ze jeji rodiče chodi do práce maji své starosti? Přítel asi brzy bývaly ji bude nenávidět. A díte nebude mit uvedeného otce.
Takže bude opravdu na všechno sama a popravdě mateřská a podobne finanční podpory nejsou zádné terno.

Já bych si to ve tvojí situaci určitě nenechala, nevím jaké komplikace jsi měla po prvním potratu, ale když jsi otěhotněla přes ochranu (kterou jsi předpokládám svědomitě užívala s vědomím, že jinak bys musela na další potrat), tak budeš plodná dost a ty obávané komplikace u potratů fakt nejsou nijak časté. Tvého ex úplně chápu a nic bych mu nevyčítala, on k tomu přišel jako slepý k houslím a narozdíl od tebe nad tím ani nemá žádnou kontrolu.

Reaguji na Rééza: je to dokument na ČT 1 můžeš se podivat v archivu je tam slečna která měla díte s klukem "omylem" no a porodila holčičku a je vidět ze to žádná sranda neni podívej se na to doporučuji. Čtyři v tom

Reaguji na mikkýsek: A tento deníček jsem nenapsala z důvodu, aby za mě cizí lidé na internetu rozhodovali, to se nebojte, toto rozhodnutí je pouze jen a jen na mě. Napsala jsem to z důvodu, abych to ze sebe dostala, protože psaní prý pomáhá a také z důvodu, že jsem potřebovala slyšet nějaké názory zvenčí, nějakých nezaujatých osob, chápete?

CO, PROSÍM?
Oba dva jsou naprosto stejně zodpovědní za dítě, tenhle názor, to se mi snad jenom zdá!
Jistěže je otec, pokud spolu žijí nebo žili v době početí, nebude mít soud problém to úředně potvrdit. A taky mu tam vysvětlí, že jako otec má povinnost živit své dítě a taky matku, po dobu kdy ona není schopná pracovat, protože se musí starat o JEJICH dítě. Čili bude muset začít pracovat, je zdravý a v produktivním věku, nevidím žádnou překážku, pokud tedy jeho rodiče nechtějí živit jeho i s jeho novopečenou rodinkou.

No, jak myslíš, tak jdi na potrat, ale pak nebreč. Buď to dítě chceš a budeš za jeho a za svou budoucnost bojovat nebo to vzdej, nech toho sobce, ať s tebou zamete a nech si to vzít. Vždyť to takto můžeš "vyřešit" vždycky, když přijde na lámání chleba..
Já bych šla na potrat jedině, kdybych byla znásilněná nebo žila pod mostem. Já jsem zrovna ta, která tvrdí, že za děti se má bojovat. A ne je házet nenarozené do kýble, když zrovna není ta ideální životní konstalace.
Možná to zní tvrdě, ale tady na omlazení radu nehledej. Většina holek tu má raději vlastní pohodlí, nabitý šatník, kariéru a dítě je pro ně jen uřvané "cosi". Pokud ty taková nejsi, bude tě to mrzet. A další děti už třeba nikdy nebudou k mání.

Reaguji na amelie1111: takže to ze to byla nehoda ma byt kluk trestán tím aby opustil skolu kde studuje?
Jinak co vzdává je to jedno ze dvou rozhodnuti. Promiň ale raději nebudu mit děti než je přivést do nuzných podminek to je můj názor ale chápu ze nekteri si pořizují děti přitom nejsou vůbec finančně zajištění děti nemohou ani studovat kdyz dostanou jednou za měsic jogurt tak jsou rádi ale hlavně že máme kopec dětí zě?

Pokud ma zakladatelka práci a chce díte at si h nechá ale musí zvážit to ze na vse bude sama také si musí uvědomit jak těžké je dostat díte do školky hlavne pokud je z většího města takže bez babiček se neobejde. Taky musí počítat s tím že od začátku těhotenství az po porod bude vse řešit sama nebude mit oporu v příteli. Pookud plati větší najem tak ji materksá stacit nebude. Až bude hledat partnera bude to složitější jelikož už ma díte ale to myslím nemusi byt až tak složité. Doporučuji se podivat na 4 v tom přesně takovy příklad jako ma zakladatelka tam je jen ta slečna z dokumentu trvá na určeni otcovství.

Problém je, že jen jeden se může rozhodnout, jestli to dítě bude nebo ne. Když si to představíš obráceně, že by chlap mohl rozhodnout, že dítě chce a ženská by ho prostě musela mít, i když o něj nestojí, tak to není nic moc představa, že?

Jo, on bude muset to a to...všechny plány v pytli protože někdo jiný najednou chce dítě, které se přihodilo nešťastnou náhodou (teď mluvím obecně, zakladatelka už se vyjádřila, že ho do ničeho nutit nebude a tak je to dle mého správné).

Reaguji na ILChazz:

Reaguji na onsall:

děvče já mám 20 letého syna a dívám se na to úplně jinak než ty.Jsi příliš zaujatá svým postojem , to že máš jasno ve svých prioritách je v pořádku , chválím ...........Jen to zbytečně moc prosazuješ a dramatizuješ .

až tak nešťastná náhoda to nebyla , pokud vím zakladatelka se nijak extra zvlášť nechránila , ikdyž věděla jak na tom je. Když to holt bere někdo na lehkou váhu , musí nést i následky.

[

V dnešní době nemusí žít NIKDO o jednom jogurtu měsíčně. Když říkám bojovat, myslím tím být aktivní, nejen se brát svoje práva, ale taky hnout zadkem. Při dětech se dá studovat, pracovat, všechno jde, ale je to trochu složitější. Málokdo má holt život nalajnovanej, stanou se se věci, které nejsou v plánu a co? Já říkám, že zvolit si těžší cestu je někdy výhra, protože někdy právě ta cesta je leckdy důležitější než cíl. Já měla první dítě ve 20 s blbcem, kterého jsem si vzala, což nebyl nejlepší nápad. Přesto jsem vystudovala a vydělala peníze, takže rozvod pro mne nebyl žádná katastrofa...Nechci tady nudit svým životopisem, zkrátka mám 3 děti, letos končím třetí výšku, mám dobrou práci, dům, rodinu, všechno, co jsem kdy chtěla a tím nemyslím prachy (ty budou a my nebudeme). Kdybych tehdy ve dvaceti nechala ostatní, aby rozhodli, co se mnou bude, těžko bych dnes byla tam kde jsem..
Já neříkám, aby si to dítě nechala. Já říkám, aby se sama rozhodla tak, aby s tím dokázala žít. Protože ona bude nakonec jediná osoba, které se kdy bude zpovídat..
Já vím, že je to jen moje vlastní zkušenost a nechci to nikomu cpát, ale moje děti jsou přes všechno, co jsem v životě viděla, zažila, získala a poznala, to absolutně nejcennější, co mám.
Takže to, prosím, všichni berte tak, že jsem tím ve svých názorech hodně ovlivněná.

přesně tak