Jak mu mám odpustit?

ahoj holky! nejspíš mám šílenou potřebu se vykecat, nebo potřebuju, abyste mi řekli, že v tom nejsem sama, kdo ví. nechci to rozebírat s nikým, koho znám protože se bojím toho, že akorát budou vyčítat, proč ten vztah nadále udržuji...
... začalo to asi takhle. před rokem jsem se na facebooku seznámila s klukem, takový ten typický, který napíše "čau, jak je" a klikne na "poslat mnoha." já se tenkrát chytla a šla jsem s ním na kávu. byl fajn, byl vtipný... celkově mi s ním bylo dobře. zeptal se mě, jestli hraju minigolf a hned druhý den mě vzal podívat se na jedno takové hřiště. oba jsme byli, dá se říct, čertvě po rozchodu, oba nás po letitých vztazích podvedli partneři, možná taky proto jsem k němu měla tak blízko. během chvíle se z nás stala nerozlučná dvojka, byli jsme spolu každý den a skutečně jen přátelé. po půl roce to přerostlo ve vztah. vše bylo fajn, nic nenasvědčovalo tomu, že by to nemohlo klapnout. JENŽE. on si nechal přihlášený facebook a odjel pryč, jednoduše mi to nedalo a já se koukla. psal si s holkou jménem Tereza a zval jí na společný víkend, nezrealizoval se. řekla jsem mu to, logicky byl naštvaný, že porušila jeho zásady soukromí. odpustila jsem, řekla jsem si, že mu prostě něco se mnou chybí a hledala jsem problém spíš u sebe. sex taky nestál za nic, moc často nebyl a když už, tak takový ten "rychle z boku a pusu mi ani nedávej"... stále jsem držela... přibližně po 3 měsících to začalo. jeho telefon jsem nikdy nesměla mít v ruce, vždy byl otočený displejem dolů, facebook nikdy nepřihlašoval přede mnou, tak jsem začala něco tušit. pár týdnů jsem nedělala nic a nechala to být, poté jsem udělala opět tu věc s facebookem a zjistila jsem, že si píše už několik měsíců se svou ex Bárou o plánované společné cestě do Londýna. okamžitě jsem mu o tom řekla, tentokrát vše přiznal, omlouval se mi a sliboval, že teď si uvědomil co ve mně má a, že vše se změní k lepšímu, tak jsem mu dala opět šanci. uběhly 4 dny.. opět jsem měla ten pocit, že se něco děje. nedalo mi to a napsala jsem Báře a dozvěděla jsem se, že za ní byl na kávě, prohlásil, že nemá přítelkyni a zatraceně hnusně o mě mluvil. a vlastně, po tom, co mi slíbil, že se vše změní, ji nadále psal a dokonce to, že jsem mu vlezla na facebook. to už bylo na mě příliš. sbalila jsem si od něj věci s tím, že se odstěhuju zpět k rodičům. jenže on se mi opět omlouval a řekl, že teď udělá vše pro to, aby to bylo lepší.. ZASE! nechtěla jsem, nicméně opět jsem mu po dlouhém naléhání a přesvědčování o lásce ke mě, jsem mu šanci dala. už je to měsíc, vše je teď v naprostém pořádku, o všem vím, nic přede mnou neskrývá, nicméně stále je mi schopný vyprávět o svých ex, otáčet se za každou se slovy, že je to vážně kost. dříve jsem to brala, říkala jsem, že je to prostě chlap. ale něco se ve mě změnilo.stala se ze mě zlá, hnusná, protivná a nepříjemná holka, která mu vyčte vše. už nesnesu ani slovo o jeho ex partnerkách, nemluvě o tom, že když se opije, dokáže mi před celou hospodu říct, že jsem vlastně děvka, z ničeho nic. chci mu pomoct, vím, že není zlý. ale nevěřím mu už nic, strašně mě to trápí, protože ho skutečně celým srdcem miluju, ale někde se stala chyba a já prostě každý den trpím a nevím, jak z toho ven...