Miluji ho, ale nemám s ním budoucnost.

Reaguji na CarolS:
Ahoj, promiň ale já jsem deníček založila s tím, že bych si ráda přečetla rady, zkušenosti, něco co mi pomůže.. tak proč si proho napsala jenom samou kritiku? To mi vážně nepomůže....

Reaguji na Majklik:
Rad už jsi dostala až až, ale jak už tu bylo psáno, asi se ti to nelíbí a chtěla jsi si přečíst jen věty typu " Neboj to bude dobré, dej mu čas, určitě se změní"

Ano rady jsem dostala a takovou odpověď typu neboj bude to dobré jsem nečekala a ani nečekám..... Jenom mě zarazilo, že každý hned napsal "rychle od něj pryč" přitom se to může stát každýmu, že přijde Vaše druhá polovička o práci, bude mu trvat třeba i půl roku, než si ji najde a to se mají zachovat stejně jako já? Vyhodit ho? Myslím si, že dát sbohem není vždycky jediné a nejlepší řešení. Je to sice něco jiného, on si tu práci hledá už rok, ale když je někdo bez práce a neplatí to co má a trvá to delší dobu, jsme na stejné lodi..... teď to myslím obecně... já už jsem se rozhodla a za tím si stojím....

Reaguji na Majklik:
Stavíš proti sobě dvě absolutně odlišné situace Ano, samozřejmě že každý z nás může přijít o práci a může trvat nějakou dobu, než najde novou. Ale tvůj přítel prostě nepracuje a pracovat nechce Podobných témat jako je toto, jsem tu už viděla až dost a pokud si vzpomenu na jeden výstižný názor, tak to byl ten, že pokud člověk chce, práci si prostě najde Vždy! Zvlášť, pokud se jedná o chlapa a je jedno, že nemá vzdělání nebo zkušenosti, manuálních prací, kde požadují jen např. plnoletost a fyzickou zdatnost je dost Ale jemu současná situace zřejmě maximálně vyhovuje, už jen to, jak ti jen dokola něco slibuje, na něco se vymlouvá ( lékařská prohlídka, zápočtový list atd. ) mluví za vše.
Nemusíš se rozčilovat za cizí názory Jsem si na 100% jistá, že jednou totiž dojdeš k tomu samému a budeš si říkat, jak jsi byla pitomá ( a to nemyslím vůbec zle ).

Ale já se nerozčiluju já vím že všichni máte pravdu, že jsem pitomá si říkám už teď protože to mohlo skončit už dávno, ale neskončilo....Vím že jsem blbá že s ním pořád sem.... Teď to vem ale z té druhé stránky.... Byl předevčírem v Kaufu, prý ho vemou, má jít na lékařskou prohlídku..... od nového měsíce nastoupí a co pak? Já se pak dozvím, že pracuje, že všechno mohlo být v pohodě, ale není, protože jsem ho vyhodila? Jako může se stát, ale nemusí.... pak by mě to docela mrzelo, že jsem mu nevěřila že si tu práci našel a o to víc by mě to štvalo, že jsem to skončila, když mi s ním je (co se týče vztahové stránky) dobře.....

Reaguji na Majklik: začni uvažovat logicky. Pořad ho obhajuješ a když ti tu napíše někdo ať dáš ruce pryč, že to nevyučení o něčem vypovídá... začneš ho obhajovat. Proč lžeš sama sobě? Co pro tebe udělal? Co děláš ty pro něj? Nechceš slyšet, že ho se ho máš okamžitě zbavit? Tak s ním zůstaň, založ s ním rodinu, ale nečekej happy end. Nechápu, že většiniu s něčím takovým dokážou být inteligentní holky. Nezlepší se a ty sama to víš nejlíp, přiznej si to. Teď máš šanci utéct a najít si někoho normálního.

Nevěř tomu To bude pořád dokola, teď Kauf, který z nějakého důvodu nevyjde, pak přijde s tím, že mu volali z jiné práce a jde příští týden na pohovor. Ten týden ti ale řekne,že mu volali znovu, že už bohužel přijali někoho jiného. Slíbí, že bude hledat dál a že už má i něco domluveného, ale musí počkat 2 týdny, protože "šéf" má teď dovolenou a má se s ním spojit až potom Vím, hypotézy, ale takovéhle výmluvy a opakované odkládání a slibování je pro takové příklady typické A za druhé - kdyby si práci opravdu našel, ale ty ses s ním předtím rozešla, tak pokud by tě tak miloval, nehodil by to za hlavu, ale snažil by se ti dokázat, že teď už ti má co nabídnout. Nemáš co ztratit. Ale ty se prostě bojíš být bez něj a tak pořád čekáš a čekáš a donekonečna obhajuješ.

Ahoj, je to nad prvne co pisi do neciho denicku ale neda mi to. Popisujes situaci jako byla moje. Od 17 let jsem byla s pritelem. Neodelal si ucnak. Po nejake dobe jsem ja a moje rodina nalehala aby si skolu dodelal na ni nastpoupil (bylo to podmineno tim ze mu moje rodina bude platit najem a jidlo atd.) ale do skoly stejne nechodil a vyhodili ho znovu. byla jsem s nim 8 let. po te co jsem si udelal maturitu jsem nastoupila do stale prace !pracovala jsem i pri skole, brigady plus penize od nasich, pritel nedaval nic).Dale jsem platila najem ja, vybavila jsem nam byt, koupila psa, koupila auto, kupovala jsem obleceni. Nakonec jsem zjistila ze vsechno plati a kupuje on . Bylo to jednoduche ja pracovala v zahranici a domu jsem jezdila jednou za dva mesice na tyden.
Dokonce nam jednou v zime odpojili elektriku, penize co jsem posilala na najem a sluzby si nechaval a rozhazoval je za sve veci, tak jsem musela najednouat majiteli bytu a elektrarnam dohromdy 150 000 kč Dodnes splacim "nase"dluhy!! nehlede na to ze JA penize posilala.
Nakonec jsme se samozrejme rozesli, me se neskutecne ulevilo. Byvali pritel ma dnes bohatou pritelkyni se kterou ma stejny vztah jako se mnou
Jeji rodina neni moc nadsena, navic on nema zadnou udoucnost jsou na nej takove dluhy a exekuce v takovych vysich ze to vypada ze brzo pujde sedet.
Ja mam dnes pritele ktery ma vysoko skolu, pracuje ve vedouci pozici, plus do toho rozjizdi dalsi projekt, stavi barak a ma byt, ma faro atd. A musim ti rict ze jeto uplne jiny zivot nez vsechno tahnout sama! nepremyslet nad tim co nakoupis za jidlo-coz jsem nepremyslela nikdy jelikoz jsem vydelavala dost, ale podvedome te vzdy stve ze vsechno tahnes sama!
S dnesnim pritelem nejsem kvuli penez-mam sama dobrou praci, A to ze je na tom jak je jsem zjistila v podstate az po par mesicich vztahu .
Navic i on byl predtim s "modelkou" co pracovala tak ze jednou za mesic donesla 3X 500 za foceni, nebo hosteskovani, takze i on si vazi toh ze mam dobrou praci atd.
A sam take rika ze tento vztah je uplne o necem jinem.
Takze penize nejsou vsechno, ale delaji ve vztahu hodne okud vse tahne jen jedna strana a to dlouhodobe.
To co nahoře pisis holky je opravdu pravda. Ber nohy na ramena.Bude te to chvilku bolet ale po case si uvedomis ze to pro tebe bylo jen dbre a jemu tim mozna pomuzes, treba to pro nej bude ten podnet zacit neco delat, ale osobne si myslim ze se zase na nekoho Lnavaze.

Omlouvam se za takovy prizpevek, ale chtela jsem ti vysvetlit ze jsem ba ve stejne situaci a ze rozchod je opravdu nelepsi vec...

Jenže tohle je potřeba myslet vážně. Pokud se rozhodneš, že mu chceš dát poslední šanci, stanov určité datum a pokud k tomu datu tvé ultimátum nesplní...bohužel. (Pro něj). Konec.

Proč si ten výučák alespoň nedodělává?

Opravdu máš ve svém věku zapotřebí živit dospělého líného člověka? Víš, kolik bys za ty peníze mohla mít príma věcí a zážitků?
Nech ho plavat a najdi si jiného šikovnějšího kluka. Uvidíš, ještě tě pak bude mrzet, že jsi to neudělala už dávno.

Píšeš, že jsi soběstačná vyděláš si ,uživíš se. Přítel je podle všeho nemakačenko , příživník s dluhami a vidina budoucnosti s ním tě děsí. Ptám se tedy , na co vlastně čekáš a proč jsi už dávno nevzala nohy na ramena a nežiješ si život podle svých představ?

Holka, prober se a rychle
Samozřejmě, že každý člověk může přijít o práci a nějaký čas mu třeba trvá, než najde novou i když hledá aktivně! Ale každý zodpovědný chlap, který má zdravé ruce a nohy, si práci dříve nebo později najde.
Ale ten tvůj je evidentně nezodpovědné netáhlo, které nepotřebuje hledat práci, když má svojí živitelku. Nechápu, jak můžeš žít s někým, kdo nemá ani zdravotní pojištění. Co když si někde zlomí ruku, Zacáluješ mu ošetření, rentgeny, sádru, rehabilitaci atd.?
A že dokáže brečet? No, já se mu nedivím, že pláče při pomyšlení, že by ho mohla opustit jeho "peněženka".
Já nechci být zlá, ale občas opravdu nevěřím tomu, jak chytré ženské dokážou zblbnout kvůli chlapovi. Aby nemusely žít samy v klidu, tak raději budou žít s blbcem na ulici

Takový sociální případ bych neživila...jak si ho vůbec můžeš vážit? Já se nedivím, že mu to s tebou vyhovuje, nemusí nic dělat a má se dobře. Stačí ti tenhle názor? Prober se.

Asi je táto téma trocha polouzavretá, to asi nikto nemôže podať objektívnu radu na základe takéto krátkeho článku... Ja som so svojim priateľom už vyše 4 rokov, keď sme sa zoznámili, robil mechanika v autodoprave, tiež mal dlh v banke, ale nejak ma to neodhovorilo... keď som ho pomaly spoznávala, videla som v ňom omnoho viac než v ňom bolo vtedy... Dlhu sa do polroka zbavil, a postupne sa dostal až na pozíciu manažéra firmy a celkom sa mu darí, zachvíľu pravdepodobne začne robiť aj realiťáka, a okrem toho má aj kopu voľnočasových aktivít...Vždy som ho podporovala a videla v ňom len to najlepšie..neskôr som zistila, že v takej situácii ako predtým bol hlavne kvôli svojej rodine a okoliu, pretože nikto mu nedôveroval, podceňovali ho, a to s človekom urobí divy.. Dokonca ja, hlúpa som ho uprosila nech vyskúša ísť na vysokú školu, aj keď som vedela, že nič z okolia ho nejak nezaujíma, a do zahraničia ísť nechcel kvôli mne a práci. Bola som nejak hlúpo presvedčená o tom, že človek nevyžije bez vysokej v dnešnej dobe, a to aj napriek tomu, že má úplne iné záujmy, ako bola ponuka škôl...našťastie som si to uvedomila dosť skoro... prepáč ale nechápem, aký si mohla mať dôvod sa s ním presťahovať, a ešte do cudzieho mesta, keď si asi tušila ako to bude.. možno ten tvoj je naozaj povaľač, ale tak zas viem si predstaviť, že ak žena každý deň hučí do toho svojho, aby zdvihol zadok a priniesol domov nejaké peniaze, tak to môže byť aj dosť demotivujúce. Každý sme iní a možno tá moja situácia sa fakt nepodobá tvojej, a mala by si od neho utekať, ja som len chcela dať nejaký iný uhol pohľadu.