Zajímal by mě Váš názor na to, že jsem ještě v 21 - ti pannou. Poslední dobou mi to přiPadá jako pře

Reaguji na Adka:

Reaguji na maryland: ´
Je hezké umět se své hlouposti zasmát.
A pro úplnost dodám, že správně je potkat panice (či zbavit panictví), nikoliv

To u muže jaksi nelze.

A nemůžeš říci, že jsem Tě včas nevarovala.

V 21 mi to ještě tak divné nepřijde, ale jak tu někdo zmiňoval svoji 23 letou kamarádku, tak to už docela jo. To samé u chlapa. Panic by mi sice nevadil, ale ve vyšším věku bych se nejspíš zamýšlela nad tím, proč tomu tak je. A asi bych se trochu bála, že mě časem začne podvádět nebo opustí, protože bude chtít poznat víc žen. Což platí i naopak. Kdysi jsem tu četla diskusi, ve které si pár slečen stýskalo, že měly v životě pouze jednoho chlapa, svého současného partnera, a i když ho milují a nechtějí podvádět, tato skutečnost je trápí.

Vztah z rozumu? Jejda ... No, tak to snad jsou na tom lépe ty zamilované holky. Ty aspoň poznaly něco spontánně a poznaly vášen ...a prožívají skutečný život.

A to má být chlap? Dítě a ubožák v jednom.

A proč bys nad tím měla přemýšlet? Takhle vypadá Tvoje láska?

Reaguji na ayyy: chlap má dělat chlapské věci? To je podle tebe co? Chodit po hospodách, hrabat se v autech, mít za sebou mraky holek a považovat pomoc v domácnosti za pro něj podřadnou, protože to není typicky chlapská věc a některým slečnám by pak mohlo připadat, že to není chlap? Promiň asi raději budu s něčím zženštilým co nepotřebuje jít se pravidelně s přáteli ožrat a nebude mu vadit doma udělat něco jiného jak přidělat poličky.

Vzťah bez sexu neexistuje. Takže pokiaľ chceš vzťah, najprv musíš mať sex. Alebo sa môžeš hrať na "vzťah" s nejakým chudákom, ktorý bude čakať mesiace, či mu dovolíš

Reaguji na Lisett: Naprosto s tímto názorem souhlasím. Já jsem byla pannou ještě před svatbou a to mě bylo o malinko víc než zakladatelce. A nechápu, proč by to pro kluka měl být problém? Podle mého názoru to hodně mužů ocení, že jsou první a často je to hodně vzrušuje. A pokud nějaký ohrnuje nos tak to je hlupák a za moc nestojí. Myslím, že názor že je to divné být v 21 letech pannou je hloupý. Některé dívky přece praktikují sex s muži i bez soulože (třeba orální sex) ,prožijí i orgasmus a zůstanou panny i delší dobu a nic se přece neděje. Vůbec bych si s tím nelámala hlavu.

Reaguji na skxs:
Ne, rozhodně to není vztah z rozumu Nešla bych nikdy do vztahu, abych někoho měla - mně nevadí být sama, takže pro mě vztah pro "vztah" je k ničemu a naprosto bych nechápala jeho význam. Zvlášť, když můj sen teda není být spokojená mamina s chlapem u nohy, ale dělat to, co mě opravdu baví - a třeba kvůli tomu i často měnit bydliště a prostředí. Proto jsem byla tak dlouho sama - byla jsem zamilovaná já - druhý ne/zadaný/starší/gay . Byl zamilovaný on - já ne. Kdybych se podvolila "všeobecnému diktátu" mít kluka co nejdřív, tak to by teprve byl vztah z rozumu - abych byla jako všichni ostatní. Jsem sice velmi společenský člověk (nyní), ale co se týče vztahů - samotář. Vášně máme teda dost, nic nebylo plánované, i to, že jsme se dali dohromady a pak spolu začali bydlet, bylo spontánní - nečekané. Jen to nejsou ty šílené hormony, které jsem zažívala třeba dřív - a pak jsem po vystřízlivění jsem zjistila, že by se ten člověk ke mně stejně nehodil. Prostě vidím svého partnera takového, jaký je pořád a mám ho ráda proto. Nemám růžové brejle. Ono je to možná tím, že my dva jsme docela zvláštní jedinci a na vztah a "lásku" máme nastavena (už) jiná měřítka. Jsme si v lecčems podobní (jen já jsem větší temperament), takže se (zatím) shodneme.

Někde tady padlo něco o jednom partnerovi a pocit "že mi něco uteklo" a následné nevěře. Svého přítele jsem poznala v našich 16, on byl zkušený, já panna. Čekal na mě 5 měsíců, než jsem se rozhoupala k něčemu a příští týden oslavíme 6. výročí! Není vždy na růžích ustláno, ale milujeme se a vždycky se přes krizi nějak přehoupneme. Nemám a nikdy jsem neměla pocit, že mi něco uteklo, nepřemýšlela jsem nad sexem s jinými a ani bych ho nepodvedla, protože to z něj se mi podlamujou kolena.

Jinak zakladatelce: můj názor je, že to je každého věc a nemusí to vědět každý na potkání. Ale nepřipadá mi to divné, naopak je to fajn, že nemá každá ve 20 za sebou xy sex. partnerů. Hodně štěstí, ať najdeš nějakého hodného kluka

Moje kamarádka byla panna do 23, pak si našla svého prvního opravdového přítele a jsou spolu už tři roky a nemyslím, že by byl někde problém Ještě je nutné podotknout, že je to normální, spíše hezká holka, blondýna, vysoká, štíhlá... jen prostě byla trochu stydlivá a nespolečenská, tak to šlo všechno pomaleji já jsem ten opačný případ, mám to "za sebou" už od střední a upřímně - s odstupem toho lituju, že jsem nepočkala na toho pravého (nebo alespoň pravějšího) a prostě se toho jen "zbavila"..

Tak nevím, ale nepřijde mi, že kdybych si začátek sex. života odložila o pár let, že bych o něco přišla. Možná toho občas lituji.
Nakonec si říkám, že by přítele potěšilo, kdyby to bylo jinak.
Takže není pravda, že "my co už to za sebou máme" na to koukáme jinak.

Nakonec... proč nepočkat, přece to nění žádný závod a už vůbec ne měřítko normálnosti.

PS: za obnovení panenský blány ženský utrácej...

Pro zakladatelku - Mě to divné nepřijde, lepší než skočit do postele s někým, kdo ti přijde první pod ruku a pak si třeba zadělat na to, že tě sex bavit nebude, budeš k tomu mít odpor a nebudeš si ho spojovat i s duševní blízkostí s danou osobou.

Sex je o komunikaci stejně jako celý vztah, neexistuje univerzální návod na to "kam šáhnout" protože, každý člověk je originál a tím pádem má i jiné touhy, představy a potřeby. Rozhodně si nemyslím, že chlap, který měl v posteli desítky ženských musí být zákonitě "skvělý v posteli".

Mě přijde, že se to zbytečně řeší Každý ať si svůj sexuální život řídí podle toho, jak to cítí. V dnešní době se holt věková hranice 1.pohlavního styku posunula celkem dost dolů a proto je jasné, že se najdou tací, kterým přijde panenství u 21 leté holky zvláštní. Nicméně je to každého věc a není na místě někoho soudit nebo říkat, co je a není dobré/správné.