Osm měsíců se scházím s mužem, buď workoholikem, nebo děvkařem. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Zhruba dva večery v týdnu jsme spolu – večeře, film, párty až do rána v klubu, spíme u mě nebo u něj. Denně mi píše. ALE – nevidíme se přes den, neznáme své přátelé, nechodíme spolu nikam, jen ty aktivity, co jsem napsala. Řekla bych si, že je to jen o sexu, ale kolikrát jdeme spát i bez něj! Minule tvrdil, že neměl 14 dní jediný den volna, často je unavený, ale i tak nevím, co si myslet. Jak to máme, co vlastně jsme! Přátelé s benefitem? Bokovka? Jak byste to řešili? Nechci hrát hysterku a tlačit ho do nějakých vážných rozhovorů! Každý jsme se, narodil v jiné zemi a nemluvíme stejným rodným jazykem, což je asi největší problém. Poslední dobou často mluví o Čechách a o Praze, tak nevím, jestli si už vsugerovávám, že mi tím něco naznačuje, že tam chce jet se mnou, a nebo chce být prostě milej. Už 2x jsem se to snažila ukončit, přestat se vídat, odepisovat, najít si někoho jinýho, ale vždycky dojdu k němu, že on je prostě nejlepší. Minule mu v jedenáct večer psala nějaká Saíd, což asi taky není mužské jméno...proč mu píše nějaká ženská v 11 večer? Jsem přechodný období než najde něco lepšího?