Chodím s přítelem už 5 let. Všechno bylo skvělé, ale pak se něco změnilo. Asi před půl rokem se přítel se svým bráchou odstěhovali od rodičů a bydlí spolu v bytě. Každý má svůj pokoj, ale přítel do kuchyně chodí přes bráchův pokoj.
Brácha je starší než přítel a chodí asi 2 roky s holkou, která je hezčí a mladší než já. A to je právě ten problém. Od té doby, co spolu bydlí, tak jsem se nějak změnila. Neskutečně jsem začala žárlit a hlavně na tu bráchovu holku. Ona je u nich skoro denně, můj přítel s nimi tráví asi docela dost času (já jsem měla zkouškové,tak jsem na něj neměla dost času nebo v týdnu s nimi je, mě u sebe v týdnu moc nechce, protože ráno vstává v 6 do práce a prý se chce vyspat, takže se vidíme o víkendu a jeden nebo dva dny odpoledne v týdnu, a to ještě ne každý víkend, protože mám teď o prázdninách brigádu) a někdy je u nich i sama (když je brácha v práci) jen třeba s mým přítelem a to mě užírá nejvíc, že nevím, jestli je přímo s ní a co dělají nebo jestli je sám u sebe v pokoji.
S ní jsem se nikdy moc nebavila, nebylo zatím moc příležitostí. Teď o víkendu byl přítelův brácha pryč, s přítelem jsme hráli hru a ona se k nám přidala. Bylo to docela fajn, povídali jsme si, ale pak začala vyprávět, co dělali s mým přítelem a jeho bráchou,když byli kouřit a tak. A to mě úplně zkazilo náladu a už jsem se s nimi nedokázala tak bavit. A takovou divnou náladu mám do teď, nedokážu být zas veselá a jsem protivná na přítele a to mě mrzí.
Zkrátka mám strach, že mě s ní přítel podvede a nebo že si uvědomí, že by chtěl nějakou lepší, chytřejší a hezčí slečnu jako je ona a rozejde se se mnou. Když ji delší dobu nevidím, tak taková nejsem, ale stačí, aby se o ní přítel jen zmínil nebo jsem ji viděla někde na fotce a zas si připadám méněcenná a škaredá a mám skoro chuť se s přítelem rozejít, ať si najde nějakou tu lepší.
Nejradši bych byla, kdyby se přítel odstěhoval, ale sám by bohužel nájem z platu neutáhl a já ještě studuju, takže s ním do podnájmu také nemůžu jít.
Jak se z toho jen dostat