Špatná bytová situace, plíseň a nic neřešící partner

Opravdu se omlouvám za tak dlouhý příspěvek, ale ve ukratce to ani nejde popsat. Máme i jinak partnerské neshody, ale tohle mi přijde jako největší problém. Jemu to tak nepřijde. Přes den je v práci, večer příde domů a sedne k PC. Nedávno mi řekl, že o víkendu budem venku - tam totiž nejsou plísně ani malý prostor. Jenže mě v ložnici začali plesnivět polštáře a věci ve skříni. Já tu mám svůj nábytek a něco jsme nakoupili společně. Ale on má svůj stále u svých rodičů včetně svých věcí. Přestěhoval sem jen část a tak mám pocit, že mu to tolik nevadí.

amri

tak to je mi líto, ale z toho, co píšeš, máš asi jen dvě možnosti. Buď to trpět dál, a riskovat zdraví svoje i dítěte, anebo bouchnout do stolu a počítat s tím, že si budeš muset najít něco jiného. Na pomoc partnera se asi nebudeš moct spolehnout - hodnotím podle toho, co jsem přečetla. Něco se stejným principem jsem obsolvovala také a mám pocit, že je fajn, že jsem si tím prošla, nicméně i tak vidím, že tudy cesta nepůjde. Stát si za svým, být odhodlaná, nedát se vydírat a nemít strach, i když by to při bouchnutí do stolu nebylo jednoduchý. To je to, co bych ti poradila já. Držím ti pěsti!

Na plísně pozor, dráždí dýchací cesty a oči, způsobují bolesti hlavy a podráždění pokožky, způsobují alergie a astma. Některé druhy plísní mohou způsobit i mykotická onemocnění, např. onemocnění plic, rohovky oka nebo kožní onemocnění. Plísně obsahují také karcinogeny!! Takže poškození věcí plísní bych brala jako ten poslední problém. Obzvláště u malého v pokoji je potřeba s plísní něco dělat!

Množství plísně ovlivňuje vnitřní teplota, jak často větráte, kolik máte kytek (čím více, tím lépe pro plíseň) a jestli např. vevnitř sušíte prádlo.

Asi jsem Vám moc nepomohla, ale moje rada je rychle se především zbavit plísně.

Bydleli jsme 2 roky v pronájmu (bohužel jiná možnost nebyla), kde byla plíseň. Synovi se po 3 letech (co jsme tam už nebydleli) objevila silná alergie (skoro na vše) a vyrážka. Dodnes si myslím, že to bylo díky té plísni. A rada tobě- odstěhuj se, třeba zpět k rodičům i bez partnera- jak píšeš váš vztah nefunguje- tak proč ještě k tomu všemu bydlet v plísní (a na Žižkově)

přesně tohle jsem chtěla říct...

Bouchni do stolu a řekni dost. Je to nebezpečné, především ty plísně, jak psala Silvie OK. Nechceš přece ohrozit zdraví svého dítěte? A tvůj manžel to chce? Pokud s tím nic nedělá, není podle mě normální. Táta by měl své dítě chránit a né kvůli lenosti nebo pohodlí, ohrožovat. Rodiče to přežijou, nejsou to malé děti a v jejich zájmu je zdraví vnoučete, né? Řekla bych to i jim, narovinu, protože oni přece mají vnouče rádi a taky nechtějí, aby bylo nemocné, ne? A v Praze jezdí mhd, metro, takže návštěvy nejsou problém. Prvně bych řekla manželovi at si on SÁM najde do velmi krátkého termnínu /konkétního/ něco jiného na Žižkově, když to kvůli němu musí být tam, jinak že si najdu něco jiného, on mi to bude platit a sám at si zůstane u rodičů. Chová se tedy pěkně sobecky, fakt je mi tě líto a soucítím s tebou

Jestli tě a prcka miluje ,půjde za tebou znovu- jezdit 50km do práce- není problém. Bydlíme taky za Prahou a manžel denně dojíždí skoro 40km. Jestli za tebou nepůjde, tak aspoň uvidíš, že vztah nestojí za nic.Je to možná kruté, ale čím dřív to zjistíš, tím líp pro tebe a dítě.

Silvie OK
Kytky nemám žádné, protože obvykle splesnivěly. Prádlo tady samozřejmě suším - není kde jinde ho sušit, ale snažím se na něj pouštět větrák a větrat. U malého je jedno okno a u nás v té velké místnosti je také jedno okno a dveře na zahradu, ale ty bohužel nejdou otevřít na větračku.

haana
Naši bydlí dost daleko - 50 km od Prahy. Menžel by tam bydlet nechtěl - k vůli práci a dojíždění. Hypotéku si vzít nechce a taky myslím, že by mu ji možná už ani nedali. Je o 14 let starší než já a teď mu bude 40.

haana
amri
S plísní neuděláš vůbec nic- jsou to ty staré domy, nejde tam moc světla, mají společný dvorek- stříkali jsme, i znovu malovali- snad vše, co se dalo a i ve skříni jsme měli plesnivé věci- fakt to byla hrůza.

Je to těžké. Myslím, že nás má rád, ale je jedináček a dlouho žil jen s rodiči. Chce jim být blízko. Poznali jsme se, když mu bylo přes třicet a já byla první vážný vztah. Už několikrát jsem bouchla do stolu a hrozila, že se odstěhuju třeba i sama, ale nikdy jsem to neudělala. Jsem na něm materiálně závislá a to on ví. Dodělávám si dálkově střední školu a maturuji až příští rok. Nyní mám i dost podlomené zdraví(po škole se chystám na operaci se srdcem)-ikdyž na lécích se teď dá zvládat v podstatě normálně žít. Do práce nechodím, protože se starám o malého. Podobný model měl i on doma. Ani moc nechce abych chodila do práce, ikdyž já se po ní do školy moc těším.
S tchánovcema by to bylo těžké. Často se do něčeho pletli, obzvlášť k vůli synovi. Nebo jsem šla ven a tchyně se mě mezi dveřma ptala:kam deš,kdy přídeš a ví o tom tvůj manžel? Nebo cos koupila a opět ví o tom tvůj manžel? Když jsem od nich odcházela, tak tchán mi nechtěl dát syna a nakonec přijela policie. Zní to hrozně, ale teď už je to několik let klidné.
Manžel pracuje u tchána ve firmě a nemá špatný plat, přesto vím, že ve své pozici by jinde měl více. Jeho otec už několikrát sliboval, že po něm převezme místo, ale zatím se to nestalo a tak naše finanční situace je sice dobrá, ale ne tak moc, abychom mohli mít hypotéku. Tchán manžela/nás dost podporuje, ale je to jen dokud bydlíme tady. Prostě je to složité. Trápí mě toho prostě víc, ale to už není otázka bydlení.
Spíš bych chtěla vyřešit byt, nechci se rozvádět. Zatím určitě ne. Zároveň se mi nelíbí plíseň a malý prostor. Teoreticky by šlo vymalovat a použít sanační omítku, ale nejsem si jistá jak dlouho to vydrží. A nevím jestli bych i tak byla spokojená, protože prostor se tím rozhodně nezvětší a pro mě osobně není zahrada tak podstatná.
Myslíte, že je lepší pro dítě zahrada, nebo větší byt a vlastní pokoj. Synovi je 6.

ahoj,

Myslím si, že je to dost bezohledné od tvého přítele, a připadá mi jako mamánek, že musi nutně bydlet u rodičů, a 16 tisic dávat za plesnivý dům, který není Váš?to mi přijde promiň na hlavu...Vzala bych si hypoteku, když můžete dávat tolik peněz měsičně, tak se to určitě vyplatí, klidně byt 3+1 a budete podle mě platit mín za hypo.Já bych to tak nenechala teda, už kvůli zdraví a předraženému nájmu...

haana
K našim bych musela opravdu sama. Mají malinký domeček-ložnici,kuchyň a obývák. Hlavně on by opravdu nedojížděl a práci nezměnil. Pracuje u svého otce.
Hypotéku nechce. Já vím, že až budu pracovat, tak bychom jí zvládli. jenže byt se mu nelíbí a domek v Praze nikdo nezaplatí. Vyrostl v RD, ale podle mě spokojeně žijou mraky lidí v bytech. Navím nemá ani motivaci, protože říká, že dům po rodičích bude jednou jeho - není nikdo jiný kdo by dělil a tak je zbytečné brát si nevýhodnou hypotéku.

Z Tvých vložených slov jsem si nejprve myslela, že jsi na mateřské...a že Tvá situace je není opravdu jednoduchá, ale po přečtení dalších příspěvků docházím k názoru, že jen naříkáš a vlastní přičinění žádné .....máš šestileté dítko, proč nepříspíváš také finančně, třeba jen na zkrácený úvazek, přece kombinované studium je možné dělat i při zaměstnání, proč se nepodívat po dalším blízkém podnájmu v okolí, co zkusit fundovaného odborníka zdali je vůbec nějaká šance dlouhodobě tu plíseň zlikvidovat atd...
Jsi doma, mnoho času, s šestiletým dítětem mnoho práce není, nehledě na tom, nechat žít malého v plísni a v místnosti, kde mu společnost dělají nesmyslné obrovské skříně bych nikdy nedovolila a nemít společný sen s partnerem o budoucím bydlení, dávno bych alespoň na přechodný čas bydlela u svých rodičů.