PřiPadám si nedospělá

Já to mám také tak.
Je mi stejně jako tobě. Asi působím mladší než jsem. Děti ještě nemám, když se zmíním, že bych je už měla mít, tak mi často říkají "dyť na to máš ještě čas" - v práci, i lékaři, přitom už na to věk dávno mám.
V obchodech mi tykají. Když chci mámě koupit krém na zralou pleť, tak mi prodavačka řekne, že to určitě nemám takhle starou mámu.
Když si chci koupit něco dražšího, tak mě zase prodavačka upozorní, že to je drahé (a že na to asi nemám) apod.
Je to takové obtížné, ale myslím, že se mi to bude ještě v starším věku hodit.

A upřímně se těším, až mi bude třeba 40. Úplně cítím jak pomalu dospívám, vystupování se lepší, jsem rozhodnější apod.

Reaguji na Doudou: Když si chci koupit něco dražšího, tak mě zase prodavačka upozorní, že to je drahé (a že na to asi nemám) apod.
tak to je vtipný mě je 23 a jednou jsem si kupovala lístek v MHD a řidič se mi ptal, jestli už mi bylo 15 to bylo ale fakt vtipné! Mamce je 46 a připadá si mentálně (né v zrcadle) tak na 25 a asi nikdy si dospělá připadat nebude. Je to v hlavě no. Já třeba ted vysadila prášky a říkam si, že kdybych měla dítě, tak bude mít dítě díte ale s tím se pak nějak holt poperu..

To je trefné..Já když jdu se svou čtyřletou dcerou, tak si v obchodě myslí, že jsem její sestra

Reaguji na lenule27: jo to věřim ale připomnělo mi to, co nensášim. Když matka 40-50 let má 20tiletou dceru a nosí schálně stejný účes a hadry a čeká, jak jim budou všichni říkat "jako sestry" a určitě to i lidi říkají, ale rozhodně ne, proto že by vypadaly podobně staré.. tim vůbec nenarážim na tebe, ale jen mi to připomnělo

To máte ještě v pohodě, mě bude za 4 měsíce 29 a když jsem kupovla víno tak mě ho prodavačka v bille nechtěla prodat...trapas ...přítel se tomu doteď směje. Navíc mám v práci vysokou pozici a je to každodenní boj...zaměstnanci u nás ve společnosti to už po těch letech berou, ale oststní...přes email a telefon vše okej, ale jak mě uvidí...dost tomu přizpívá i to, že mám 42 kg a 156 cm...tak působím drobně a dětski, ale někdy to opravdu hodně obtěžuje.
Teď přestavujem naší budovu, a já ten projekt zastřešuju, a jednání se technickým dozorem, stavbyvedoucím atd. je dost na zabití, něco řeší a místo na mě se obrátí na kolegu co s tím nemá nic společného...prostě mě zatím neberou vážně.

Reaguji na helusiky: hm, to je nevýhoda ale asi jen v práci.. Do billy holt nosit občanku

Další vtipná příhoda: instalovali jsme do bytu žaluzie, objednával to přítel. Pán to přišel vyměřit a měl s sebou vzorník barev. Tak jsem mu chtěla ukázat vybranou barvu co chceme a on se mě zeptal, jestli tu barvu můžu vybrat sama! Jestli na to jako mám svolení.
To jsem vůbec nepobrala.

Tak to jsme na tom stejně děvčata