Starosti s prací

Hledej práci v čase, kdy nemáš v současné práci co dělat - nebo si v té volné době dělej nějaké kurzy, uč se slovíčka? - pokud to tedy z hlediska té kontroly od kolegyň jde?
každý mladý člověk začíná a podle mě je pochopitelné vystřídat pár pozic, než se někde uchytíš na delší dobu.
Ten kolektiv nezávidím - 30 ženských by bylo dost na každého - zkusila bych hledat pozici v mužském kolektivu?

To by se mi líbilo, s muži obecně vycházím lépe. Dokonce jsem i studovala školu, která by k práci v mužském kolektivu vedla..jenže ze zdravotních důvodů ji dělat nemůžu
Spíš by se líbila práce, kde bych byla sama nebo maximálně s dvěma dalšími lidmi, když už by to měla být práce v kanceláři.A nejvíc - uskutečnit můj plán na podnikání, jenže na to nemám finance
Napadlo mě si dopilovat angličtinu, pak tuhle práci opustit, dělat nějaký čas brigádně (to budu dělat cokoliv i doplňování zboží) a v době kdy budu na pracáku bych si udělala nějaký z rekvalifikačních kurzů co nabízejí.

netuším, kde bydlíš, ani co přesně děláš, ale v dnešní době, bych odchod jen tak neriskovala, jedině, že bych měla přítele, který by nás na nějakou dobu byl schopen uživit oba...najdi si nejdřív něco jiného a pak odejdi a nebo se snaž nějak vyrovnat se současnou prací, nikde to nebude med...ikdyž lepší, než teď by to být mohlo...

práce v kanclu za slušné peníze na dobu neurčitou, spousta holek by za to dala nevím co já bych odchod bez domluvené nové práce neriskovala ani náhodou...

a ano máš pravdu, časté střídání zaměstnání v životopise nevypadá dobře...

tohle myslím dnes není tak aktuální, z doslechu vím, že nenabízejí skoro nic a ještě po tobě chtějí, aby sis to celé zaplatila...

Celý pracovní život jsem si říkala s Nerudou "Vším jsem byl rád". I když... po mateřské jsem nastoupila na místo, které bylo více placené než předchozí, a já peníze potřebovala. Práce bylo hodně, kolektiv fajn, ale šéf byl poděs, na všechny řval. Jen pro ilustraci - plánoval, že podnik postaví dům, do kterého se všichni jeho podřízení nastěhují a on nás bude mít pořád k dispozici . Jediná já jsem se mu dokázala postavit, pak jsem v koutku brečela. Bylo to skoro denně. Když ho povýšili, chtěl, abych šla s ním. No, blázen jsem nebyla. Nevím, co děláš, dobře si svou práci zorganizuj, dej najevo, že bys zvládla víc. Každý šéf, byť se jeví jako největší v.l, dobrou práci ocení. Jestli máš vyšší vzdělání než vyžaduje Tvé současné zařazení, hledej si něco jiného, ale práci neopouštěj. A pamatuj : všude chléb o dvou kůrkách.

Tak si hledej jinou práci a výpověď dej jen v případě, že budeš mít jistý nástup jinam. Jinak píšeš, že tam máš slušné peníze, které jinde mít taky nemusíš, tak bych o tom popřemýšlela. A navíc co by za to dala spousta jiných lidí, pracovat za dobré peníze a ještě nemít v práci co dělat...

Já bych zas tak při zemi "buď ráda, že máš práci" nebyla. Člověk se musí posouvat dál a směřovat výš. Přece jen trávíme v práci min. 8 hod. každý den.
Mít co dělat jen 3 hod. z 8 je ubíjející. Je to horší než makat.

Nic ti nebrání hledat si práci novou (byť bude problém s docházením na pohovory, když budou v prac. době). A mezitím, jestli je k tomu prostor, se zkus učit tu angličtinu a příp. další věci z oboru apod.

Co se týče těch kolegyň. S nějakýma vycházíš, s nějakýma ne. To je normální. Všímala bych si svého, dělala svou práci dobře a jinak bych si jela to svoje. Být na ně milá, vstřícná o.k., ale nešla bych do zbytečných střetů.

Nemít v práci co dělat je to nejhorší A názor "co by za to jiní dali" mi už přijde úsměvný. Nejsme všichni přes kopírák a nechceme všichni to samé. Někdo by dal možná nevím co za práci v kanclu a nic nedělání, někdo potřebuje něco jiného.
Pro zakladatelku : zatím bych v práci vydržela a mezi tím hledala jinde. Okamžitý odchod bych volila jen v případě, že už by to tam pro mne bylo vyloženě neúnosné a nedrželi by mě tam existenční důvody.

S tímhle nesouhlasím. Pokud by se takhle choval každý, tak kam bychom to dotáhli.

Hlavní otázka je: víš co chceš dělat? Chceš pracovat v kanceláři, na jaké pozici, v jakém oboru? Jestli ano, po práci si doma hledej nové zaměstnání. Nemusí to být přes inzeráty, najdi si firmu, ve které by tě bavilo a líbilo se ti pracovat a pošli tam životopis i když nikoho nehledají, často lze takhle přijít k velmi zajímavé pozici.

Jestli se bojíš, navrhuji uskromnit se a našetřit peníze, abys mohla třeba dva měsíce existovat i kdybys nenašla práci.
Ale podle mě je fakt šílený, abys pracovala někde kde je ti z toho fyzicky špatně, to by sis taky mohla zadělat na nepěkné zdravotní problémy.! Na to bacha!!

Souhlasím. To je teď taková mantra s tou prací. Neříkám, že je to lehké práci najít, ale držet se někde zuby nehty je blbost.

Ahoj,
naprosto ti rozumím. Moje situace je jen o to lepší, že zatím studuji, takže ta práce je pro mne vedlejší. Ale nelíbí se mi tam naprosto stejně jako tobě.
Pokud si představím, že bych se musela tou prací živit, a tím pádem bych byla ve stejné situaci jako ty, hledala bych si po večerech usilovně jinou práci a odešla bych.
Podle mne to člověka dokáže naprosto zničit. Já jsem začala být hodně nervózní, podrážděná, když už mám konečně volno, stejně je pro mne těžké se uplně odreagovat a vypnout a ráno, když mám jít do práce, se budím s naprostým odporem a musím se fakt přemlouvat, abych tam vůbec došla. Večer zas nemůžu spát a potřebuji se nějak odreagovat, pořád mne v té práci bolí hlava. U mne je to ještě blbé v tom, že ta kancelář je v šílené a nebezpečné čtvrti, kde je neustálý řev, hluk, smog a bojím se tam chodit.
Ano, asi to nevypadá nejlíp v životopise, když člověk střídá zaměstnání, ale na druhou stranu - rozumný zaměstnavatel, personalista to dle mne pochopí, ale musíš mít co nabídnout samozřejmě! Takže taky souhlasím tady s názorem Cindova, ať si ujasníš, co bys chtěla dělat a po něčem se poohlédneš. Na pracák bych nijak nespolíhala. Pokud si najdeš zaměstnání a odejdeš až posléze, myslím, že to ani rodina nevezme nějak tragicky.
Přeji ti hodně sil, ať to tam ještě do té doby vydržíš! Moc dobře vím, jak je to těžké, ty peníze holt nejsou vše...

Neříkám, že zakladatelka se má v práci, která ji nenaplňuje držet za každou cenu. Ale v dnešní době, kdy není lehké si vždy najít práci podle svých představ, bych raději počkala až budu mít jistý nástup jinde.

Chtěla jsem jen říct, že například 8hodinová směna fyzicky náročné práce je určitě horší než práce v kanceláři.

Reaguji na Cindova: možná jsem se nevyjádřila úplně přesně...já bych odešla a nezůstávala v takové práci, ale to jsem já, vím, že asi nebudu mít problém najít si rychle něco jiného, případně mě podrží přítel, který se o nás bez problémů postará, jelikož ale zakladatelku neznám, tedy neznám její rodinnou situaci ani to, jak je šikovná a z deníčku mi vyšlo, že dělá nějakou kancelářskou práci, kde se na jedno místo běžně hlásí stovky holek, tak jsem napsala, že bych raději neodcházela, dokud nemám nic jiného, protože se ji dost lehce může stát, že nebude mít půl roku práci a složenky se samy nezaplatí...

8 hodinová směna fyzicky náročné práce je stále lepší, než 5 hodin den co den naprázdno sedět v kanclu za kompem