Zakládám diskusi na téma, kde je podle vás hranice mezi domácím násilím a něčím dejme tomu únosným. Byly byste s partnerem, který vás napadl dejme tomu tak, že do vás třeba ve vzteku strčil?
Zakládám diskusi na téma, kde je podle vás hranice mezi domácím násilím a něčím dejme tomu únosným. Byly byste s partnerem, který vás napadl dejme tomu tak, že do vás třeba ve vzteku strčil?
Cituji Sellinka: Víceméně by se to dalo považovat i za normální. Protože když je ženská naštvaná, má neskutečnou sílu, tak radši do ní strčí a odejde, než aby ji vlepil facku
Normální to určitě není, spíš jestli tohle se má odpouštět.
Situace, kdy třeba to vygraduje, ale s tím prvním "napadením" prvním vulgarismem nebo první nadávkou začne ten chlap, mi objektivně připadá, že ikdyby ona ho pak sebevíc sr.ala, tak že ona se tím vlastně brání tomu hulvátství jak psala Žiralka.
Reaguji na Pettttrushka: tak to nebylo nějaký šťouchnutí ale strčení vší silou..na gauč jsem spadla tak napůl, takže kdyby tam nebyl, válím se po zemi. S přítelem se taky pošťuchujem apod., ale z legrace a s mírou. Tohle bylo jiný..hlavně ten šílenej výraz
Zdá se mi zvrácené vůbec přemýšlet nad tím, jestli je strčení do parnerky ještě normální Přesně jak napsala Ziralka, nějaké strkání do ženy je nevychovanost (a ne, ani naštváním se to omlouvat nedá!). Jak tak na to koukám, jsem moc ráda, že nemusím řešit, zda je normální, že do mě partner strčil, tohle na mne tedy opravdu není... Nebyla bych s partnerem, který by mě třeba občas "jen" počastoval nějakým vulgarismem, natož s někým, kdo by do mě strkal.
Myslím, že to zbytečně moc řešíte. Nějaký strkání. Nechci se těch chlapů zastávat ale upřímně .. není lepší ženskou odstrčit, aby mohl projít, než uhodit? Když je chlap naštvaný, vážně je lepší odejít a nechat ho, at si je nabubřený jak chce a nestát mu v cestě, pak každá holka riskuje minimálně strčení .. a to mluvím ze zkušenosti. Když přítele nechám v klidu, tak za chvíli příjde jako beránek, když se mu postavím do cesty, tak okamžitě ležím kdekoliv, podle místa stání proti němu
Cituji Sellinka: když se mu postavím do cesty, tak okamžitě ležím kdekoliv, podle místa stání proti němu
A to ti jako přijde normální? Na mě by tedy přítel nikdy sílu nepoužil, přestože to je docela vztekloun. Souhlas se Ziralkou.
Se současným přítelem jsem skoro 3 roky a ten by mě ani kytkou neuhodil..a nedokážu si představit, že by do mě strkal..asi máme holt každá jiný představy o vztahu.
Cituji Cherish: A to ti jako přijde normální?
nepříjde mi na tom nic zvláštního. My jsme jinak úplně v pohodě, máme se rádi. Akorát když se hádáme, tak je lepší ho nechat být, nemluvit na něho a nestát mu v cestě. Ale myslím, že tak to má většina chlapů. Alespon co jsem zažila já.
Reaguji na Sellinka: Jak jsem řekla, každá má jiné představy o vztahu a každé vyhovuje něco jiného. Kamarádka má doma Itálii a ráda. Prý by se jinak nudila. Mně hádky vadí..navíc se ani nevydržím dlouho zlobit. Vyměňujeme si názory běžně, ale v klidu. Jak se říká.."Každé zboží má svého kupce"
Cituji Sellinka: Ale myslím, že tak to má většina chlapů. Alespon co jsem zažila já.
Tak to tedy nevím, asi si špatně vybíráš chlapy, mě tohle normální tedy rozhodně nepřijde. Když chce chlap projít, tak to snad normálně řekne, ne že mě bude odstrkovat, proboha
no my se občas poš´tuchujeme dobrovolně - přiznávám, že provokatér jsem já, sem tam i přítele kousnu nebo štípnu, někdy to úmyslně stupňuju - párkrát mě odstrčil s nečekaným dopadem na gauč, ale VŠE je to formou hry (respektive předehry..). Kdyby mi někdy dal facku, nebo vrazil, nebo by to bylo za hranicí (tu mám určitě nastavenou včas), tak by to znamenalo konec.
Reaguji na Ziralka: Máme to úplně stejně. I když se dokážem pořádně pohádat, nemumím si představit, ani z jedné strany nějaký podobný fyzický atak. A podle tvého popisu situace je to normální hulvát...
Jinak docela zírám jak jsou některé tolerantní, no každý si asi hledá podle svého. Snad jednou nebudete litovat
Ačkoliv obecně zastávám názor, že ženu ani květinou... umím určité situace pochopit, aneb je rozdíl mezi násilím a prudší reakcí.
Jsou mužští, kteří prostě buší do své partnerky kdykoliv se jim zachce a "nehledají" pro to ani důvod, prostě si to vždycky z nějakého důvodu "zaslouží". Tak tam je celkem jasné a je jen otázkou času kdy z takové ženy bude hadr na podlahu.
Pak jsou situace kdy je muž výbušnější povahy a vyjímečně!, když už neví kudy kam a neumí se s nějakou situací vypořádat, zvolí tu nejblbější cestu a například něco ve vzteku rozbije. Tam už je na zvážení jestli šlo o tak vyhrocenou a ojedinělou situaci, že se nebude pravidelně opakovat a ani stupňovat.
No pak jsou situace kdy se chlap drží co to jde, ale ženská do něj jde bez ohledu na cokoliv, no a tam facku nebo strčení naprosto chápu, akorát se pak divím, když od takové ženy neuteče, pak už je to jen jeho chyba, když se to stane znovu.
To klidně může být i tato situace a stejně tak nemusí, nevím, ale je rozdíl mezi tím, když muž prochází a než by slušně požádal, rovnou do ženy strčí nebo se snaží marně projít a žena mu blokuje cestu a za žádnou cenu neuhne, tak po té ji odstrčí.
Takže říct jednoduše to je násilí... to prostě nejde a někdy si říkám, že si to někdy i ženský zaslouží, když pořád vandrujou a neví kdy už stačilo.
Cituji moony: Jinak docela zírám jak jsou některé tolerantní
Taky. Příště bude téma - Kolik facek je ve vztahu normálních.
tak u mě je to jasné NE..pokud se dva mají rádi a jsou spolu jako partneři, tak at se jako partneři chovaj..netolerovala bych jakýkoliv fyzický útok..jak ze strany chlapa na ženu tak ze strany ženský na chlapa... a že znám holky který si prostě začnou, vyprovokujou partnera který je uhodí a pak se ještě diví že na ni vztáhnul ruku..né každá holka je svatá a některé jsou vážně na přesdržku
Byly byste s partnerem, který vás napadl dejme tomu tak, že do vás třeba ve vzteku strčil?
Nesnesla bych,aby do mě ve vzteku strčil,to snad nemusí.
Nesnáším takové neomalence.Snad jsme lidi a umíme se domluvit i bez strkání.Nebyla bych s takovým chlapem.