Nezvladatelné dítě

Škoda každé facky co padne vedle! Vubec bych s takovým smradem nediskutovala

Nechápu,ten bratr je tvůj nebo od toho přítele?Píšeš,že ty a mamka jste se tam přistěhovali,.No tak s takovým hajzlem bych se nepárala .určitě bych s ním dlouhodobě chodila k psycholožce.Je to takový ten hajzlík,který ví,že mu vše projde.Proto to dělá vše za zády a před lidmi zapírá,pokud jsem dobře pochopila tedy.No zkušenost nemám,jen znám pár takových.Ale třeba sestra měla dost nevychovaného syna.V 6 letech sbíral vajgly a kouřil.Nebo taky chodil si půjčovat peníze na sladkosti jménem matky .Co si pamatuji ,tak ho škola párkrát chtěla vzít do pastáku nebo jak se tomu dnes říká.Já jsem se sním nepárala,když byl na mě drzí,chytla jsem si ho a nařezala mu zadek .Takže se mě bál a na mě byl slušný .Takže schrnuto z mé zkušenosti by i tvrdší výchova nebyla na škodu.Nenabádám k fyzickému týrání,ale pár ran na zadek a nějaký trest,který mu ublíží -např. zákaz PC,hry ,mobil zabavit,kamarády.

Reaguji na Míša-coco:
Je to nevlastní bratr, syn máminýho přítele. Na zadek dostal, má zakázané hry, pc, kamarády, mobil vše. Musí sedět doma a učit se, protože ve škole je hodně pozadu. Psychološka řekla, že je líný se učit a dávat pozor. Občas to vypadá jakoby neměl rád nikoho jen sebe. K psům se chová strašně, až máme strach ho snima nechávat doma samotného, spolužáky ve škole provokuje, nadává jim a doma to samý. Každýho má na háku.

Reaguji na LadyMiss:
Nešikanují. To už se řešilo minulý školní rok, protože to tvrdil doma a pak se ve škole zjistilo, že je za vším on. Provokuje spolužáky, bije je, nadává jim.

Reaguji na LadyMiss:
Též si myslíme, ale třískat ho hlava nehlava zas taky nejde. Zvláště, když není náš. Jeho táta mu na ***** nedá a snaží se sním vyjít po dobrým. A jeho máma tu není. Navíc, když brečí tak lituje sám sebe, dokonce si říká jakej je chudáček.

Reaguji na SabinaS: Podle toho co píšeš i v komentářích bych se s nim nesrala a dala ho do diagnostického ústavu(pasťák) když na něj nic nezabírá. Navíc sama píšeš, že ani psycholožka Vám nedokáže pomoci. Mamky přítel dost podcenil výchovu...

Rozhodně si nemyslím, že je "nevychovaný" a že tam pomůže ho zmlátit nebo něco zakazovat. Ostatně píšete, že to jste zkusili a žádný výsledek z toho (já mám předpoklad, že se to naopak po těchto pokusech muselo jen zhoršit)

Nezlob se na mě, ale to opravdu nevidíš, co je důvodem jeho chování? Vždyť vám to ten kluk i říká. Najednou dostane "novou" mámu, novou rodinu, totálně se mu změní život a to ve věku, kdy to je pro člověka snad nejobtížnější. Řešili jste to vůbec nějak, nebo jste ho hned tahali na návštěvu k psycholožce, abyste mu ještě víc ukázali, že to je "jeho problém"?

Ne, není. Je to váš problém a musíte ho řešit všichni společně. V první řadě doporučuju si s ním zcela v klidu a vážně promluvit o nové rodině, o tom, co se stalo za změny, proč se staly...co v téhle situaci nejvíc potřebuje. Ale ne že mu řeknete, cituju "vysvětlovali jsme mu, že na něm tohle nezáleží a všichni se musíme přizpůsobit". To je báječné, že teď ví, že nemá v rodině žádné slovo a na jeho názor mu každý bude kašlat.

Jako nutnou vidím rodinnou terapii u nějakého ale opravdu dobrého odborníka. A docházet na ni musí celá nová rodina a pravidelně

Reaguji na Lisa:
Problém je, že tohle se sním probralo! Vysvětlilo se mu jak to bude než jsme se nastěhovaly na stálo, tak jsme tu bydlely 3 měsíce na zkoušku. Všechno bylo v pořádku pořád říkal, jak se těší až tu budeme přestěhovaný doopravdy. A taky první měsíce to tak bylo. Mamku poslouchal, pomáhal jí, nosil jí kytky. Nebyl do toho zatáhnut najednou a měl novou rodinu. Navíc jeho máma má taky přítele se kterým žije a nový dítě. U nich je vše v pořádku. Problém nastal, když se poprvé zjistilo, že krade. Domlouvalo se mu, sliboval, že už to neudělá uběhly dva měsíce a je to tu nanovo. A ještě se to vystupňovalo.

Než rákosku bych volila fundovaného odborníka. Může by to být reakce na současnou situaci, ne všichni se ztotožňují s novou rodinou bez konfliktů.
Buď se může jednat o spratka, rostoucího pro kriminál, i když to by se projevilo již dříve. A nebo o situaci, které jsem se již zmínila a té se také přikláním.

Reaguji na LadyMiss:
Tohle jsem sním řešili včera. Vysvětlovali mu, že jsou děti, který nemají rodiny, nemají dokonce elektriku, vodu, nemají kde spát a že to není jen někde ve světě, ale i u nás a že to co má tak za to může vděčit tátovi, kterej vydělává a on neokrádá jen nás, ale i jeho a jediný co na to řekl bylo, že ty děti to mají blbý a nezávidí jim.

Reaguji na Lisa: Souhlasím, jen na sebe upozorňuje, protože má pocit, že je v rodině navíc a úplně zbytečnej.

Reaguji na LadyMiss: Jo, ale má ho taky někdo rád? Tobě snad stačí, že máš kde spát?

Třeba je ten kluk " jen " nešťastný. Koukala jsi nedávno na Soukromá dramata? Byl tam případ kluka, který se choval podobně. Nakonec se ukázalo, že se cítil odstrčený. Asi snáší změny jinak než ostatní. Psala jsi, že zval kamarády na brambůrky, nechce si něčí pozornost, pocit lásky koupit, a proto vám bere peníze? Je mi ho na jednu stranu líto, ale na druhou chápu, že čeho je moc toho je příliš, asi by mi taky ruply nervy, ale myslím si, že křikem, mlácením ničeho nedosáhnete

Reaguji na Étoile:
A myslíš, že se to nezkoušelo po dobrým? Říkaly jsme mu, že ho máme rádi a nechceme, aby skončil špatně. Že takhle to začíná a potom přejde k něčemu většímu, proto se mu musí domluvit hned. Jeho táta za ním chodí každej večer dát mu pusu, řekne mu že ho má rád a de spát. Jeho máma to samý. Zkoušet na něj máme tě rádi, ale... nemá znovu cenu.

Reaguji na LadyMiss:
Kdyby se mělo vše řešit tímto způsobem, tak máme tisíce děti ulice, plné pasťáky. A neustále vyhrožování a konání rákoskou, toho človíčka ještě více zatvrdí a přitlačí na intenzitě.