Jak zvýšit sebedůvěru?

Tiež mám stým problém, myslím, že sa ho nikdy nezbavíme. Aj keď na nejaký čas ma dokáže niečo nakopnúť, nejaká ta psycho kniha a tak.

tak to mě žádná psych kniha nenakopla,ale mám dny kdy mi je líp.jenže většinu času radši trávím doma sama. nehledě na to,že ani do společnosti nechci chodit to mi neříkej ani ze srandy,že se toho nezbavíme to mám ještě problém,že jsem věčně rudá s tím asi taky nic neudělám,že?souvisí to asi s tou sebedůvěrou

leník111
kolem dvacítky jsem s červenáním měla obrovské problémy, navíc jsem pracovala jako sekretářka vedoucího, a jak mě někdo kolikrát oslovil tak jsem zčervenala a znervozněla, hrůza vzpomenout. Postupem času to přešlo samo.

Leník111

Já myslím, že jdeš správnou cestou... Opravdu jsem slyšela, že sebedůvěra se dá trénovat. A je nesmysl nechodit mezi lidi, ale právě naopak - chodit. Zkus nějakého psychologa, uvidíš, že pomůže a Ty se zbavíš svého problému
Držím palce - půjde to!

s tím souhlasím, chce to postupně odbourat a zařazovat se do společnosti. Já být váma tak si prostě udělám takový welness day, můžete se zkrášlit doma ale i objednat se u kadeřníka, jít si koupit něco pěknýho na sebe, v čem si budete připadat pohodlně, sexy a když si tak budete připadat tak proč nevyjít mezi lidi myslím si,že sebedůvěra/ sebevědomí musí vycházet z toho,aby jste se samy měly rády a vážily si samy sebe

drobnix

Vše cos napsala je sice pravda, ale já mám dojem, že holky to píší proto, že nejsou schopny to samy zvládnout. A proto je potřeba vyhledat dobrého odborníka, a pracovat na sobě - s jeho pomocí.

Sme sa asi nepochopili. Ja nemyslím, že mám depku, že potrebujem pozdvihnúť náladu, Je to chorobné už od malička. Napríklad na základke. Napísala som test na plný počet bodov, skontrolovala som si výsledky so spolužiakmi a aj tak som si neverila, že mám všetko správne. Hľadanie novej práce som už vzdala, lebo som nervózna z toho, že nič neviem. Na školu sa nechcem prihlásiť, lebo sa bojím, že ju nedokončím a radšej ju ani nezačnem. A ešte k tomu som aj introvert (ale po prečítaní jednej super knížky to považujem za moju najlepšiu vlastnosť) a ťažko sa zoznamujem s novými ľuďmi, pomalšie sa rozkukávam a reagujem, a preto ma žerie pocit že som neschopná a nič neviem. Niekdy mám svetlejšie chvílky, ale keď ide do tuhého, tak si pripadám ako idiot. Že nič neviem, nič sa mi nedarí a nikdy nič nezvládnem.
A ešte si ani dokoca neverím, že sa týchto pocitov niekedy zbavím a nepomože mi ani psychológ. Wellness deň určite nepomože. Ani nalíčiť sa a kúpiť si nové handry. Lebo to mám blbé pocity z toho, že vyzerám ako blbec.
Proste je treba sa naučiť žiť s určitými komplexami a obklopiť sa ľuďmi, čo vo mne nevyvolávajú pocity menejcennosti.

Pravdepodobne si inteligentná, preto o sebe pochybuješ. Je to normálne! A si v dobrej spoločnosti- myslíš, že Monroe alebo Brando boli doležití? Stačí počkať, učiť sa, pred sebou kopať trocha tú loptičku, robit niečo pre iných- je to treba!- a bude po probléme...A prihlás sa na školu, nemysli na dokončenie- len urob ten /prvý/ krok a neváhaj s ním celý rok!
Držím palce a určite študuj.
M.

Tiež introvert? Na tom nieje nič špatné nechodiť do spoločnosti nejak často. Pokiaľ ťa to vyslovenie nežerie. Nájdi si tiež introverta a choď sa raz za čas baviť s ním. Ja chodím na miesta, kde sa dá pokecať v malej spoločnosti (malá je dobrá preto, že sa nerozdelí na skupinky a ja sa necítim blbo, že nepatrím ani do jednej) ako čajovna a tak. A nechodím na diskotéky. Aj keď by som si šla rada niekedy zatancovať, ale pripadám si tam divne. Veľa ľudí, veľká anonimita, hanbím sa tancovať pred toľkými ľuďmi no proste nočná mora!
Skús odbúravať ten strach zo spoločnosti malou skupinkou ľudí. Určite ti bude lepšie a nebudeš sa cítiť ako videdenec.
A ešte som prehodnotila tie kurzy a psychológov. Mohlo by to pomocť. Skús kurzy. Stretneš tam ľudí podobných ako ty a vytvoríš si nejaký okruh osob, kde sa nebudeš cítiť zle.
A potom ešte ten dotaz, že sa toho nikdy nezbavíme. Myslím že nikdy. Može sa to zlepšiť, ale je to niečo, čo je v nás hlboko zakorenené, čo možeš max potlačiť.

eva1960
no ale mě bude 30 a rudnu pořád a to téměř za jakýkoliv okolností,když platím u kasy a nemůžu najít drobné,při nástupu do autobusu,když mě někdo osloví na ulici pro anketu,při nakupování oblečení,hlavně když na mě promluví někdo kdo se mi líbí....děs běs...a nejhorší je,když si ze mě ještě lidi dělají srandu.

Odry
děkuju,ale psychologa jsem už zkoušela,asi byl špatný,ale nepomohlo mi to.kineziologiijsem ještě nezkoušela...mám trošku strach.snažím se na sobě pracovat,ale po pravdě mi to moc nejde

drobnix
taky na tom něco je,pravda,připadám si ošklivá,ale všechno to vychází zevnitř a i když se o sebe snažím hodně starat,nepomáhá to

zrzka22
mluvíš mi z duše,sama bych to nenapsala líppřesně takové pocity mám,jak píšeš o škole,o dnech kdy je ti líp a hlavně o tom,že nic nevíš,hledáš chyby a připadáš si jako idiot.Přesně moje pocity.to jsme na tom asi hodně podobně.jenže díky téhle vlastnosti mám strach,že se nikdy nikam nedostaneme,nic nedokážeme a budeme celý život proplouvat jako šedé myšky,tzn.NEBUDEME pořádně ŽÍT.teda alespon podle mého názoru

Chtělo by to nejdříve zjistit příčinu-potom by to bylo jednodušší,ale jestli je to takhle jak říkáš tak bych vyhledala pomoc,protože to pak život nežiješ,ale živoříš...přijdeš o spousty příležitostí,aktivit,kamarádství atd.
Chce to dělat malý krůčky postupně k velkým,ale to by ti fakt měl někdo pomoci.
A já taky často červenám ) a s tím si myslím nic nenadělám,to dělá tělo samo.