Rodiče chtějí abych se rozešla s přítelem

Reaguji na panda08: já teda v Norsku byla a cizích národů tam byla velká spousta, i ve školách atp. dokonce na některých školách měli i mezinárodní třídy...zřejmě kvůli tomu, že v Norsku je nadprůměrná životní úroveň, tak se tam spousta lidí stěhuje...no a můj nejlepší kamarád Nor si bere Indku, takže asi tak

Reaguji na Falcon: Se mnou chodil jeden na gympl a patřil k třídním premiantům. Teď už má hotové 2 VŠ a na jedné zůstal si dodělat doktorát,jezdí od školy i na různé zahraniční stáže. Je to sice spíš výjimka, ale jsou i takový.

V Norsku jsem byla a je to tam samej Pákistánec.

tak lepší imunita neznamená zřejmě imunita proti všemu za všech okolností nemoci byly, jsou a budou

co je to za blbost? Třeba já jsem svoji vzdálenější rodinu, bratrance, tety a strýčky neviděla spousty let, některý jsem neviděla nikdy a bere si je snad můj partner se mnou?? Platí i obráceně samozřejmě.

Reaguji na Ellenuschka: tak asi to je individuální, jsou rodiny, kdy všichni bydlí třeba na jedné vesnici nebo v blízkém okolí a vídají se dost často, respektive vlastně pořád, a tak širší rodina pak opravdu zasahuje do tvého života dost, ale jsou i rodiny, kdy se opravdu vidíš s bratranci na Vánoce, pokud vůbec, oba případy moc dobře znám ...netuším, jak by to bylo u zakladatelky...

Holky, vy jako každého svého spolužáka, kolegu, klienta atd. lustrujete podle vzhledu, abyste si ho mohly zařadit do kolonky "cikán" nebo "bílej"? Tak to jsem asi divná, neb já dělím lidi na normální a nepřizpůsobivé - lůzu, a to bez ohledu na barvu pleti. Nechci zakladatelce plevelit téma. Vlastně mě její situace moc mrzí. Nechápu, o co rodičům jde, když je to středoškolská láska v zárodku, a držím ti palce! Já na tvém místě bych jim nelhala, ale sama znáš své rodiče a víš, kam až můžeš zajít a kam až jsou schopni zajít oni, na co slyší atd. Pokud se ale svůj vztah rozhodneš zapírat, budeš muset být neustále ve střehu a dávat si pozor, aby tě něco neprozradilo. Nestojí to za to.

Diskusia sa uberá smerom, ktorý si koleduje o hádky
Situáciu máš ťažkú, možeš teraz rodičom klamať ale myslím si, že to aj tak skončí tým, že taký typ vzťahu sa dlho nebude dať udržiavať alebo sa to proste dozvedia od iných...Preto si myslím, že to klamanie nebude mať moc velký význam - možno na chvílu ano ale asi nie dlhodobo. Je to smutné ale bojím sa, že ten vzťah je už teraz predurčený k zániku
Asi by si sa necítila dobre keby si síce mala fajn priatela ale rodina by ťa "odvrhla", naopak len pre klud v rodine sa rozísť s niekým koho máš rada je nefér od nich. Mali by ale sami pochopiť, že vzťah v 18-tich ešte nemusí byť vôbec na celý život a že možno sa vaše cesty prirodzene po čase rozídu.

Tak na straně jedné chápu obavu rodičů, protože romská komunita je prostě "zvláštní". Možná se vyčlenili a možná ne, možná mají Tvoji rodiče obavy o to co bude a i když je to jistě předčasné, tak někdy by mohly přijít děti a ony tmavé děti obecně a zvlášť s romským původem to prostě lehké nemají. Jo určitě si říkáš, že Tůj kluk je jen poloviční rom a tak vůbec tmavé děti mít nemusíte, ale.. genetika je mrcha.
Zrovna tak mohou mít Tvoji rodiče prostě jen předsudky. To vážně nevím.
Ať tak nebo tak, sama za sebe mohu říct, že zamilovaný člověk nevidí ani neslyší, takže pokud si za svým vztahem stojíš, stůj si za ním.

Osobně bych nelhala, ono je těžké postavit se všemu čelem, ale to nejlehčí obvykle nestojí za to a navíc ztratit důvěru rodičů až se to provalí... no já bych to neriskovala.
Takže za sebe můžu říct, že bych rodiče prostě postavila před hotovou věc s trochou vydírání, oznámila bych jim, že s ním chodím a chodit budu a buď to budou akceptovat, protože mě milují a chtějí, abych byla šťastná a to teď jsem a nebo se s tím nesmíří, ale stejně to nic nezmění.

Smím-li přidat svůj názor... měla jsem taky problémy s rodiči kvůli mému příteli a bylo to hrozné, takže si trochu dovedu představit, jak se musíš cítit. My jsme se nakonec rozešli, přesto ale, řešila jsem to tak, že jsem se zkrátka začínala připravovat na to, že mezi nimi nikdy nebudou vřelé vztahy, že se hold nebudeme nějak společně navšetěvovat apod... doma jsme se kvůli tomu pořád hádali, téma přítel bylo skoro zakázané. Každopádně, milovala jsem ho a bylo mi úplně jedno, co si o tom myslí naši. Nechápu, proč se tvoji rodiče takto chovají. I když já sama romy nemám ráda, vzhledem k tomu, jak se chovají v naší společnosti, vím, že jsou výjimky a tu představuje právě tvůj přítel. Takže, jste spolu chvilku, ale uvidíš časem. Pokud vám to spolu vydrží, čemuž tedy rodiče svým chováním ani trochu nepřispívají , snažila bych se co nejdříve osamostatnit a odstěhovat se od vašich.

Asi ti moc neřeknu, co máš dělat, ALE:
1) chápu tvoje rodiče, je ti 18, chodíš s klukem, který patří (i když jen částečně) do menšiny, která u nás není zrovna populární. Mají strach, co s tebou bude...
2) chápu tebe... Je ti 18, myslíš, že dospělá. Teď i na začátku čehosi a zamilovaná - nic nevidíš zcela jasně, jako třeba za 3 roky...
Co bych dělala? (byla jsem v podobné situaci, a po letech uznávám, že rodiče měli tenkrát pravdu): Sedla si s rodičema, vysvětlila, že prostě jen jste spolu, oba mladí, nikdo neříká, že spolu zůstanete, ale chcete to zkusit. Nadhodila bych poznámku o dostudování a o tom, že neplánujete rodinu, že prakticky o nic teď nejde. Rodiče bych poprosila o to, aby sis mohla přijít sama na to, co je pro tebe dobrý.
Však je to nový pro tebe i pro ně, tak se pokuste v týhle situaci respektovat a ono se to samo za pár měsíců vyřeší (jestli je ten kluk tak supr, tak rodiče změní názor, jestli tak supr není, tak si toho začneš všímat sama a necháš ho být...).

Tak proč si sem vylívá srdíčko, když diskuse je nežádoucí?

Reaguji na Luciánka: já vidím jen samé názory od multikulti sluničkových lidišek až po lidi, co by zlámali dceři nohy, kdyby domů dovedla cigána.
Kdyby chtěla jen podpořit ve svém rozhodnutí lhát rodičům, tak to snad napíše.

Přesně....proboha, mě tady některé příspěvky přijdou jako špatný vtip, zvlášť od lidí, které jsem z jiných diskuzí považovala za "moudré dospělé"....
Sama jsem zažila od této menšiny obtěžování na ulici a jinde, bojím se jich, jakmile je vidím jen dva spolu, ale v životě bych neměla takový předsudky...když je on konkrétně slušný, a toho se dá všimnout dost dobře, jestli se od těch "horších" liší, nechápu v čem by měl být problém ?!

Ani náhodou se za něj nestyď, jak někdo výše vyhrožuje, že se za něj budeš stydět, buď s ním, a rodičům lži. Mě něco takového doma říct, považuju je prostě za hloupé, zvlášť, když původně se jim líbil
Ještě, když je rom napůl, tak mi fakt zůstává rozum stát, nad některými názory zde a i nad tím tvých rodičů, já bych toto napsala, i kdyby byl prostě rom.

Nerozumím tomu, proč si ho vůbec rodičům představovala, když znáš jejich názor na Romy ?
Taky je nemám ráda a mít dceru, která s někym takovým randí, taky nebudu v klidu.
A i kdybych viděla, že je ten kluk hodnej a milej apod. neschvalovala bych to.
Pokud s nim chceš být, buď, rodičům lži, nic jiné ti nezbývá.
Otázka je, jestli ti ten kluk stohí za to, abys ztratila důvěru rodičů.

Reaguji na Falcon: to se tedy omlouvám, ale jméno své školy sdělovat nebudu. Ale nejsem tu jediná, která popisuje ten "neobvyklý zážitek" Roma na SŠ nebo VŠ Asi to už budeš muset přijmout, že se lidé nedají házet do jednoho pytle jen podle toho, zda jsou černí, růžoví, žlutí nebo nevím jací.

no jo no a jsme opět u těch předsudků...taky bych řekla, že rodiče to dost hrotěj, ještě když s nim neměli ze začátku problém, jako co je to za chování?? Prostě s nim choď na tajňačku.. Já jsem kupříkladu se sv´ým přítelem už hodně hodně dlouho, není rom, a mí rodiče ho neznají. A to proč? Právě kvůli kecům typu: no tak toho ti neschvaluju, ten se mi nelíbí, dělá něco? Já jsem ti to řikala, měla jsem pravdu...a bla bla bla, to nepotřebuju prostě poslouchat...časem si na to každej přijde sám, nehledě na to, že rodičům vůbec neni nic do toho s kym se scházíš - toť muj názor