Ahoj holky, píšu sem protože chci znát váš názor na situaci, popřípadě slyšet názor někoho, kdo to má stejně jako já. Je mi 22 let, před nějakou dobou jsme se rozešli s přítelem, se kterým jsme spolu byli 5let. Řekla bych, že především proto, že náš vztah byl "přechozený". S odstupem času je jasné, že se na to všechno dívám jinak, vztah měl své dobré stránky i své špatné, ty špatné, ale tehdy nějak zvítězily.
Teď k věci...Poslední dobou si všímám, že téměř všechny kamarádky v mém věku, ať již mají dlouhodobý vztah či nový a jsou tudíž zamilované se se svými partnery, kteří jsou většinou o pár let starší něž ony, ženou do společného života, nemyslím tím bydlení, ale svatbu či založení rodiny. Nějak získávám pocit, že nežijou ničím a nikým jiným a zapomínají na své přátele, se kterými netráví tolik času nebo když jej tráví tak minimálně a nemluví o ničem jiném, zajímá je jen ten jejich "rodinný" život.
Já jsem v situaci, kdy si připadám, že nejsem asi normální když nežiju jako ony. Je jasné, že někdy v budoucnu se vdávat chci a mít rodinu, ale nedovedu si to představit minimálně v dalších 5 letech a to ani přesto, že jsem dlouhodobý vztah měla, možná je to tím, že můj bývalý přítel byl téměř stejně starý. Možná se na to tak dívám proto, že jsem si takovým vztahem prošla a vím, jak to může ze dne na den dopadnout.
Připadá mi, že je v našem věku a v této době ještě brzo se takovým způsobem vázat, chci ještě studovat, užívat si svým koníčků, cestovat a žít svobodný život, bez takových závazků, které s sebou přináší. Samozřejmě je mi jasné, že každý je jiný a každý má jiné priority, i když já si myslím, že člověk by měl v životě spoléhat hlavně sám na sebe a díky mým "zkušenostem" se nepříliš oddávat partnerovi a nezapomínat na přátele, protože nikdy nevíte, co se vám může přihodit a být závislá jen na svém partnerovi a trávit s ním veškerý čas podle mě není nejlepší...nevím.
Piště prosím své názory. V každém případě chci upozornit, že nikomu nezávidím, spíš naopak, přeji jim hlavně, ať jsou šťastné!