Rozcházíme se - co teď s bytem?

Reaguji na Falcon: Zrovna jsem večer s ním řešila ,že by mi měl dát víc než 120 000 a řekl ,že mi dá víc , že ať si řeknu + nový nábytek do bytu.
Ten byt nechci prodávat , protože vím ,že tady tři roky tvrdě pracoval a dal doho všechno ( asi si myslíte ,že jsem hloupá , když ho nechci prodat - jenže to by trvalo několik měsíců a já pokud možno chci vypadnout během několika týdnů.)
Včera jsme si povídali a měla jsem pocit jako když sedím s dobrým kamarádem - můžu vám říct ,že mi to je teď příjemnější a rozchod je asi osvobození i pro mě.

Reaguji na Rajka:
Proč jsi tedy založila téma,když tvůj ex to má už vyřešené a ty mu to odsouhlasíš?
Když se tam chudák tak nadřel,tak ty jdi do podnájmu to je správné.

A za to si koupíš nový byt a budeš ho zase od začátku renovovat?

Co takhle hypoteka? je tvuj, tak jedině americká....jestli mu ten byt necháš, tak budeš začínat od nuly, bude se ti špatně spořit, protože budeš platit nájem..

Reaguji na Rajka:
Já také bohužel nechápu, proč zakládáš toto téma. Když si nenecháš poradit.

Nebuď hloupá, svině nejseš .... ale zdá se mi, že tvůj přítel jo.
Máš dvě možnosti : buď se hypotéky i bytu zbavíš a on Tobě dá HNED těch 120 tisíc, co jsi do bytu vložila + HNED za každý měsíc společného bydlení polovinu splátky hypotéky a inkasa ( nevím, kdo to platil, manželé nejste, takže společný majetek nejestvuje ) . Nejdřív hypotéku přepíšeš na něj ( poplatky za převody a kdesi cosi samozřejmě platí on ) a až to bude všechno v pořádku a banka bude vést jeho jako dlužníka, z bytu se odstěhuješ. Pokud bude ochoten ti najít jiné bydlení, tím líp. Přesně to jsem měla udělat kdysi já, dnes bych neměla na krku skoro dvoumilionovou hypotéku a nemusela jsem jít dělat gastarbeitra, ale to je jedno.
Pokud ovšem máš pocit, že vlastní byt chceš mít, že jej do budoucna využiješ a že i ve městě, kde teď bydlíš, chceš zůstat, tak tvůj bývalý má smůlu, půjde on - na byt žádný nárok nemá. Ty sice budeš platit 4.000 za hypotéku a dalších řekněme 3000 za inkaso, což je dohromady sedm, ale pronájem slušného bytu stojí naprosto stejně, ne-li víc. Pokud je byt větší, dá se to řešit spolubydlící. Jeho 150 tisíc mu slíbíš vrátit - třeba půjčkou, nebo mu je budeš splácet po tisícikoruně. Předpokládám, že papír na ně nemá a i kdyby měl, může tě maximálně dát k soudu - čímž se znova dostáváme k splácení po tisícikoruně

Ještě by mne zajímalo, kdo má v bytě trvalé bydliště, i když, pokud jsi na katastru zapsaná jako vlastník Ty, není trvalé bydliště příliš podstatné. A říkala si něco, že ti ručili rodiče - to už je nějak vyřešené ?

naprostý souhlas...

nezdá se ti trochu podezřelé, že ti chce dát kolik si řekneš a ještě ti chce pomoct sehnat bydlení, nábytek a kdesi cosi? když nic jiného, tak tohle by tě mělo trknout...jestli věříš, že to dělá pro tvé krásné oči, tak rychle vystřízlivěj...spíš tě chce rychle a (pro něj) výhodně vyhodit, aby se tam mohl naštěhovat se svou novou láskou...

Pokud vycházím ze situace, kterou si popsala, tak jen ex chce velmi levno přijít k vlastnictví bytu. Už to, že Vám na byt rušili TVOJI rodiče a je psaný na TEBE, bych se z bytu nehnula. Žádnou velkou lásku a ochotu ti pomoci bych v tom nehledala, prostě družstevní se přepsal na osobní, takže by si mu mohla nechat hypotéku a počáteční problémy - ručení bytem tvých rodičů atd. by se ho už netýkalo. Až by tě přešel smutek z rozchodu, rvala by sis vlasy, že jsi přišla o osobní vlastnictví bytu. A pokud by si chtěla slušnější pronájem, tak ti říkám, že za méně než 7 tis. neseženeš.

Pokud se chceš k němu zachovat fér, sepište uznání dluhu se splátkami - jak holky navrhovaly, podle toho kolik zvládneš platit 1 - 1,5 tis měsíčně, pokud by k tomu měl výhrady, jeho problém.

Mysli také na to, že si časem najdeš někoho jiného a třeba za pár let budeš mít rodinu, a pak by si koupi bytu musela řešit tak jako tak, takhle už si platíš na své, a ten byt ti zůstane.

Jinak s tou jeho "ochotou" jak ti všechno pomůže zařídit, odstěhovat, bych ho poslala akorát tak někam! Je to prachsprostá vychcanost, nic jiného, a jen využívá toho, že jsi teď třeba mimo z rozchodu. Pokud by jsi na to přistoupila, akorát by si v budoucnu litovala, a ex by se ti smál, jak to s tebou skoulel a hned si tam nasáčkoval novou křehotinku.

s tím naprosto souhlasím , ale

s tímto jen tak napůl. Já si brala hypotéku před 8 lety, když se ještě všude nemluvilo o kríze a bylo trochu líp, než teď. Myslela jsem, jaké jsem udělala strašné terno a jak jsem dobře investovala. Čas ukázal, že opak byl pravdou. Víckrát bych to neudělala, kor v dnešní velice nejisté době ne. Vlastnit byt je jedna věc a mít hypotéku na krku je druhá věc. Přenechat někomu svůj byt za 120 tisíc je blbost největší, přenechat někomu finanční závazek na dvacet let je na zvážení.
Nemusí každý se mnou souhlasit, ani netvrdím, že to je ideální řešení, ale stojí to za zvážení. Mladá, hezká, nezadaná holka bez závazků nemá žádnou povinnost za každou cenu mít sama na sebe hypotéku, až tak velká emancipace snad ještě není. Určitě najde někoho, kdo byt má, nebo ho velice rád koupí - natožpak když s ní bude chtít založit rodinu

No nemůžu mu přeci nabídnout ,že mu budu každý měsíc splácet max. 2 000(víc bych dát nemohla ). To než bych mu to splatila a navíc co když on pak bude ty peníze potřebovat? Určitě by si pak hledal jiné bydlení a potřeboval by třeba dát rezer. poplatek na nový byt.?MOžná to dělá z vychcanosti , ale on bude ten kdo bude 27 let splácet byt 2+1. Kdežto já nebudu mít žádný dluh.
Spíš mi teď odpovězte co je pro mě reálně nejlepší .Nedokážu si představit ,že bych dávala skoro desítku za to všechno - a to nepočítám ještě jídlo.

tak to asi nebyl moc šťastný krok za tu hypo by byla vila.
No nic,tak ať ti dá 120 + poměrnou částku z toho,co jste společně zaplatili a holt život jde dál.

na to se můžeš s chutí vykašlat, je to přece jeho nápad, ne ?

ale jo, můžeš . A když se mu to nebude líbit a dá tě k soudu, tak to třeba bude jen 1000. Nebo pět set. Podle tvého platu.
Mne spíše děsí, že s takhle malým platem, jako máš ty, bys měla mít na krku celý život hypotéku. Ale to se nedá takto na dálku odhadnout. Co tví rodiče třeba, pomohli by ti nějak ? Co tvá práce, nemůžeš změnit za lepší nebo jít do jiného města ? Těžko se radí, když nic nevíme.

Ano, přesně tak, ceny nemovitostí jdou do háje a na hypotéce hodně přeplatíš. Navíc, platy v dnešní době moc nerostou. Dávat celý život celý plat za hypotéku a nemoct si vůbec nic dovolit není bůhví co, proto píšu, že se máš rozmyslet. Co třeba, kdybys byla na mateřské, atd. .. co já vím, co máš do budoucna v plánu ?

Reaguji na dadabus: Nemůžu se na to vykašlat , protože mě by se to taky nelíbilo a proč si dělat naschvály? Každý budeme chtít žít dál a já mu za rok dám pár tisíc?
Rodiče ? Konkrétně otec mi pomohl tím ,že když jsem do tel. řekla o rozchodu a brečela jak malé dítě - řekl : Však ty si za to můžeš sama , protože si v létě chtěla jet na dovolenou. Naštvaný je na něj i přítel (teda ex přítel), protože oba víme ,že to tak není.
-------------Každopádně to zatím dopadlo tak ,že mu tak nějak dochází co se děje a ptal se mě jestli mu dám taky prášky na nervy .