Už v páté třídě mi holky říkali, že mám divný nos :-/. Tenkrát mi to ale bylo jedno, byla sem malinká, no ale potom když mi bylo 14 asi, šla jsem po ulici a najednou na mě skupinka zakřičela "Hejproč nejdes na plastiku?!". Holky ja sem se málem na místě rozbrečela 
. Od tý doby asitak moc řešim muj nos. Nesnáším zrcadla v kabinkách v obchode, protože se tam vidím i z profilu, nesnáším zrcadla na taneční lekci, protože se tam vidím z profilu, a nejvíc nesnáším když mě někdo vyfotí z profilu .
Mám přítele, a tomu když to řeknu, tak mi říká at na to zapomenu, že mám hezkej nosík, kamarádi mi taky řikaj, že ke mě prostě jde atd., ale znáte to, když na sobě něco nesnášíte a víte, že to k vám vubec nejde... Myslím, že smířit se s tím už ani nepůjde . Dost vážně přemýšlím o plastice, problémy jsou tři.
1) Je mi 17, ale o to mi nejde, ráda bych si počkala třeba do 19ti.
2)Strašně se bojím, že se to nepovede a bude to horší, jestli to teda ještě jde..
3)Přítel by mi dal asi k.o., je děsně proti tomu
Možná si říkáte, že řeším voloviny, nebo že je to povrchní, ale s takovým nosem mít sebevědomí fakt nejde .
Je tu někdo kdo má podobný problém, nebo má už plastiku zasebou? 
Poslat SZ
. Prostě jsem to já 
Galerie obrázků