Strach, sny, vidiny

Ahoj, co navštívit lidi,kteří se s tím zabývají... duchovní lečítele, šamany..., nechat odehnat tady ty entity a energie z tvého života... myslím, že psychiatr dnešní doby by ti moc nepomohl.., pokud nemá duchovní cítění...

Najít si práci s nočními směnami?

Já mám něco podobného, ale jen když spím, že se nemohu hýbat a někdo mi stahuje deku nebo je nademnou. Jednou jsem to řekla psycholožce a ta mi řekla, že je to nahromaděný stres a úzkost, že v tu dobu úplně nespím a měla pravdu. Myslím, že by Ti mohl pomoci i nějaký ten odborník z řady psychologie, psychiatrie. Není na tom nic špatného, chodí k nim kdekdo.

Tož jako odpůrce duchovních léčitelů bych tady spíš vyhledala psychologa a vůbec bych se za to nestyděla.

A proč se bojíš k psychiatrovi? Myslím, že ten strach je patologický a jako takový se musí řešit.
Tady je podobný případ, pokud to nejsi ty.
http://www.lekari-online.cz/psychologie-psychiatri e/diskuze/poruchy-spanku/halucinace-a-porucha-vnim ani-i71736

Nepít kafe, nekoukat před spaním do pc nebo tabletu, žádná těžká jídla a pod. Mě třeba pomáhá usínat u zaplé televize. A zbavit se stresu (haha...).
Dá se to celkem dobře zmírnit. Ovšem stejně stíhám cestu v noci z wc do postele za rekodní čas včetně doskoku.

Mohla by si trochu více popsat, jak to vypadá, když máš ty vidiny, resp. když vidíš ty osoby v místnosti? Jak to probíhá?

Ahoj mi je 35 let..schizofrenie mi začala zhruba ve 20-21 letech, ale to jsem tehdy ještě nevěděla o co jde..začalo to vidinami různých zvířat, kterých se bojím..to se začalo dít po porodu mojí dcerky..někdy se to zlepšilo, někdy bylo hůře..po 6 letech jsem se rozvedla a zůstala s dcerkou sama..malá začala chodit do školy, ale mé problémy se začaly stupňovat..nakonec to skončilo tím, že ty vidiny co jsem viděla nakonec byly postavy, které mě začali napadat, nebo stály nad postelí mé dcery, dokonce jsem mělapocit, že vidím schouůené dítě be HLAVY..pamatuju si to tak živě až hrůza..utíkala jsem tehdy vždy na balkon a uvažovala jak se zachránit..vidiny se zhoršovali a nakonec jsem je měla i ve dne když jsem si zdřímla..V té době už jsem trpěla nespavostí, jelikož jsem se bála zavřít oči natož mít zhaslé světlo večer..poté už jsem věděla, že musím něco dělat, jinak se zblázním..Teď je jsou to 4 roky co chodím k psychiatrovi a beru léky, a už jsem si tak nějak zvykla na myšlenku, že to bude na celý život..Jsou chvilky kdy si mé tělo zvykne na tu dávku a vidiny začínají opět...Pokud máš takový problém neváhej a jdi k odbornému lékaři..v tomto případě si jinak nepomůžeš..

Reaguji na Lisa: Jak to probíhá.. no jsem vzhůru, ale jsem už hodně unavená, jen se bojím zavřít oči a usnout. Naproti posteli mám dveře, uprostřed prosklené, ale to sklo mám zalepené červenou tapetou (abych neviděla přes sklo), často vidím jak někdo stojí za dveřma a strhává tu tapetu, ale nevidím obličej, pouze tělo a hlavně ruce. Dále vidívám postavu sedící na křesle (kousek od postele) nebo stojící u postele (většinou u nohou a zároveň u dveří, protože mám dveře blízko postele), někdy se mi i stane že postava se prochází po pokoji. Někdy je postava mužská, někdy ženská, jednou se mi stalo, že i dětská a to malé holčičky. Nikdy nevidím více postav najednou. Když jsem byla mladší bylo to hodně podobné, ale někdy postavy i křičeli a utíkali proti mně, těsně přede mnou zmizeli.

Připadám si jako blázen, když tohle popisuju, asi málo kdo mi to uvěří, ale opravdu se mi to děje a už nechci aby se mi to dělo dál.

Ahoj, já bych ti naopak místo psychiatra doporučila duchovního léčitele, pohledej si na internetu jestli není někdo schopný u tebe v okolí (nevím kde bydlíš). Může to být problém z minulých životů atd., je hodně možností, ale než se začneš cpát chemií a utlumovat se léky, zkusila bych tuto cestu.

Reaguji na Fragma10: Ahoj, děkuji že jsi napsala, uklidnilo mne, že to má někdo také, a dokonce horší. Víš, já se chci právě těm práškům vyhnout, bojím se, že bych bez nich už potom nikdy nemohla být, že by nastal další strach- prášky vysadit, že se mi to vrátí. Ale samozřejmě, mít to v takové míře jako ty, tak nepřemýšlím a do prášků jdu.
Také trpím nespavostí, kvůli tomuto mě najednou stačí 5 hodin spánku a jsem ráda, že jsem se aspoň tu chvílu prospala. A to jsem v období, kdy jsem od tohoto měla klid (asi půl roku, kdy jsme se přestěhovali do nového bytu), potřebovala třeba i 10 hodin spánku. Jsem nešťatná, nevyspaná, vystresovaná a už chci od toho konečně klid. Jen bych se s tím ráda nějak vypořádala sama, jen zatím moc nevím jak...

Reaguji na martina.sou: určité iluze před usnutím, kdy vidíš okolní svět nedokonale (stěny se bortí, stůl je křivý) jsou normální.

Vidět ale postavy před usnutím, čistě jen tak v místnosti, může být bohužel ukazatel něčeho vážnějšího (psychózy). Zašla bych za psychiatrem, tohle opravdu není legrace. Čím víc tu návštěvu budeš odsouvat, tím vážnější problémy riskuješ. Nenech to dojít daleko a rozjet to v něco ještě mnohem horšího.

Reaguji na martina.sou: stejně jako léčíš chřipku léky, tak se i tyhle problémy řeší farmaky. Nevím, co ti je...pokud by to skutečně byl začátek schizofrenie, tak tam je hlavní, aby se na ni přišlo co nejdříve a co nejdřív se začala léčit.

Bohužel ale většina nemocných musí brát léky skutečně celý život, jinak riskují, že se jim ataky vrátí a to často v ještě horší podobě. Není to příjemné, brát takto léky celý život (taky beru), ale hlavní je, aby byl člověk zdravý a šťastný. A za ten pocit to braní léků vážně stojí.

Reaguji na L-pari: Děkuji za nápad s postelí, postel mám postavenou tak, že mám ze dvou stran zeď, takže stačí otočit se hlavou ke dveřím. Zkusím to.

Nikdy jsem nezkoušela promluvit, vždycky jen pozoruji co se stane a snažím se radši ani nepohnout, hlavně jsem strachem jak přibitá k posteli. Jediné štěstí je, že mi tohle netrvá celou noc, vždycky se vidina objeví, za chvíli zmizí a už je klid, ale protože mě to vyděsí a buší mi srdce jako by chtělo vyskočit, tak pak nemůžu spát už vůbec a když usnu tak se mi zase zdají noční můry

A řekla bych, že jsou pořád nové, ale tak z 90% nerozeznám obličej, takže nemůžu posoudit pokud jsou to ti stejní, nebo noví. Ale nevídám nikoho, koho bych znala, aspoň o tom teda nevím. Teda až jednou... kdy se v novinách, zprávách apod. objevila zpráva o tragédii v Egyptě s fotkami otrávené ženy a holčičky (určitě každý ví, o čem mluvím), to jsem viděla tu malou holčičku, ale bylo to asi kvůli tomu, že jsem měla její tvář čerstvě v hlavě a přemýšlela jsem nad tím.