Rozchod kvůli neschopnosti otěhotnět

Odejdi hned, ať si nezničíš celej život!

Reaguji na A.sch:

Ty chceš s takovým hovadem mít dítě? Proboha seber se a prchej! .Mě osobně by žádných 11 let nestálo za záchranu nevyrovnaného tyranského vztahu .a to, že jsi potratila a nemůžeš otěhotnět je možná tvé jediné štěstí, ikdyž si to třeba ani neuvědomuješ.

Vzteky na toho h.zla mám slzy na krajíčku
Honem pryč, tady jde o tvůj život! Moc moc ti držím palce aby jsi to všechno zvládla a hlavně ve zdraví!

Jo a ještě bych chtěla upozornit aby jsis nezapomínala mazat všechny stopy: historii v prohlížeči, telefonáty a tak dále!

Já taky , myslím na to, co jsem to otevřela a ani nemám chuť řešit ostatní témata,protože proti tomuto jsou nic

dobrá připomínka!

Chjooo.. zpackala život svému muži "tyranovi"? to nemyslíš vážně!! to je typické domácí násilí..chápu, že po 11 letech je od něj těžké odejít, ale já bych s takovým mužem nemohla žít...je mi líto, že jsi vždy přišla o miminko..to je určitě pro ženu velká rána..ale muž tady má být proto aby tě podpořil a ne urážel a lámal ruce..Vůbec jsi se mu neměla omlouvat za to co jsi řekla o jeho sestře...jsi sama, bezdětná ZATÍM, najdi si práci, to je nejdůležitější a začni žít po svém...znám spoustu holek co čekaly a čekaly a nakonec litovaly, že neodešly už dávno..Vždy můžeš začít znovu a chlapa, ten se taky vždy najde. Časem uvidíš ten rozdíl pokud najdeš odvahu od něj odejít..budeš ještě ráda..Držím ti pěstičky ať máš silnou vůli a pevné nervy..

To je hodně smutný příběh... Ale nemusí smutně dopadnout! Jak už psaly holky - utíkej, a to hodně rychle! Protože tahle cesta s ním po boku vede leda tak do horoucích pekel... Chlapa, kterej bije ženu, bych pověsila za k.ule někam do průvanu, protože si nic jiného nezaslouží! Smůla, že je advokát...tady se asi nedá spoléhat na to, že by Ti "právo" mohlo nějak pomoct. Lidi z Bílého kruhu Ti určitě pomohou, jak budou moct, nebo Tě alespoň nasměrujou a poradí Ti, co v téhle situaci dělat. Určitě si ještě "urvi" nějaké peníze bokem, abys měla do začátku a být Tebou bych opravdu vyrazila do toho Německa, jak už tu psali i ostatní. Pokud jsi tam studovala, trochu i víš, jak to tam chodí a německy umíš, tak není co řešit. Najdeš si práci, bydlení, začneš znovu žít a uvidíš, že Tvůj život zase získá jiný rozměr. A určitě už nebudeš muset žít ve strachu! Bude to sice ze začátku složitý, ale časem se to srovná a bude líp, uvidíš! Hlavně to nevzdávej! Mám pár přátel, kteří pracují "za čárou" a dokonce i kamarádku, která tam už pár let žije, nikdo z nich si nemůže stěžovat. Ale abych nebyla OT... Moje rada zní - sbalit se a utíkat daleko od takovýho člověka! Protože s ním Tě už nic dobrého nečeká. A poslouchat kecy psychologa, který "jakoby přehlídl", že jsi obětí domácího násilí a jeho radou zní, že Ty jsi ta, která by se měla změnit...? OMG... !! Takový psycholog by se měl asi nejdřív zamyslet sám nad sebou... Přeju hodně štěstí a sil!

Holky volala jsem do bílého kruhu. Zítra mám tam jít a paní říkala že tam určitě poznají jestli je to násilí a že mi řeknou jak z toho ven. Nabídli mi dokonce psychoterapii zadarmo, zítra mám říct jestli tam chci chodit. Jak ty dny plynou, ztrácím odhodlaní. Ale všechno řeknu těm lidem a snad to nebude tak strašné. Ted se cítím jako zrádce, že jsem podvedla manžela a za jeho zády jdu proti němu. V noci jsem měla strašné výčitky svědomí ale na druhou stranu se nemohu dočkat zítřka, že můžu s někým o tom mluvit.
Děkuji vám všem za podporu.

On ten můj psycholog mysli, že se všechno děje jako akce a protiakce. že každá reakce na danou věc vyvolá odpovídající protireakci a že když já se dokážu jinak chovat v určitých situacích a naučím se asertivně jednat aniž bych vyvolala hádku, pak už mi nic nehrozí, protože si nikdo už nic nedovolí proti mne. Myslím si že to dává smysl a snažila jsem se podle toho i chovat ale bohužel to moc nefunguje.

Psycholog je blbeček, protože asertivní jednání funguje v běžném životě, v jednání s "normálními" lidmi. Tvůj manžel je psychopat, hledá záminku, jak tě zneužívat a trestat, přičemž se opakovaně dopouští trestných činů (tuším, že jsem předtím asi zapomněla na znásilnění). Co tím ten pseudopsycholog myslel? Copak nevidí, že jsi si svou občasnou "asertivitou" vysloužila vážná zranění?
Určitě spolupracuj s tím Bílým kruhem a pokud možno tak, aby se to Tvůj muž nedozvěděl. On by tě v tu chvíli možná nezmlátil (protože, jestli je dost chytrý a protřelý, ví, že už je do toho zainteresován někdo cizí a nemusela by mu to už projít), ale bude se chovat jako milius, přesvědčovat tě, že se všechno změmí a abys přerušila kontakty s Bílým kruhem a odchod si rozmyslela. Do držky dostaneš až pak, až se všechno zase vrátí do starých kolejí..
Takže já radím : kontaktovat BK, postupovat podle jejich instrukcí. Jakmile se rozhodneš, musíš si jít za svým, nebát se a neustoupit od svých záměrů a cílů. Jenom tak máš šanci na nový, lepší život. V opačném případě jednou budeš jen číslo ve smutných statistikách obětí domácího násilí

amelie1111 to máš pravdu s tou občasní asertivitou, protože když se postavím sama za sebe a řeknu svůj názor anebo že něco nechci, tak dostanu ránu anebo vynadáno. Anebo přinejlepším že jsem nevděčná svíně a že mám jít chcípnout. Ono prostě nesmím odporovat a nesmím něco chtít.

Ale mne je ho líto protože on měl těžké dětství, byl týrané dítě a nikdo ho nemá rád. Jeho rodina ho zneužívá finančně ale přitom nikdy ho nemilovali a nemají zájem o něj. Jenom když něco chtějí se ozvou. A až odejdu i já, tak zůstane sám napospas osudu. Anebo si časem najde jinou lepší ženu a zapomene na mne a bude štastný, protože mu ona bude moct dát děti a nikdy mu nedojde že já ho doopravdy milovala a nikdy jsem mu nechtěla ublížit. Bude si říkat, že jsem blba že jsem se mohla mít dobře po jeho boku, a já namísto toho zůstanu sama bez chlapa a děti a bůh ví jak to se mnou dopadne. Strašně se prostě bojím být sama.

Ano je to tak. Bojím se že s jinou bude vážně štastný a já jsem ta která to všechno musela vydržet a stejně si tu lásku nezasloužím a nedostanu ji at dělám co dělám . A on nikdy nepochopí jak mi vlastně ublížil a bude rád až budu pryč, konečně si oddechne že jsem to za něj vyřešila nechala ho já. Jen že já si to budu navěky vyčítat že jsem někoho mněla a nevážila si toho a utekla jsem, protože jsem byla slabá bojovat dál pro tu lásku. A on si na mne už ani nevspomene a já si budu léčit tělo a duši léta než dokážu vstát ze dna a postavit se a on už dávno bude stastný s jinou lepší ženou.

U nás se ženy nemlátěji. Tam normálně když se otec nebo bratr dozví že jim někdo bije dceru, tak mu za to zlomí ruce ale moje rodina je jiná. Oni chtěli abych zůstala v cizině at to stoji co to stoji a v jeích oči můj největší ůspěch je že jsem se tak dobře vdala. Oni nechápou co se mi doma děje a tvrdí že si to sama vyvolávám tím že neposlouchám. Jinak moje rodiče jsou bohatí a mají peníze a postavení ale tam byla válka a nechtějí abych se vrátila tam. Tak že mám na výběr bud poslouchat je, nebo poslouchat manžela, nebo žít sama bez peněz a bez podporu těch nejbližších. Protože v okamžiku jak se zbalím a pudu, budu sama a oni mne dokonce vydědily už pro jistotu abych na jeich peníže nešáhla. A peníze jsou to poslední co jsem já kdy chtěla, já chtěla být milována a pochopena a aby my muž byl oporou a stál za mnou at se děje cokoliv. Ale mne v životě nikdo v ničem nepodpořil. Celý svůj život plním přání ostatních a namlouvám si že tak to má být. Mne v 16 letech rodiče poslali do Německá samotnou proti mé vůle a nemohla jsem se vrátit zpět. Tam jsem v 18 potkala svého muže a udelala jsem ze sebe trosku a loutku na hrání ale nikdo to nemůže pohopit co já tak asi citím. Už jsem se pokoušela i zabít ale to také nevyšlo. Tak že asi tak. a zítra jdu a uvidím co na to v tom bílým kruhu. Asi řeknou že jsem blázen.

Je mi to líto, když to čtu... je mi líto, že Tě Tvá rodina nepodporuje a nestojí při Tobě, když to potřebuješ. Utíkej, dokud to jde... utíkej, dokud vůči němu nemáš závazky. Protože když budeš mít dítě s psychopatem, tak už se ho nezbavíš nikdy. Bije Tebe, bude bít i vaše děti. Nelituj ho, takoví si nezaslouží nejmenší slitování. Zlomil Ti ruku? Co udělá příště? Případy jako je ten Tvůj pak bývají v televizních novinách, ale to už je pozdě. Kontaktovat Bílý kruh - to jsi udělala dobře. Hledej si práci, za každou cenu musíš mít vlastní příjem a jedině tak se dokážeš trhnout, i za cenu toho že bys musela do jiného města nebo i do zahraničí. Ale musíš mít práci! Nechci Tě strašit, ale může Tě pak pronásledovat. Tyran zůstane navždy tyranem, on se nezmění. Nelituj ho, ani jeho dětství, jak můžeš litovat někoho, kdo Ti ubližuje fyzicky a psychicky? Trápí Tě, že s nějakou jinou bude šťastnější... no a? Doufám že Ti tenhle způsob přemýšlení v Bílém kruhu rozmluví! Ať táhne za jinou - pro Tebe jedině dobře, proboha! Vybíjí si na Tobě svoji zlost a vztek. Jsi mladá, nepokaz si celý život a pojď s tím něco udělat! Ať už to bude Bílý kruh, nebo nějaká kamarádka či známá o které víš, že se jí dá věřit, neváhej je kontaktovat. Tohle je tak silný a smutný příběh... Musíš s tím něco udělat dokud je čas, musíš sebrat veškerou odvahu. Přála bych Ti, aby se Ti to povedlo.