Přítel je v zahraničí a neozve se

Když je přítel někde na akci s přáteli, taky mi nepíše na dobrou noc, však je s kamarádama, baví se, nebude přeci pořád klafat smsky, když beztak víš, kde je a co dělá, ne? Ráno se ti ozval, tudíž je všechno v pořádku, buď v klidu a užívej si vztahu. Nevymýšlej konspirační teorie, nebo se zničíš.

Ono když je to už po třetí v týdnu, tak se mi to zdá divné.....myslela jsem si, že bude chtít být po odluce v zahraničí víc se mnou. Asi jsem naivní

Já jsem taky naivní, zas na naši obranu, chlapi to vůbec neřeší tolik jako my. Příklad: s přítelem jsme si při telefonátu dohodli, že si napíšem na dobrou noc, tak jsem teda čekala, až napíše, v půl jedenáctý jsem napsala na dobrou noc já a odezva žádná, ticho po pěšině. Tudíž jsem mu ráno psala, jako jestli se něco neděje, prej ne, co šílím, že prostě vytuhnul a mobil neslyšel Máme na to všechno prostě úplně jinej pohled, než to plémě hadí, to je celý

Jasný, to vím...může se to stát.Ale těch indícií okolo je fakt už hodně. Chová se prostě jinak, už nemá takovou potřebu mě vídat a je to od té doby ,co odjel...myslela jsem si, že je nervozní z cesty, ale přijel a pokračuje to dál

Ten můj má období, kdy mi sotva sdělí, jestli mě ráčí někdy vidět a pak období, kdy mi vyznává lásku třikrát denně. Zezačátku jsem z toho byla paf a když měl to chladný období, vždycky jsme se shádali, protože jsem dělala scény, teď už jsem zvyklá, sice mě mrzí, že je chladnej, jak špajz, že sotva napíše atd., ale vím, že je to chvilková záležitost a když se z toho divnýho splínu dostane, je zas miloučkej...Asi každej má svý nálady

Reaguji na girlime: a můžu se zeptat, jak dlouho spolu jste? kdyby tohle u nás bylo třeba po dvou letech, tak to je v pohodě...,ale přeci jenom jsme spolu chvilku

Jsme spolu přes rok a půl, první svůj splín měl po měsíci vztahu...Ježíš, tobyla strašná hádka. A hlavně zbyečná. Vzpomínáme na to dodnes. Po půl roce si kvůlimýmu hysterčení kvůli tomuto důvodu, se mnou dal pauzu, po roce se se mnou rozešel. Až pak jsem prozřela, po tejdnu jsme se dali zase dohromady a od tý doby si píšu svý hysterčáky do deníčku, hlavně ne jemu a klape nám to výborně

No prostě je toho víc, co mě začíná zarážet a najednou se začal chovat tak chladně a jinak než jsem byla zvyklá

Však jste spolu chvíli, kolik, tři měsíce? Nemůžeš být zvyklá na jeho chování, protože z jeho chování si zažila jen zlomek, člověk nepoznáš za tři měsíce, dokonce ani za tři roky ne. Zklamání plyne z očekávání. Ty si ho nějak načrtla, dala mu nějaký vzorec chování, a když se podle toho vzorce nechová, jsi nervní, jenže tenhle vzorec je tvůj subjektivní...Chápeš, co tím chci říct?
Musíte si na sebe zvyknout, každej člověk má svý nálady, každej člověk se při určitých situacích chová úplně jinak. Jestliže je dál s tebou, nemluvil o rozchodu, ani tě nepodváděl a pozastavil se nad těma anonymama, chce být s tebou. Uvolni se, nepodstrkuj mu svý očekávání toho, jak by se měl chovat a užívej si vzájemný blízkosti.

Můj osobní názor je, že má někoho nebo už k tobě necítí to co dřív. Protože když člověk chce, tak si čas najde. Moje zkušenost je taková, že když mi partner přestal psát, byl odtažitý atd. vyšlo najevo, že už necítí "to" něco. Přijde mi, že jsi do něj hodně zamilovaná.
Já bych se na tvým místě asi stáhla a počkala, jak se to vyvine dál.

Jojo,asi se stáhnu a budu dělat taky odtažitou jako on. protože asi to, že se ho budu ptát ...co se děje miláčku, to bude ještě horší a budu působit jak závislačka...co myslíte? Víkendy jsme trávili vždy spolu ...ted poslední dobou si vždy na jeden den něco vymyslí. Bud je to,že musí něco důlěžitého zařídit a mě prostě tím dá najevo, hale už běž domů - obrazně řečeno. Pak se v ten den ozve až po třeba 7 hodinách a to mi fakt nepřijde normální.

Musíš mít svojí hrdost, neptej se, podle mě to nemají chlapi rádi a hlavně chlapi rádi lovějí, takže když vědí, že tu ženskou mají jistou, tak zájem opadá no. Takže až bude chtít on, tak ty si udělej program svůj. Odmítni ho. Asi to bude těžký pro tebe, protože ho chceš vidět, ale ať se taky snaží on.

Cítím prostě, že se něco děje a je mi z toho úzko. Ta nejistota je strašná. už si říkám, jestli nejsem paranoidní. Ale jsou to takové střípky,které mi dávají jasný úhel pohledu, že se z jeho strany něco stalo....že ty city ochably.Počkám týden a pak se ho zkusím zeptat znovu, co se děje...nebo už fakt nemám?

Neptej se, chlapi to nesnášej, z vlastní zkušenosti... Zkus být v klidu, co se má stát, stane se.

Ale jak to vydržet že jo...dělat, že se nic neděje a být usměvavá. To si bude myslet, že mi je to taky jedno