Dobrý den, některým to možná bude připadat hloupé, ale já už nevím kam dále s emocemi. Je mi 21 let a v pátek, 15.11. má maminka spáchala sebevraždu, skočila pod kamion a utrpěla mnohočetná zranění, ihned byla převezena do nemocnice do Ústí nad Labem na ARO, ovšem po dvou dnech, kdy prakticky selhaly veškeré orgány odešla.. Já tu teď sedím v obýváku a nevím kudy kam. Žila jsem s ní sama, protože bratři už jsou dospělí a otec odešel, když mi byly 2. Jeden z bratrů je ve vězení a já nevím, jak mu to vůbec oznámit. Vše mě to vysiluje, já s maminkou žila, nemohu jíst a spát, jsem vyčerpaná psychicky a fyzicky, nejmenší význam přikládám finanční tísni i když to budu muset také řešit, studuji a jsem nezaopatřená. Nevím jak mám tuto těžkou situaci překonat a nevím, co dál dělat, jestli to vůbec vydržím. Od rodiny se mi nedostává podpory, jen od bratra a nejbližších přátel. Dávám si to vše za vinu a rodina mě z toho také obviňuje. Nevím, jak mám tuto složitou situaci zvládnout, bojím se, že to také nevydržím.. Nechce se mi žít. Prosím, poraďte. Ustane ta bolest alespoň malinko? Já to chci vše zaspat.