Ahoj všem,
vím, že si teď budete klepat na čelo a vůbec se vám nedivím, já bych to dělala taky, ale.......
K mému problému. Od malička mám strach ze zubaře. Po čas základní školy to nebylo tak hrozné a chodila jsem pravidelně. Vždycky jsem měla maximálně nějaký kaz, nic tak strašného mi nedělali. Ale během střední školy, kdy už nebyly prohlídky školou povinné, jsem u zubaře nebyla tři roky a poté mi doktorka našla šest kazů. Chodila jsem tam postupně. Vzhledem k tomu, že u toho fakt nesnesitelně trpím (řekla bych, že je to už spíš psychického rázu), poprosila jsem doktorku, aby mi dala injekce nebo mi to umrtvila alespoň takovým tím sprejem. Paní doktorka mi tak udělala jeden zub, zbytek mi dělala bez toho. Tím jsem ztratila i veškerou důvěru v zubaře a od té doby jsem tam nešla. Teď už to bude tak sedm let. Zuby mám v katastrofickém stavu, vykažené, ulomené, plomby vypadané,...... Zkrátka hrozné. Nemůžu se normálně najíst. Ale pořád je ten strach silnější a já nejsem schopná se někam dokopat a hrozně se bojím. A přitom ale tak strašně moc chci. Chci mít zuby v pořádku, nebát se usmát, nebát se do něčeho kousnout a konečně se normálně najíst.
Znáte to někdo? Můžete mi někdo poradit, kde vzít tu odvahu, obvolat si doktory a někam zajít? Nehledě na to, že teď se už i stydím někam jít, otevřít tam pusu a ukázat takovou čelist. Co si o mně ten doktor pomyslí?