Mám dceru v 1. ročníku gymnázia.
Podotýkám, že nejsem typ, který by jí prohledával v nepřítomnosti šuplíky a skříně - má moji důvěru stran kouření, alkoholu, drog a podobně.
Minulý týden jsem ale musela neplánovaně během dne k ní do pokoje, protože nám přišli přeměřovat z firmy okna. Hodně mne překvapilo, když jsem v otevřené skříni zahlédla něco třpytivého, co jsem na ní nikdy neviděla a myslím, že to ani není její styl.
Přiznám se, že mi to nedalo a podívala jsem se blíž - skříň byla plná různého oblečení "velmi odvážného" stylu, i nějaké kozačky a lodičky na jehlách, ke kterým bych sama musela dlouho sbírat odvahu a podobně.
Samozřejmě mne napadlo, že si takhle potajnu tvoří druhý šatník (i když nevím proč, neměla bych problém, kdyby chtěla takové věci (až na výjimky) nosit).
Jenže se mi pořád něco nezdálo, až mne napadlo prohlédnout si ty boty a rozhodně to není její velikost, do takových střevíčků by se prostě nenacpala a ani do většiny těch šatů (postavu bohužel podědila po mě).
Večer jsem se jí teda na rovinu zeptala, co to má být, protože mi to vůbec nedávalo smysl. Vypadlo z ní, že jsou to prý věci její kamarádky a spolužačky. Její máma (kterou trochu znám z třídních schůzek ještě ze základky, kam obě chodily spolu) jí prý nedovoluje žádné výrazné oblékání ani malování. Tak prý každé ráno cestou do školy chodí k nám, kde se namaluje, převlékne a pak jdou s dcerou do školy. Cestou domů zase naopak.
S manželem dojíždíme do práce do Prahy, takže ráno odjíždíme z domova časně a prý to takhle provozují už od 8. třídy na základce - takže skoro 3. rok!
Na to mne popravdě nenapadla žádná kloudná odpověď a doteď vlastně nevím jak se k tomu postavit. Sama jsem pro maximální otevřenost, nesnáším lhaní a přetvářku, tajnosti. Na druhou stranu dcera mi vlastně nijak nelhala, nikdy mne nenapadlo se jí zeptat: "nechodí se k nám nějaká tvoje kamarádka ráno převlékat?"
Připadá mi to celé hrozně absurdní, jak z nějakého špatného filmu. Mám se spojit s mámou té kamarádky a říct jí to? Kdyby to bylo naopak, určitě bych tohle chtěla vědět. Myslím ale, že by to určitě ublížilo dceři, jejímu vztahu se mnou a samozřejmě i s její kamarádkou.
Poslat SZ
POZOR
Když to tak počítám, měla jsem u ní asi 8 kousků oblečení, praní jsme moc neřešily, prostě to kamarádka hodila do pračky spolu se svými věcmi a zrovna ten styl hadříků, o kterém asi píšeš, moc žehličku nepotřebuje.
