Mám pocit, že sponzoruji přítele

on je vyčůraný jen proto ,že mu to zakladatelka dovolí.... sorry, ale zjistit po nějaké době, že za moje se toho nakupuje víc a "luxusnější" potraviny, tak mu to prostě řeknu na rovinu... hele všimla jsem si toho a toho a nelíbí se mi to... příště to budu chtít doplatit, tak jako ty všechno dělíš na půl.. nelíbí se ti to? nechceš to řešit? ok, stěhuju se k našim a budem se jen vídat...
holka mysli na sebe,buď sobec, on je přeci taky! šetři si! aby jsi jednou nezjistila, že pán měl tajné konto, šetřil si na pozdější dobu a když se rozejdete ,tak ty odejdeš s holou zadnicí...
dost mě překvapilo, že mu řekneš, že si najdeš ještě druhou práci a místo, aby mu bylo blbý, že ty jako žena budeš makat jako šroub, budeš vydělávat víc než on (do budoucna živitel rodiny), tak jeho ani nenapadne, že tu druhou práci by si mohl najít on....
láska je věc hezká, ale platí se korunkama...)))

jo a ještě k tvému nadpisu... mám pocit ,že sponzoruji přítele - to máš teda správný pocit...

to je teda poněkud divná úvaha... V tomhle případě to je podle mě o kvalitách toho člověka, jestli ho vůbec něco takového napadne - využívat svou partnerku, tak je něco špatně s jeho charakterem, to přeci není o tom, jestli mu to někdo dovolí

Jako s těma nákupama mi to přijde vrchol, já totiž neřeknu, když se jednomu zrovna nedaří, že nějakou dobu to třeba táhne ten druhý, ale tohle je úmyslná vypočítavost. Přece pokud zrovna nemám/nemáme, tak ty olivy, sýry, nevím co, prostě po tu dobu nekupuju vůbec.

A mluvit o tomhle s partnerem? No bylo by mi trapně v každém případě - kdyby to byla pravda, tak snad ani není o čem mluvit (v tomhle případě nejde o to, aby se to do budoucna neopakovalo, ale o to, že ten člověk takhle úmyslně jednal), no a kdyby se ukázalo, že to bylo náhodou, tak bych si připadala, že jsem přízemní, a celkově by mi to bylo trapné.

souhlasím

Já třeba taky nějaký čas byla dalo by se říct sponzorována přítelem - určitě platil větší část všeho, ale v životě by mně nenapadlo, že bych udělala jiný nákup podle toho, kdo to bude platit, prostě se koupilo, co bylo třeba a na co byla chuť a v podstatě kdykoliv jsem i velký nákup neměla problém zaplatit a nabízela jsem, že zaplatím já, čímž chci říct, že nějaké "sponzorování" mi přijde i ve vztahu ok, vyčuranost ale ne!

já to beru tak, že kdyby se ozvala hned na začátku a trvala na tom, že i za její peníze by se kupovali pouze základní potraviny, tak by se k ní takhle nechoval, protože by nedostal šanci... věděl by, že u ní si to prostě dovolit nemůže, že mu to nebude tolerovat... prostě by měli nastavené hranice... jako třeba teď si nastaví společný účet, nebo obálku...
prostě se ztotožňuju s tímto - lidé se k nám chovají tak, jak jim to dovolíme... samozřejmě, jsou i arogantní vyjímky, které mají silný žaludek na cokoliv a na které to neplatí, ale nechápu, že když vidí, že se stalo pravidelností, že ona nakupuje za víc a jiné potraviny než za jeho peníze, že on za její peníze je schopen si dát v restauraci i předkrm, zatímco když on platí, tak si ho nedá, tak to prostě v klidu přejde a příště opět vytáhne pěněženku a zacvaká to...

A k čemu to vlastně je do budoucna, tahat se po schůzkách s chlapem, se kterým to nemá žádnou budoucnost, protože stejně ví, že je lakomý a vyčůraný ? Na to, aby "nebyla tak sama" ? Na to, aby "alespoň někoho měla" ?
V dnešní době hodně párů řeší různé tahanice o peníze, ale než mít vedle sebe takovýto ukázkový příklad parazita, tak stokrát raději sama.

Nečetla jsem úplně celou diskuzi, ale v obraze celkem jsem. A řeknu ti teda z toho chlapa se mi zvedá žaludek a otevírá kudla v kapse. Na tyto týpky, kterým není hanba nechat se vydržovat holkou jsem alergická. Pokud mu chceš dát ještě šanci, tak souhlasím s tím odstěhovat se. Ale moc to nechápu, mně by se takový chlap hnusil. Dobře si rozmysli abys s takovým neztratila zbytečně moc času (a taky peněz).

Reaguji na dadabus: "než mít vedle sebe takovýto ukázkový příklad parazita, tak stokrát raději sama." - svatá pravda

jj

Pokud se svou finanční situací ani nehodlá nic dělat, tak není o čem diskutovat.

ano.
Já to vím moc dobře, protože jsem dřív lidem dovolovala mnohem víc než teď. Teď už fakt ne a je to prostě o něčem jiném...

Celkem by mne i zajímalo, jak to nakonec s coronovým bobánkem dopadlo

To mě taky. Cheryl?

Pokračování opravdu existuje
Jednoho dne jsem na peníze zavedla debatu. Řekla jsem, že si nedokážu představit případ, kdy bych otěhotněla a on by mě měl živit. Jestli si uvědomuje, že zkrátka bych měla minimální příjem a při této situaci, kdy jsem já víceméně hlavním finančním zdrojem domácnosti, bychom to prostě nezvládli. Dále jsem mluvila o tom autu/benzínu. Řekla jsem, že mi nevadí jezdit mým autem, ale vadí mi, že to bere jako naprostou samozřejmost, jak kdybych byla nějaký free-taxi nebo co. Ohledně jídla jsem to chvíli (měsíc, dva) tak, že si každý nakoupil sám, své věci (jogurty, sýry atd.), maso, těstoviny a podobné, z čeho se vařilo, se dělilo napůl.

Současná situace je taková, že si přítel našel druhou práci. Který ho sice moc nebaví, ale snaha se určitě cení a já jsem ráda. NICMÉNĚ! To, co mi vadí je, že přítel bere moje peníze jako svůj zdroj, pokud on už nemá. Sice ve smyslu "půjčky", tzn. jemu dojdou peníze a ví, že já mám, tak je to samé "pošleš prosím x Kč tam a tam", "půjčíš mi, prosím, x Kč" atd. Všechno si to sice zapisuje a vždycky všechno vrátí, ovšem vadí mi, že se neřídí svým rozpočtem, ale automaticky počítá s mým. Neříkám, když by šlo o nutné výdaje v domácnosti, ale tady jde například o jeho novou tašku a tak :-/ No a já zase takový boháč nejsem, tudíž k němu připluje (i když dočasně) několik tisíc a já když si chci potom něco koupit, tak nemůžu, protože peníze jsou "u něj".
Druhá věc je, že placení jídla jede opět systém striktně půl na půl. Ok. Jenomže přítel rozpočítává i koupi blbýho kuchyňskýho náčiní za 90 Kč Když jdeme někam posedět, zaplatí, ale v 95% případů se mi to objeví ve "vyúčtování". Což je mi dost líto, jelikož jsem (dle mýho názoru) docela skromná, a tím spíš, když za mě má platit někdo druhý, a myslím si, že pozvat přítelkyni na jeden drink, kafe nebo hamburger, kde útrata není vyšší než 100 Kč, není tak ruinující. Zvlášť, když takto ven nechodíme nijak často. Pak z toho plyne to, že se s ním necítím vůbec jako holka.. jestli mě chápete. A chci podotknout, že doma vařím, uklízím, peru, chodím nakupovat, takže snad jako malé díky by jedno pozvání za čas bylo asi docela na místě (tím nechci říct, že by si jinak ničeho nevážil, ale...).

To je asi tak vše

Reaguji na Cheryl04:
Vážně si myslíš, že to má ještě cenu? Chceš žít s člověkem, který evidentně nedokáže hospodařit s penězi? Vím, že je to těžké, ale tohle není vhodný partner pro život....

Ano, chápu tě naprosto přesně, co tím myslíš.
Vykašli se na jeho půjčky, až přileze, že nemá prachy, tak se sladce usměj a řekni, že nemáš, protože sis koupila nové boty / šaty / šminky, že se potřebuješ cítít jako ženská, když s ním se cítíš jako spolubydlící - uvidíš, co bude dělat. A ať si panáček koupí místo Corony nějaký levný patok z Kauflandu.