Mamka odjíždí na dlouho kvůli práci

To tedy je, ale moje zkušenosti jsou přesně opačné - před cizími lidmi se člověk aspoň trochu stydí (například za to že je čuně), zatímco před ségrou, která ho zná odmalička, je to něco jiného.

Já dokonce z tohohle důvodu preferovala spolubydlení s "cizími" lidmi (místo s kamarády ze školy).

Jste oba plnoletí zřejmě i bratr , holt doba maminčiny péče skončila a je čas se postavit na vlastní nohy , někoho to čeká dřív někoho dýl. Jednou to přijít muselo. To zvládnete neboj!

Máš věk na to se nějak osamostatnit. Bratr bude muset také Já odešla v 18ti a první půl rok to byla teda docela síla, ale zvládla jsem to. Mamina jezdila na služebky do zahraničí, tak jsem byla od 16ti přes týden sama..
Mamina se od 6ti let starala o své mladší sourozence. Fungovala doma jako máma v podstatě. Dříve se doma pomáhalo. Toto je sice trošku extrém, ale je ti 21, tak máš věk na tyto věci.
Jak jsem odešla z domu, tak jsem byla nejdříve ráda a pak se mi také hodně stýskalo. Já patřím mezi ty, kteří mámu navštěvují často, tak to beru jinak.

Jinak, abyste to špatně nepochopily. Tak mamka neodjíždí na 3 týdny, ale bude se střídat cyklus 3 týdny práce + 1 volna, a to až do konce sezóny. Samozřejmě souhlasím s tím, že plno lidí v mým věku bydlí samo nebo s přítelem. A nemyslím si, že jsem rozmazlená, protože práci, co se týká úklidu, praní, žehlení + nějaký ty základy vaření, zvládám. Spíš mi jde asi o tu psychickou podporu, bratrovi je 19, ale sám si ani nenamaže rohlík a celý den prosedí u počítače, protože ten je opravdu rozmazlený. Spíš mi jde o to, že se budu cítit najednou hrozně sama a bez podpory nebo jak to říct.

Bude si holt muset zvyknout. Nebojí se máti, že když ona bude pryč a ty na kolejích, tak se byt pod vedením čerstvě plnoletého mládence v opojení čerstvě nabyté svobody změní na kůlnu na dříví ?
A ty se neboj, zvládneš to ! Pokud by tvá maminka do té práce šla vysloveně jen proto, že potřebujete peníze a nechtělo by se jí tam, to by bylo jiné, ale podle toho, co píšeš, to vypadá, že mamince se celkem chce a navíc to bude jen na zimní sezonu, nebo ne ?
Já jen doufám, že tam bude spokojená. Ať na sebe především dává pozor, ať se nenechá do něčeho zamotat, no .... co tam jde dělat ?

Reaguji na vanilka20: zvládneš to, ničeho se neboj...i můj syn se musel v 16 postarat o sebe sám, když jsem jezdila domů kvůli práci jen na víkendy. A šlo to, i když neuměl vůbec nic - rychle se naučil

Já tě chápu, teď jsem v prváku na vysoké, máme s holkama pronajatý byt, ale domů jezdím každý víkend. Tady nejde o to, že by se o sebe někdo nedokázal postarat, zakladatelka zmínila, že navaří, vyžehlí, uklidí, vypere. Já se domů vracím, protože mi rodiče prostě chybí. Mám je strašně ráda, užívám si čas strávený s nimi a domů se prostě těším. O prázdninách jsem doma byla jen asi týden a půl a i když jsme si často volali, tak to není to stejné, jako osobní kontakt. Pro mě jsou největší podporou a i když už jsem dospělá a bydlím sama v jiném městě, tak se stejně snažíme vídat co nejvíc.

Reaguji na dadabus:
No, mamka je z toho spíš špatná, že není jiná možnost, ale řekla bych, že je to kvůli tomu, že se bojí o nás, především o bratra, který je neschopný, jak jsem již zmiňovala. A má vařit v nějakém horském hotelu.

Bratr se bude muset naučit to dělat - pokud mamka bude pryč a Ty na koleji, tak mu ani nic jiného nezbyde.......Ty se hlavně snaž nesklouznout k přílišné péči (třeba mu nenavař na týden dopředu atd.) - ono mu to možná prospěje

Budete si často volat a uvidíš, že to půjde Taky můžeš třeba za maminkou někdy zajet, prostě se osamostatníš a uvidíš, že to půjde Kor pokud jezdíš jen domů na víkendy tak to nebude takový šok....

Třeba budete překvapené, jak rychle se naučí o sebe postarat, nakonec, zůročí to v budoucnosti, soběstačný chlap je sexy na rozdíl od mumáka, co si nechá donést svíčkovou se šesti až ke klávesnici.
Já to asi přeháním, ale bývalý roky pracoval u HS a jak slyším "práce na horách", tak se mi trochu dělá ouzko, napíšu SZ

Reaguji na vanilka20:
Pokud tvůj brácha nemá nějakou diagnózu postižení mozku,tak v 19 letech jistě hlady nepadne a možná budeš překvapená jak najednou bude samostatný.Jste oba plnoletí a mamka vám nebude stále stát za zadkem.Což asi doposud děalala,když ani jeden z vás nic extra kolem domácnosti neví a neumí.
No v době mobilů a internetu je tolik možností,že to zvládneš i kdyby s matkou na uchu. všem vám to jenom prospěje.

Neznám devatenáctiletého kluka, který by dobrovolně spáchal sebevraždu vyhladověním

Tak to si myslim, že je nejvyšší čas a nic lepšího ho potkat nemohlo. Určitě bych se nebála, že u toho počítače umře hlady Máme doma stejný 18letý exemplář. Jediný, čeho bych se děsila, je vrátit se po tejdnu z koleje domů. U nás doma většinou stačí jeden den, aby se z bytu stala skládka Určitě to zvládnete, navíc je to jen na sezónu, tak se neboj

Já teda nevím, ale je ti 21, bratrovi 19, velcí na to, abyste se o sebe zvládli postarat sami, jste víc než dost.

Určitě to zvládnete. Oba jste velcí. Na bráchu kácej, je velkej a měl by se o sebe umět taky sám postarat, on ho hlad dožene něco dělat - taková krutá škola života.
Sama mám bratra - je mu 13, teď jsem ho měla na prázdninách u sebe. Doma není schopný udělat pomalu ani pití - neustále se mu musí připomínat, a u mě pěkně lítal dělat šťávičky. Doma mamce nic moc nejí a tady mi slupl všechno (i burákovou pomazánku, kterou mi sem mamina poslala, že ji brácha nejí). Takže o něj se fakt neboj, až pozná co je to hlad, tak se postará. A předpokládám, že kdyby se z bytu linul kouř, tak máte pohotové sousedky.
A ty 3-4 měsíce utečou jako voda, uvidíš. Jak psaly holky, existujou telefony - budete si psát, volat a až se mamka vrátí, tak se ti nebude líbit, že ti do nečeho kecá, uvidíš.