Sestra po mě chce, abych jí darovala ledvinu

Myslím, že ti bude daleko lépe třeba s deseti spolubydlícími v jednom pokoji než doma s chudinkou sestřičkou a matkou, která se v ní vidí... K tatovi nemůžeš jít?

Reaguji na luftrohra:
otec nikdy nevychovával dítě, takže když to řeknu blbě, absolutně nemá přehled, co potřebuji nebo tak, neví, co jím, vůbec mé potřeby... je takový ten sobeček, co má doma svůj klid (nemá ani pro mě pokoj) a jednou měsíčně pošle peníze a to stačí..

nevím jaké jsou tabulky na alimenty, ale s věkem rostou, nemáš třeba nárok na vyšší alimnty, k tomu nějaká brigáda a na podnájem i s jídlem by to mohlo stačit. Škoda, že jsi se neodstěhovala, když jsi měla příležitost... Každopádně držím palce, ať to dobře dopadne

Reaguji na luftrohra:
mám 6 let dlouholetou brigádu + občas hosteska, takže mě to +- 4000 dá ... je otázka, když odejdu vlastně z domu, měla by mě začít platit alimenty i matka, ne?

myslím, že platit by měla, ale povinnost to není. Protože když se odstěhuje student od rodičů, tak ti moc sociální příspěvky dávat nechtějí z důvodu, že tě mají živit rodiče, ale po rodičích to zase nemůžeš vymáhat soudně. Na toto bych se zeptala, nějaké sociální pracovnice, třeba se najde nějaká milá, ochotná...

Jestli je přítel na kolejích, tak to byste si stejně dobře mohli pronajmout dvoulůžák (dohromady) v nějakém sdíleném bytě, ne? Vyjde to cca stejně jako koleje.
Teoreticky by sis taky mohla udělat trvalé bydliště mimo Prahu - předpokládám, že teď ho máš v Praze - třeba u babičky, abys měla nárok na kolej. To v případě, že je možné dobrat se toho, abyste byli spolu na jednom pokoji.

A výživné od matky bych vymáhala klidně soudně. Řekla bych, že situace kdy na tebe dělají nátlak ať dáš orgán nějaké líné ožralé tlustoprdce ti pomůže... navíc obě máte nárok na to, aby se o vás rodiče (resp. matka) starali stejně, a ne že matka narve všechny prachy do tvojí sestry (která stejně brzo chcípne a v důchodu se o ní nepostará).
Ale osobně bych se soudila už jen proto, že takováhle "matka" si zaslouží, abys jí tahala po soudech... plus že tím taháním po soudech jí dáš najevo, že to opravdu myslíš vážně, a že se kvůli té alkačce nenecháš kuchat.

Nechceš sem dát číslo na matku? Já bych jí s gustem zavolala a vytmavila jí

Alternativně tedy můžeš udělat ještě tu věc, kterou jsme tady sice původně označily za sprostou, ale po takovémhle chování už by byla pochopitelná.
A to sestře slíbit, že jí tu ledvinu dáš, a kdyby na to náhodou opravdu došlo, tak si prostě sbalíš kufry a vypadneš a vypneš mobil (buďto už budeš mít dostudováno, nebo už to bude skoro hotové)... no, popravdě, ono by nejspíš stačilo říct lékařům "mezi čtyřma očima" že tě doma vydírají a že ledvinu dát nechceš, a oni už matce a sestře nalžou že jsi imunologicky nepoužitelná (i přes stejnou krevní skupinu).
Rozhodně ti tu ledvinu nikdo nevezme násilím, bohatě stačí když se v den operace prostě nedostavíš. To by bylo sprosté v tom, že by to stálo spoustu vyhozených peněz z veřejného zdravotnictví, ale z hlediska vztahu "ty a sestra" by mi to přišlo jako správný černý humor.

Což je ovšem nepříjemné v tom, že sestra na tebe dělá tlaky v tom, jak by ses měla chovat, aby se "její" ledvině něco nestalo, takže 100% bezkonfliktní to nebude.

na to se vykašli... je to tvoje ledvina, tvoje tělo a jedině ty pak budeš žít s jednou ledvinou...
navíc sobecká je tvoje sestra...

plus ty peníze od taťky.... No a nešlo by taťku poprosit aspoň o mírné navýšení peněz, které Ti posílá?

Fakt radím se odstěhovat, protože si jinak uženeš nějakou nemoc z dlouhodobého stresu. Není to sranda.

Tak jak se k Tobě zachovali to vypadá, že Tě ani neberou jako dceru a sestru, ale jen jako nějakého dárce orgánů :/

Co se týče těch alimentů - taky jsem měla, na střední škole jsem dostávala 4500 Kč, právník mi tehdy říkal že pokud budu dál studovat na VŠ, mám právo na navýšení (já do toho tenkrát nešla - bydlení u mamky, víc jsme nepotřebovali), takže pokud jsi na VŠ, a s taťkou máš akorát vztah - jednou měsíčně pošle peníze a moc se nezajímá (pokud jsem to blbě pochopila tak se omlouvám), tak bych si zažádala o navýšení, plus k tomu brigáda, kterou máš = zvládla bys bydlení jinde, třeba jak už tu bylo zmiňováno s jinými studenty nebo s přítelem. Rozhodně bych ale to bydlení nějak řešila - budeš mít doma akorát peklo a opravdu by se Ti to mohlo odrazit na zdravotním stavu a ty dvě za to nestojí.

Reaguji na Pidižvíík: Reaguji na Kaja555:
bohužel po otci ani nějak nemohu chtít víc peněz (je v invalidním důchodě), jednou ročně mě bere na opravdu fajn dovolenou, na kterou by mě moje matka těžko vzala . Taťka má priority hlavně v cestování, takže on mi zaplatí dovolenou, ale tisícovku na bundu mi nedá. Takže je mi to blbý mu říkat o navýšení, protože na rozdíl od matky se ke mě chová slušně a toho já si cením.
Bydlet s přítelem by asi taky nešlo, on má koleje od školy zadarmo takže pochybuju, že by zbytečně dával třeba 4000 za bydlení, když nemusí. Máte pravdu taky v tom, že čím jsem starší tím opravdu mám horší vztahy doma a naděje, že se to zlepší mě už opravdu opustila.
Je opravdu škoda, že můj obor se nedá studovat dálkově, jinak bych okamžitě něco hledala.. jsem totiž ten typ, že raději budu bydlet mimo domov a jíst rohlíky .

Oni mě berou hlavně za uklízečku, která se jim doma šikne

Reaguji na NuFF1k:

Aha tak, tak to bych po taťkovi v tom případě taky nechtěla, sám asi v invalidním důchodu nemá na rozhazovaní, a i tak se s ním někam podíváš, což je hezké ...každopádně co třeba babička nebo někdo z příbuzných, s kým dobře vycházíš a kdo by pochopil Tvou situaci? Nešlo by to? Třeba by Ti to nějak vyšlo finančně, když bys něco přispívala...

PS: Jestli máš doma dusno, dej jim přečíst tuto diskuzi, jaký na to mají názor ostatní

Reaguji na panda08:
protože mě přítel tvrdí, že to ještě chvíli vydržím než dostuduji. Už jsem se málem stěhovala do pokoje, který bych měla zadarmo, ale na patře byl jen wc bez sprchy, tak už jsem plánovala jak budu denně ve fitku, abych se umyla
jinak děkuji za typ na stránky, určitě kouknu..

Reaguji na NuFF1k:

Tak samozřejmě když je něco zadarmo nebo skoro zadarmo, tak je v tom vždycky problém, ale pokoje (zejména dvoulůžkové) se dají i v Praze sehnat za rozumnou cenu.

Hlavně ber v úvahu, že všechen čas který strávíš
- hádkami s mámou / sestrou
- posluhováním mámě / sestře
- koukáním do zdi a meditováním nad tím jakou máš hroznou rodinu
- bezcílnou snahou učit se, kdy ti utíkají myšlenky k poslední hádce
je znehodnocený čas (nedostaneš za to peníze, nepomůže ti to ve škole, neodpočineš si při tom), čímž podle mě padají starosti o to, že "kvůli brigádám bych neměla čas na školu". Myslím, že ve výsledku je (časově) výhodnější chodit pracovat (na bydlení si i ve skladu apod. vyděláš za méně než čtyřicet hodin měsíčně) než se takhle stresovat.

přesně!