Na konci léta mi skončil vztah s přítelem po šesti letetch, ovšem zustaly jsme kamarádi a stále se stýkáme, je to mezi námi takové volné. Daly jsme si domluvu, že jakmile by jeden z nás si někoho našel, budeme už jen opravdu kamarádi. Cím více poznávám jiné muže, tím více si uvědomuji, co jsem v něm měla a čeho jsem si nevážila. Je to clověk na kterého se muzu obrátit kdykoli. On se nebrání trávit se mnou čas v rámci domluvy nebo časových možností, spíše si jen voláme a sem tam se navšítívíme, ale sám mi volá také. Ovšem do kina se mnou nepůjde, že se to nehodí. Nikdy jsem nezažila ukončený vztah, kdy bychom od sebe uplně nešly. Vím, že bych se od toho měla odprostit, ale čím víc vidím jak vlastně skvělý chlap to byl a je, dřímá ve mě jiskřička, zda přeci jen by tam nebyla nějaká naděje. Proto bych chtěla znát Vaše příběhy, zda se něco takového děje, že se lidi po určité delší časové odmlce k sobě vrátí....