Děti na vodítku

Já jsem jednou vyděla úžasnou vychytávku. Chlapeček měl batůžek - plyšovou opici. A ta opička měla hodně dlouhý ocas a maminka ho za něj držela v davu, aby jí nikam neutekl. Vypadalo to rozhodně líp než vodítko z videa a chlapeček vypadal spokojeně

Myslím, že v Anglii by po nich šel spíš nějaký ten Scotland Yard ale jinak máš pravdu, vždycky mě pobaví, když v amerických filmech dostane děcko facku, nas.raně se otočí a odejde a rodiče za ním běží a omlouvají se mu

V našem městě to používá jedna postižená slečna, která by za svým dítkem nemohla běžet, kdyby jí uteklo třeba na silnici...hodně lidí to odsuzuje, ale zrovna u tohohle případu mi to nepřijde tak hrozné. Myslím, že tato maminka neměla moc na vybranou a je to lepší, než kdyby pak holčička utekla a porazilo jí auto nebo se jí přihodilo něco jiného....pokud má někdo hodně "divoké" děti tak to docela i chápu...

V Anglii sem to viděla skoro na každém rohu...podle mě je to trapné, jak pro dítě tak pro rodiče

Trapné je, mít pod bílým tílkem růžovou podprdu (a ještě ji sladit s páskem).

To může napsat jedině člověk, který nemá děti.

Mladší dcera začala chodit v osmi měsících a já za "vodítko" byla moc vděčná, při chuzi venku když si ještě nebyla jistá jsem nemusela být pořád v předklonu abych jí chytala, a když se pak rozeběhla, tak mi bylo taky velkým pomocníkem...od devíti měsíců nejezdila v kočáru, stačilo když ho zahlédla a byla hysterická. A vzhledem k tomu že za ruku jí vodit bylo skoro nemožné ( určitě každá mamina zná období...šama, šama! ), do roka a půl opravdu vodítko pomohlo...pak "dostala rozum" a zvládaly jsme všechno v pohodě. Asi by se mi zdálo divné vodítko na starším (tří, čtyřletém) dítěti...ale pro prcky co se chodit teprve učí je to parádní pomůcka.
A klidně si dovolím tvrdit, že malá nebyla ani ponížená,a ani jí to nijak nepoznamenalo!

S tím bohužel nemohu souhlasit. Mám dva syny- oba vychovávám naprosto stejně a druhý syn je absolutně nezvladatelné dítě- tak by mě zajímalo kde jsem udělala chybu?
K tématu- vodítko jsem nikdy nepoužila, nepřijde mi to jako nejlepší řešení- ovšem dokážu pochopit situaci, kdy jsou dvě, nebo tři děti a všechny malé, tak výjmečně použít asi ano.

Reaguji na prskafka:
Trapná si taky ty, když sem pleteš věci, které sem napsala k úplně jinému tématu
To mám fakt ráda, když někdo nemá normální argumenty, vleze mi na profil a hledá co sem kde napsala...

Reaguji na ametyst:
Nemusim ti lézt na žádný profil, téma o trapasech s prádlem jsem četla taky a nešlo si tu tvojí kombinaci nezapamatovat.
Mám nejradši, když někdo, kdo ani nemá děti, posuzuje věc, kterou sám nebyl schopný nikdy vyzkoušet a docenit. Pokud věc, která zvyšuje bezpečnost dítěte, považuješ za trapnou, nemám slov.
Až budeš jednou v situaci, že se ti malé dítě rozeběhne do silnice a ty potáhneš nákup, psa, dvě děti a zjistíš, že máš jen dvě ruce, jsem na tebe zvědavá...

Reaguji na prskafka:
Já, ani mamka, ani babička atd. sme žádné vodítko neměly a žijeme. Spíš je to jen pohodlnost- viz to video jak člověk stojí a dítěte si vůbec nevšímá. A když jde někdo do obchodu, pochybuju, že by si bral psa a dvě děcka.
Téma bylo založeno a tak nechápu, proč bych nemohla posoudit určitou věc, i když nemám děcka.

Jo, je to pohodlnost - když vím, že moje dítě na dalších sto metrech nepřejede auto a nerozbije si ciferník - přiznávám, to, co zažívám, je pohodlí a spokojenost.

Reaguji na Lisa:
Když snad vidíš, že tam kde jdeš jezdí auta tak ho nenecháš lítat, ne? Jako já sem byla au-pair, o děti sem se starala, ale nikdy se nepotřebovala na pomoc vodítko. A že ten jeden byl drak, který všude běhal.

Vzhledem k tomu, že v dobách tvé babičky, byly dvě auta na celou vesnici a dnes jsou dvě auta na domácnost, byl asi automobilový provoz někde jinde. Ta pravděpodobnost, že by ti někdo přejel babičku, nebyla tak velká jako dnes.

Za časů našich maminek nebyly ani autosedačky, a nepřestaneme je proto používat.

Ano, psa bych mohla nechat doma a co děti? Ty si střihnou, kdo z nich zůstane doma se psem?

Já byla taky aupair, u malého chlapečka. Zrovna jsem si s ním prožila tu fázi, kdy už nechtěl na kočárku být a chtěl jen chodit. Byla jsem s ním celé dny a protože to bylo rok po tom, co jsem si naštípla obratel, měla jsem po pár měsících s ním tak zhuntovaná záda, že bych za "vodítko" (příležitostně) byla vděčná.
Rozhodně nesouhlasím s tím, aby měl rodič dítě na vodítku jen pro to, aby si mohl někde v klidu poklábosit nebo posedět v kavárně. Ale jsou opravdu případy, kdy je "vodítko" nebo podobný systém zachycení dítěte prostě ku prospěchu.

Hele, nejsmutnější je, že prostě někdy dítě neuhlídáš, i kdybys dělala cokoliv.