Kolik toho podnikáte s přítelem, s kterým už bydlíte?

Tohle je asi hodně individuální. Když se zde řešilo téma hypotéky tak jsem byla pro, aby slečna partnerovi přispívala na 'nájem'. Nikdo nechce bydlet zadarmo a na partnerovi parazitovat.
Ale třeba platit za večeře nebo kino? To by měla být mužská záležitost. My vám za to zase rády uvaříme, vypereme a vyžehlíme.
A měla jsem i partnera, který mi vařil a uklízel, když jsem se vracela pozdě a stejně mě nikdy večeři zaplatit nenechal. Výlety také ne a to jsme jezdili každý víkend někam, byl akčňák . A upozorňuji, že vůbec nebyl ve vatě.
Záleží na nastavení vztahu, já to mám nyní tak, že se o partnera starám ráda a on o mě také. Já vkládám usilí a on peníze. Možná je to dané i tím, že zatím studuji a on vydělává víc než slušně. Na druhou stranu už i pracuji a až budu pracovat na plný úvazek, nečekám, že on mi začne vařit a prát a já platit večeře .

Zajímá mě tedy, jak trávíte čas s přítelem o víkendu, jak přes týden? Přítel přijde z práce max. v 5 a od té doby odmítá cokoliv dělat, jen někdy se mu chce... Práci nemá namáhavou... A domluvit s ním něco na víkend je taky někdy potíž... A nebo se domluvíme, že půjdeme v sobotu někam večer, ale přes den zase jen sedíme... Ani neřekne třeba "pojďme na chvíli ven"... Jak to máte vy?

S přítelem trávíme skoro veškerý společný čas,ale to neznamená,že nejdu s kámoškou nebo přátely někam sama ,zrovna tak i on
U nás je teda více akční přítel,já jsem tak trochu lenoch,ale málokdy odmítnu a jsme jak to jde spolu,koníčky máme společné(a pokud to nebyl společný koníček,tak už je )
To co tu popisuješ je pro mě nepředstavitelné,asi bych se vedle takového chlapa zbláznila-respektive,já bych od takového odešla.
Vždy jde udělat kompromis a vyhovět si.

Tesat do kamene.

Já v pubertě měla podobného škrta, a nejen tahle jeho příšerná vlastnost mě poučila na zbytek života.Teď ten kluk vydělává dost, tak je nejspíš ke své současné štědřejší než ke mě.

Když srovnám se svým současným vztahem, který jsem začla už jako rozumnější holka (To mi bylo čerstvých dvacet.), nebe a dudy. Získala jsem srovnání, a od chlapa co chce platit útratu v kavárně napůl bych utekla už ve chvíli kdy by to na mě vybalil. Prostě bych se zvedla odešla. Takové gesto prozradí vše. A ten benzín....děs. Lenko, jestli ti můžu poradit, zdrhej dokud je čas!

No ale abych odpověděla na otázku co děláme společně, tak vám můžu říct, že u nás je to v zimě to samé. Jsme ale líní oba. Už asi dva týdny se přemlouváme, že o víkendu zajdeme na hory, jenže pak vstaneme, otevřeme okno, ucítíme ten chlad a řeknem si: "Kašlem na to." A mně je pak líto, že jsme ten víkend proflákali. Nakonec totiž skončíme u Dostihů, které mě vlastně ani nebaví. V létě toho podnikáme spoustu, je víc možností. Teď v zimě hlavně kino a celkově rádi koukáme na filmy, takže u nich lenošíme i s jídlem, a vesele si tloustnem. (rozuměj JÁ tloustnu). Jinak chodíme na koupele prohřát kosti a do sauny, která se dá tady u nás objednat soukromě pro dva. Pak do vinárny, jakožto velcí milovníci vína. Ale jinak jsme lenoši líní, snad se příští víkend konečně dokopem k tomu výšlapu

Já bych to tak nehrotila.
Hlavní je, že je vám spolu dobře.

Tak tohle je přesně taky můj případ. Zatím mi to nevadí, protože studuju, takže mám i jiné aktivity a na víkend jezdí domů, takže to nejsme spolu. Když jedu někdy na víkend k nim domů, tak mi taky docela vadí, že jsme celou dobu a občas ani nevylezem z baráku. Mám ho ráda je nám spolu hezky a dovedla bych si s ním představit strávit zbytek života a myslím, že byl skvělej táta. Ale tohle mi opravdu vadí, protože vážně nechci strávit zbytek života seděním doma na zadku a hlavně až budem mít děti. Problém je taky, že nemá rád sport, což je pro mě dost frustrující. Já jsem od mala zvyklá hodně sportovat a mám ráda adrenalinové sporty, divokou vody, horolezení, vysokohorskou turistiku v zimě lyžování a snowboarding a on nic z toho nedělá a nijak ho nepřinutím aby dělal. Takže taky řeším dilema jestli s ním chci opravdu být. Na jednu stranu je skvělý a opravdu si myslím, že bychom mohli být šťastní, ale nechci sedět doma na zadku a chci pro svoje děti stejné dětství jako jsem měla já. Spoustu času na vodě, v horách, téměř každý víkend výlety. Takže nevím jestli se s tím smířit a být s ním nebo opustit skvělého chlapa kvůli takové "blbosti".

No myslím, že o tomhle by jste si měli promluvit co nejdřív, protože si představ, že bude stárnout a bude to ještě horší.

Já si nedovedu představit, že bychom s přítelem pořád seděli doma. On přijede třeba v 16:00 z práce a do 19:00 maká na baráku (má fyzický náročné povolání). V pátek pivko sami nebo s kamarády, v sobotu fotbal a posezení s kámošema (je fotbalista), v neděli většinou návštěvy rodičů. Jezdíme na výšlapy do hor. A to jsme spolu 10let a půl roku spolu bydlíme. Někdy jsme aktivní až moc zdá se mi