Možná je to i tím, že vždy všechno pečlivě organizuji a moje budoucnost po škole je nejasná, zatím nemám žádný plán - přitom plány na budoucnost jsem měla již od základky (a víceméně se mi jich podařilo dosáhnout).
Bojím se, že se mi nepodaří získat práci. Pracovních zkušeností mám hodně, ale žádnou z oboru, kde bych chtěla pracovat - ve školství, ráda bych získala místo učitelky na SŠ. Také se bojím, že pokud místo získám, nebude se mi dařit tak, jak bych si přála. Bojím se, že možná nebudu dobrou učitelkou.
Bojím se samostatnosti. Tedy částečně se jí bojím a částečně se jí nemohu dočkat. Těším se, až si najdu vlastní bydlení a budu si žít po svém. Bojím se, protože poprvé v životě budu úplně sama, budu bydlet bez rodičů nebo spolubydlících. Nemám přítele a bojím se, že se objeví problémy, které budu sama obtížně řešit (už jenom kvůli skutečnosti, že je rozdíl, pokud jsou v domácnosti dva platy nebo jeden - teď nechci znít jako zlatokopka, jenom se snažím prakticky a realisticky uvažovat).
Nejsem si jistá, co za odpovědi vlastně čekám, ale potřebovala jsem si trochu ulevit. Když o tom mluvím se svými kamarádkami, tak to přecházejí.