Píšete/psaly jste si deník?

Já jsem si psala deník naposledy v 7. třídě. Vždycky, když jsem si ho psala to moc dobře nedopadlo. Vždycky si ho četla matka, pak jsem ze strachu, aby si ho nečetla ho nosila do školy, jenomže dvakrát ho našli spolužáky a udělali si z něj o přestávce kulturní vložku. Já jsem byla dost šikanovaná,tak jsem si o tom psala do deníku a taky jak je nenávidím a to mi na popularitě moc nepřidalo no.

koukám že deník už není jen osobní věc...ale ostatní nám z toho čtou jako z knihy

Já jsem si deník psala od 17 do skoro 20. Nepsala jsem každý den, ale každý víked, takže spíš víkendník Psala si ho i mamka - má několik hodně tlustých sešitů a vždycky na jednu stranu psala a na druhou lepila různé obrázky. To se mi strašně líbilo, tak jsem to převzala po ní Pak jsem se rozešla s přítelem, tak jsem přestala. Ale asi se k tomu vrátím. Hrozně totiž zapomínám (až se divím, že můžu studovat VŠ) a když si občas počtu v deníku, tak se mi vrátí strašně moc věcí, které už jsem třeba zapomněla.
Jinak si s manželem vedem jeden společný, tam lepíme různé plánky, prospekty (kempů, hotelů...) a vstupenky (hrady, zámky, koncerty) z cest. které často podnikáme. jednak abysme nezapomněli a jednak, až budem spolu hodně dlouho (doufám) a nebudeme vědět kam už zajet, tak pro inspiraci.

A k tomu čtení - mě naši nikdy deník nečetli, protože jsem si ho zamykala do skříně, ale já jsem si ty mamčiny opakovaně četla. Věděla o tom, byly volně přístupné a mě to pomohlo zjistit, jaká byla, když byla mladá a taky jí porozumět. Dřív jsme totiž neměly moc blízký vztah, teď už si povídáme o všem.
Chápu, že jste naštvané, když vám někdo čte deník. Já tam proto radši třeba věci okolo sexu nepíšu. Nikdy nevím, komu se to může dostat do rukou...

Yasminka
no naštvana jsem byla...ale ted ji chápu

jo, psala. Tak od 14-17let, teď si píšu zajímavý věci do diáře a schovávám si je.

Já si taky psala, asi od 15-ti do 18-ti. Ale to byly spíš jen takové myšlenky, než zážitky.Ale i tak bych nechtěla, aby si je někdo přečetl. Popsala jsem 11 sešitů.

Aysel
11 sešitu? A to jen myšlenky? Tak to ja nenapsala ani jeden a byly to zážitky a o tom si myslím že je lehčí psat než o myšlenkách...takto klobouk dolů teda

já jsem si tak trošinku hrála na filozofa heh

Aysel
tak trošku? Ať se jde aristoteles nebo jak se ti filozofové jmenujou zahrabat

To bude tím, že mě psaní docela baví, mám pár svých vlastních věcí - jako esejí, pohádek, povídek...

a podělit se asi nechceš že? Já jen že mám kamarádku, která také píše...už má napsanou jednu knihu...jako jen v sešitě, ale ještě jsem ji nečetla.,..musí upravit chyby a tak.,.. tak mi pošli aspon malinkou pohádku

On to vyžvanil celé rodině ale udělal to tak že jsem tam psala bůhví jaké sprosťárny a nadávala mu tam...před celou rodinou mě shodil i když to tak vůbec nebylo. Oni mu prvně věřili a byla jsem asi půl roku na tohle všechno sama. Mamka prostě nechtěla mít s otčímem problémy..ale v poslední době i ona vidí jak dokáže lhát a tak takže už mě chápe a je mi oporou. No já bych to tam taky nepsala ale já věděla že babi ani mamka mi ho číst nebudou...u nás takové nepsané pravidlo a držíme se ho...jen otčím mě prostě v tomhle dost nepříjemně překvapil tudíž si už nepíšu vůbec nic nikam.
Jinak společný deník s přítelem taky plánujeme..sbíráme různé střípky z akcí a tak a založíme si společný blog ať se můžou koukat i přátelé jak se nám vede.

tak aspoň že mamka už otevřela oči

No já jsem si začala psát deník aspoň desetkrát Pokaždé na konci první, možná druhé strany jsem napsala: "Promiň, ale přestal jsi mě bavit" Pak když jsem začala mít nějaké lásky, tak mi to vydrželo překvapivých 5 let. Bohužel éru, kdy jsem poznala svého nynějšího přítele, už zapsanou nemám, je to škoda, ale zatím mám všechny vzpomínky v hlavě