Pokusila bych se to shrnout do nějakých bodů, vždycky to tak dělám, za prvé, za druhé, za třetí. Jde o věci, za které mi bývá nadáváno, spíláno, bývám upozorňována a je mi potom trapně, že bych se propadla. Ale když to dělám, tak si neuvědomuju, že to dělám.
1. Hygiena. Nemyslím, že bych byla až takové čuně, ale jsou mi vyčítány i vůně jídla, že snad to někdo ze mě cítí. Proboha, opravdu si lidé myjí vlasy 7krát týdně, protože vaří? Mně se to zdá přehnané a cítím se ukřivděná. Možná je má domácnost cítit smaženým jídlem, ale vždyť větrám, proboha.
2. Skákání do řeči. Pořád mi to vyčítají, ale že by mě pustili ke slovu, to ne. Přece kvůli něčemu to člověk dělá, i když si to někdy neuvědomí. Chci rychle něco říct, třeba než to zapoměnu, a je to, že se neslušně chovám a je to.
3. Nechutná poznámka. To už jsem tady psala, někoho se dotknu, ale v tu chvíli, když to říkám, si myslím, bůhvíjak to není vtipné. A dotknu se toho někoho vůbec, nechce mě jen deptat?
4. Řvaní, hulákání. Jé, toho už bylo, nadávají mi, jako bych byla nějaká trhovkyně. Ale já zvýším hlas, když třeba telefonuju a mluvím o tom, co mě rozčílilo, neuvědomuju si to. Ta druhá osoba mi většinou řekne, že není hluchá, a že dělám ostudu na veřejnosti.
5. Opakování stejné věci. To je pořád, že to už jsme slyšeli. Nebo poznámka, tos mi už říkala, já nejsem hloupá. Jsou dotčeni, že si snad myslím, že si nepamatují, tak to opakuju. Tohle si nemyslím, že je tak strašný prohřešek, zopakovat, co mě zaujalo, nějakou myšlenku, přece to nedělám, protože mám druhé za hlupáky nechápající.
6. Jistá nepohotovost, nepřičinlivost. To je takové to, že někdo čeká, že se dovtípím, že potřebuje pomoc, neřekne, ale pak se urazí, nebo nemusí jít ani o pomoc, jen třeba: jaktože už nejsi převlečená, už jsi měla být odpoutaná - to v autě, copak nevidíš, že...
Abych to shrnula, chci se důstojně chovat, být trochu dáma, a tyto věci si v tu chvíli neuvědomuji, jinak bych je nedělala. A co mě nejvíc trápí, zdá se mi, že jsem hlídaná víc než ostatní, že jim by toto všechno líp prošlo, to mě zlobí nejvíc.
Zdá se mi, že jsem i mnohé věci zlepšila, protože už se tím dlouho zabývám, ale žádná odezva, pochvala, zpětná vazba se nekonala. I když, pochvaly zaškatulkovaných lidí někdy vypadají i takhle smutně: ona má taky jednou ukllizeno, ona taky jednou voní, ona se taky jednou učesala. Tak toto ne, o to nestojím.
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Chci se zbavit zlozvyků.
Poslat SZA to "okolí" je skutečné nebo imaginární? Je to manžel? Nebo rodiče? Děti? Kolegové v práci? Lidé na ulici? Ufoni?
Vosmajdo, máš posunuté vnímání reality, už jsme ti to mnohokrát psaly.
Nejsi malé dítě, aby ti někdo říkal jak se máš chovat, nadával ti a peskoval tě za to, že mluvíš moc nebo málo.. Člověk je svobodný tvor, osobnost, každý je povahově jiný (cholerik se projevuje jinak než flegmatik atd.). Ani svým malým dětem neříkám, co mají dělat a jak se mají projevovat.. Opravdu to dělají lidé kolem tebe? Kteří lidé? Je to celé absurdní. Podle mne vidíš věci, které jsou jen ve tvé hlavě.
Zdá se, že se od tvých předešlých deníčků nezměnilo vůbec nic. Jsi posedlá tím, že se musíš někomu zavděčit, žít jako loutka, kterou někdo ovládá a přitom jsi sama se sebou hrubě nespokojená. Fakt nevím, co víc ti říct. Odborníka jsi nejspíš nevyhledala a pořád se v tom plácáš
Myslím, že základem je smířit se sám se sebou, ne protože to chce tvoje okolí, ale protože chceš ty. A milovat a respektovat sama sebe, jen pokud změníš sebe, změníš svoje okolí. Doporučuji velmi známou knihu od L.HAY - Miluj svůj život.
Ať se ti daří! 
A co mě nejvíc trápí, zdá se mi, že jsem hlídaná víc než ostatní, že jim by toto všechno líp prošlo, to mě zlobí nejvíc.
Proč jsi hlídaná víc než ostatní? Proč jiným prochází všechno líp?
Co je důvodem, že ostatním vlasy s vůní smažáku projdou a tobě ne?
Vosmajdo už máš opět ty své výlevy ? To je pořád dokola ta samá píseň 
No , když to o tobě okolí pořád tvrdí opakovaně ,tak to asi bude pravda.Ta tvoje zahleděnost do sebe je teda opravdu vysilující.
Galerie obrázkůJde vidět,že máš asi málo starostí.Nebo jen přemýšlíš,ale nic s tím nehodláš dělat.
Ani k jednomu bodu nevím co napsat,spíš jen to,že by ses měla nad sebou zamyslet.
Každej má svoje zlozvyky a když se jich chce zbavit, tak to udělá a neřeší to. Pokud s těma zlozvykama souhlasíš, tak je změň, pokud ne, tak ty lidi ignoruj.
Vosmajdo, tvý starosti a Rotschildovy miliony
Přestaň se pořád pozorovat, svět opravdu nestojí na tvém účesu atd..Manžel musí být světec, že to s tebou vydrží a já být tebou, tak se modlím k Bohu a Moskvě, aby tě jednoho dne neodstřelil, tvůj profil zde na Omlazení by mu byl dostatečně polehčující okolností.
Reaguji na amelie1111:
Ano, je to bohužel tak, peskují mě jak malé dítě, i takové věty mi říkají, jako: to nemůžeš, to se nedělá. Pořád mě někdo chce vychovávat. A psala jsem sem jen to, co mi vyčítá více lidí, kdyby to byl jeden, tak se tím nezabývám. Třeba: kolegyně a maminka, u jiného příkladu je to třeba kamarádka a maminka, nebo kolegyně a manžel, nebo i více osob.
Reaguji na L-pari:
Asi to tak bude, ale myslím, že se v poslední době moc snažím. Myslím, že jsem ztišila mluvení a ještě se snažím s lidmi mluvit na vděčná témata, která zajímají hlavně JE, to je vaření apod., a to jsem vždycky trpěla, když se maminka rozpovídala o vaření hodinu. Taky nemám ráda debaty o úřadech, placení složenek, závadách v počítači, popelnicích, chodnících apod., ale už se teda snažím trpělivě poslouchat. Když nemám co říct, tak někdy i mlčím. Kadeřnice taky bude, dostala jsem darem poukázku ne tedy na 1000, ale na 600. Ale odezvu pořád nějak nevidím, mají mě zaškatulkovanou jako dřív a prostředí asi nezměním, to bych se musela rozvést a odstěhovat, to zrovna neplánuju.Reaguji na mikkýsek:
Zahleděnost do sebe by žádná nebyla, kdyby do mě pořád někdo nevandroval, to se pak člověk zabývá tím, co dělá špatně.
Pusenko, já nerada koupu vlasy, pokud to není potřeba, teď o víkendu je to už víc než týden od posledního máchání, a víš co? Houbelec! Umyju je, až JÁ uznám za vhodné. 
Vyhledej odbornou pomoc a vykašli se na deníčky. Stále zakládáš stejná témata a dřív diskuze. Asi si neuvědomuješ, že máš problém a svádíš to na okolí, ale ty ho máš. Jsou mnohem horší věci jenom to teď nevidíš a jsi moc zahleděná do sebe. To je posedlost.
Reaguji po přečetní všech deníčků (s pořád těmi stejnými problémy):
1.) Dej sem fotku, jestli chceš názor přímo na svou osobu - ať už jakejkoliv, jinak se to furt ponese v rovině, že Ty něco tvrdíš a jestli je to objektivní, nebo ne, se těžko posuzuje... (A jestli trpíš představou, že ti záměrně všichni budeme říkat, jak jsi škaredá => paranoidní)
2.) Pokud už Tě někdo buzeruje za aromata atd. nemístnosti a to prakticky každej, koho potkáš (tudíž né jen úplně blízcí lidé), tak bych se nad tím zamyslela. Nedovedu si představit, že bych něco takovýho řekla cizím lidem, dokud by mě naprosto nevytočili do nepříčetnosti svým chováním.
(A jo, meju si vlasy třeba i 7x týdně, abych nesmrděla, zápach smaženýho z vlasů nevyvětráš,když v něm hodinu stojíš!! => používej odsavač během celýho smažení, třeba nějakou kuchařskou čapku jak mívají kuchařky v jídelně, voňavej lak na vlasy, parfém...)
3.) Pokud jsi přesvědčená, že všechno děláš správně, tak se na ostatní *******, nebav se s nima a dělej si svý po svým. Nevím proč bych se měla nutit řešit témata, o kterých nerada mluvím s lidma, který vlastně nesnáším? 
4.) Umíš mluvit? Tak narovinu doma řekni co a jak chceš. Jinak ti nikdo myšlenky číst neumí a budeš tu plakat vesele dál dalších X dílů...
5.) Chceš být "dáma" a nepříde ti divný drobit, nechávat špinavej záchod, smrdět smaženým a nechat se buzerovat cizíma lidma? (Alespoň sem pochopila, že to všechno se v podstatě stává - a asi né úplně výjimečně, když to dojde na přetřes...) Ano - jsme lidé, ano - jsme nedokonalí, ano - stane se, ale buď se teda smířím s tím, že s tím nic neudělám, nebo chcu být dáma a budu si teda umývat ty vlasy denně, budu používat parfém, budu držet ústa když nikdo o moje řeči nestojí, pošlu držkující do určitých míst slušným způsobem(ať ke mně taky sakra mají respekt, ne?!), vezmu si pod rohlík talířek, podívám se po sobě na záchod.
A opravdu souhlasím s holkama co Ti tu doporučujou odborníka. Zejména proto, že to evidentně potřebuješ dostat ze sebe ven a nikdo v okolí Tě asi moc schopnej poslouchat není. Možná by ti obvodní doktor doporučil někoho, s kým mají lidi dobrou zkušenost. Navíc bys vypadla z domu, udělala si jakože výlet a byl by tam někdo, kdo má zájem poslouchat Tvoje problémy, rozebrat je s Tebou a pokusit se najít řešení.
Tvoje sebehodnocení, že jednou máš syndrom, podruhé jsi normální a nebudeš tudíž chodit k psychiatrovi je naprosto bezpředmětný - každej má něco a spousta lidí má psychický problémy, ale řeší je. Ne na Omlazení v deníčku, kde mu odpoví směs cizích lidí (ačkoliv je to cenná zpětná vazba a mnohdy díky anonymitě bez obalu pravdivá), ale s někým tváří v tvář, komu věřijou.
A teda ještě si dovolím - ono asi odezvu na to, že vypadáš obstojně a chováš se obstojně čekat ani nemůžeš, to je samozřejmost, že člověk nepohoršuje!
A proč na nějakou tu poznámku "Ona jednou voní, ona je jednou učesaná..." dotyčnýmu neřekneš, že je ti to nepříjemný? Prostě narovinu, osamotě, v klidu. - A nebo naopak, pokud jsou to držky: No měly byste si ze mě vzít příklad!
Ale upřímně si fakt nedovedu představit mezi jakýma lidma se to pohybuješ, že tě takhle sjíždijou.
Abych to shrnula, chci se důstojně chovat, být trochu dáma, a tyto věci si v tu chvíli neuvědomuji, jinak bych je nedělala. A co mě nejvíc trápí, zdá se mi, že jsem hlídaná víc než ostatní, že jim by toto všechno líp prošlo, to mě zlobí nejvíc.
Myslím,že si uvědomuješ vše,jelikož o tom i píšeš,prostě každý z nás nějaký zlozvyk má...ale nedělá z toho vědu a nehledá za vším útoky a vědu...
Mě už přijde,že jsi paranoidní a ve všem hledáš problém a ve všech vidíš nepřátele,co se zaměřují jen na TEBE..proč by to kdo dělal?Jsi středobodem jejich zájmů?
Proč si myslíš,že jsi hlídaná víc,než všichni ostatní?
Nechci tě urazit,opravdu ne,ale přijde mě,že jsi velice problémová osobnost,s kterou bude hodně těžké vyjít...jelikož ty si tam vždy nějaké to negativum najdeš.
