Bylo mi 13,když se mi konečně po letech podařilo vymámit z mamky psa. Dokonce mi dala vybrat,jakékoliv plemeno budu chtít. Toho jsem samozřejmě využila a vybrala jedno z největších psích plemen. A pro mě v té době i nyní jedno z nejkrásnějších. Leonberger.
Takový malý kůň, to byl můj druhý dětský sen, vlastní kůň,jen můj se kterým budu trávit veškerý volný čas. S koněm jsem to vzdala a splnila si sen alespoń částečně, co se velikosti pejska týče. No, koně jsem si splnila taky, ale sama,asi o 9 let později.. 
Velká chlupatá zrzavá koule se uvelebila poprvé na našem gauči 3.ledna 1999. Od té doby mě moje Baby, jak jsme ji výstižně pojmenovali, doprovázela,následovala a věrně při mě stála ve všech životních situacích a prožívala semnou mé dětství, dospívání, první lásky a zklamání, dospělost, velká životní rozhodnutí..
Jako by věděla, že je vymodlená, vybrala si za sveho boha mě. Chránila mě,zlobila mě,rozveselovala..v mé nepřítomnosti jen tiše čekala až se vrátím,chtěla být stále semnou, bohužel to vždycky nešlo i když i já jsem jí chtěla mít stále po boku, o což jsem se samozřejmě snažila jak jen to šlo.
Prožila jsem s tímhle drobkem krásné roky, výlety na kole, prázdniny na chatě nebo prostě jen sezení na gauči s houskou se salámem u komisaře Rexe.
Nikdy už nikdo nebude jako ona. Nikdy jsem žádného zvířecího tvorečka nemilovala víc než jí. Byla moje osudová. A nejkrásnější na tom všem je to, že vím, jak strašně moc milovala ona mě.
Věrně kráčela po mém boku celých 13 let,3 měsíce a 14 dní. Zemřela stářím 12.02.2012 a já jsem jí na její poslední cestě vyprovázela. Byl to jeden z nejhorších dní mého života,ale vím že na mě nahoře čeká a jednou se zase sejdeme a já zabořím obličej do jejích dlouhých zlatých chlupů a dám jí pusu na čumák..
Byla bych se více rozepsala,ale nechci tu vyplodit román a už vůbec nechci abyste si tu o mě mysleli, že jsem nějaký blázen, protože kdybych tady měla psát, jak moc pro mě tohle zvíře znamenalo a stále znamená, asi bych jako blázen vypadala. 
Doufám, že vás toto téma bude zajímat a že si tu společně zavzpomínáme na krásné chvíle se svými zvířecími miláčky, ať už zesnulými, nebo těmi, které máte po svém boku i nyní.
Poslat SZ
a máš smůlu asi není jediná kdo by dal přednost psovi a ty se s těma kecama o trestném činu jdi klidně vycpat . Ty , že jsi měla psa?? Pak pevně doufám, že už nemáš .
Galerie obrázků
Achjo 
