Ahoj holky. Chtěla jsem se zeptat, jak se stavíte k příteli své matky? Naši jsou už rok rozvedení, taťka zatím přítelkyni nemá a mamka si našla nového přítele, nebude to trvat dlouho a určitě se k nám nastěhuje. Máma se zmínila i o tom, že chce s ním dítě. Nevím, jak to překousnu, přijde mi divné mít v baráku cizího chlapa, sdílet s ním koupelnu, nemoct se projít v domě ve spodním prádle, pyžamu apod. Máma si přeje abych bydlela s ní. I já bych tam chtěla zůstat, mám tam svůj velký pokoj, klid, psy na zahradě. ..ale nějak si to nedovedu představit být tam s ním. Taťka ještě bydlí s námi, protože ještě neproběhlo majetkové vyrovnání (máme větší dům, navíc je pořád v práci takže se s mámou nepotkávají), ale co nevidět už se odstěhuje. Ale kdyź s nîm pak půjdu do bytu tak si stejně časem někoho taky najde. Práci zatím nemám, protože studuju. Jak vy jste se vyrovnali s novými partnery rodičů? A jak oni vás brali?