Obézní přítel

Ne, že bych ho chtěla nějak omlouvat, ale jsou lidé, kteří i když se snaží zhubnout, tak nezhubnou ani kousek a nebo zhubnou a za čas to mají zase zpátky. Chlapi mají výhodu, že hubnou rychleji. Stačí přestat jíst tučná jídla a hýbat se. Ženským to bohužel trvá déle. V první řadě musí chtít on sám, protože bez vůle nejde nic. To je to samé jako s kouřením. Dříve jsem kouřila a pak jsem si jednoho dne řekla a dost a od té doby jsem si nezapálila. Vykašlala jsem se na elektronické cigarety, žvýkačky, omezování počtu cigaret a prostě jsem to udělala. Tohle všechno jsou věci, které musí vycházet od člověka i za tu cenu, že ho to bude stát hodně úsilí. Stačí, když občas uvaříš třeba kuřecí přírodní řízek s bylinkami bez másla apod. a k tomu dáš třeba dušenou zeleninu a třeba rýži. Můj táta hodně zhubl a vrátil se ke kulturistice, co dělal za mlada a teď má tělo jako mladíček a zvedne víc, než 20-letí kluci. Důležitý je ten pohyb. Nejdříve bych ho brala někam na procházky. Kopce jsou fajn. Pořídila bych k tomu hůlky. Když s tím umí člověk pracovat, tak se při té chůzi dokáže zaměřit i dost na břicho. Až by se o něco zlepšila jeho kondice, dýchání a navykl by si na stravu, tak bych zapojila fitko s trenérem. Ale základ je u něj chtít.

doporučila bych ti STOB www.stob.cz
Jsou snad ve všech městech a mají docela propracovaný systém, není to žádná "sekta"

Tak bych chtěla slyšet jenom Váš názor, jak byste se k tomu stavěli Vy.

Upřímně? Asi bych v první řadě řešila tu očividnou lhostejnost. Nejen co se týká kil navíc, ale především k tomu, jaký dopad to má vztah.

pusť si někdy Jste to co jíte - v každém díle se jednalo hlavně o tom, že chtít zhubnout musí ten, co je tlustý, ne jeho okolí. Pokud on chtít nebude, žádný cíl, pro co se snažit a pokud si to nesrovná v hlavě, nic se nezmění. Měla by si mu dát lekci, že není jediný a že tě přestává přitahovat. Chlapi se mění v momentě, kdy se cítí ohrožení. Pokud bude v tvém okolí jiný, štíhlý potenciálně plodnější chlap a přítel ani tak nebude schopen nic změnit, pak máš dvě možnosti. Riskovat, že dostane ve 40 infarkt a ty s ním budeš dokonce života sedět před televizí nebo si najdeš jiného partnera.

Reaguji na Chudobka:
Stob je fakt super, ale chce to vůli a disciplínu, což pán v textu zřejmě nemá.

Tak nějak. Nepostřehla jsem, kolik je příteli let, ale ten úvodní popis by seděl na nějakého stárnoucího páprdu, co už považuje svůj život za ukončený, a ne na mladého muže. Chodí vůbec do práce? Má nějaké koníčky (třeba i doma, při kterých se může "válet")? Chce mít jednou rodinu? Tváří se, že je spokojený? Mně se zdá, že on prostě rezignoval.

A jak psala Emma Belle: ..."Měla by si mu dát lekci, že není jediný a že tě přestává přitahovat. Chlapi se mění v momentě, kdy se cítí ohrožení. Pokud bude v tvém okolí jiný, štíhlý potenciálně plodnější chlap a přítel ani tak nebude schopen nic změnit, pak máš dvě možnosti. Riskovat, že dostane ve 40 infarkt a ty s ním budeš dokonce života sedět před televizí nebo si najdeš jiného partnera."

Je to sice možná kruté, ale mě taky tahle možnost napadla. Bohužel si fakt myslím, že se takhle chová proto, že má pocit, že si to může dovolit, že ti to stačí, že ho miluješ takového jaký je, a že nemáš větší nároky. Takže nemá potřebu cokoliv měnit, zvlášť když by to pro něj bylo nepohodlné.

Takže já osobně bych mu nějak taktně naznačila, že ti celá situace vadí - že ti vadí, že je mu všechno jedno, že mu nezáleží na něm samotném ani na tobě a na tom, jestli se ti vůbec líbí a přitahuje tě, že ti vadí jeho laxní přístup a že nestojíš o to, starat se jednou o invalidního chlapa.

Mimochodem, tobě to vaše trávení volného času vyhovuje, nebo se mu jen přizpůsobuješ? Jestli platí druhá možnost, tak mu prostě řekni, že s takovým "životem" končíš a že odteď se zařídíš po svém a on ať se buď přidá (což by mu prospělo), nebo ať si trhne.

Někdy pomůže fakt jenom trochu drsnější akce.