Přítel a jeho matka

Reaguji na tarabell: Díky za pochopení, přesně tak to myslím o té budoucnosti.

Reaguji na EleanorWoods: To je ale úplně jiný případ. Nikdo na nic nemá nárok a pokud někdo dá dům jednomu, tak to tak prostě je, i když to podle mě není spravedlivé. Prarodiče dali dům bratrancovi - dobře, i když já osobně to nechápu, protože podle mě je dobré dát všem stejně. Bratranec se rozhodl, že je aspoň trošku odškodní částkou 30 tis. - ty peníze chtěl dát příteli, ale protože přítel zrovna nebyl doma, tak je prostě nechal u jeho matky, ať mu je předá. Ona mu je nedala a chtěla mu to zatajit. Je to stejné, jako by přišel někdo k nám domů, když mamka nebude doma a řekne mi - "Ty prosím tě, já se tady nebudu znovu trmácet, tady to máš a dej to prosím mamce, až příjde." A já bych tu věc stopila a mamce nic neřekla. To je přece divné, nevhodné a podle mě pěkně sprosté.

Nevím co je to poslední dobou za módu , že slečny tak rády kritizují styl života rodičů svých partnerů a ještě ke všemu si dělají nárok na něco po čem jim je akorát tak houbelec.

Pokud chcete jet na dovolenou tak se přičiňte oba tím, že si na to našetříte ze svého , nečekej na to, co Vám kdo dá.

Reaguji na mikkýsek: Nechci jet za jeho peníze na dovolenou. To s tou dovolenou byl jenom příklad, jako že fakt nemá moc peněz.
Takže chceš říct, že ti to případá normální, jo? Je to to samé, jako tohle:

Opravdu by takové chování bylo v pořádku? Podle mého názoru ne.

A proč to řešíš ty , je to snad tvá věc? nechápu proč se tak utvrzuješ v tom jestli to je nebo není normální.Jsi si jistá, že znáš všechny fakta? Pokud to nevadí příteli může ti to být jedno , ne?

Pořád řešíš jen jeho peníze, jsi jak zoufalé děcko co se dožaduje privilegia.Máš snad pocit, že ty jsi jediná do koho by měl investovat? A to z jakého titulu, přítelkyně?

Reaguji na mikkýsek: Nechci aby do mě investoval, tak mi to pořád nepodsouvej. Proč to řeším? Opravdu jsem jen chtěla vědět, jestli celá situace ostatním příjde normální nebo nenormální. To je celé, chtěla jsem jen slyšet názory. A v tomto tématu řeším peníze, protože se tenhle případ týká peněz. "Řeším" to tady s cizími lidmi, kteří nás neznají, protože takové věci nebudu vykládat ani přátelům ani rodině, takže tím nikomu neubližuju.

Reaguji na rainbowduha:
Nic ti nepodsouvám, ale bohužel se mi tak jevíš

Přesně to mne napadlo po přečtení úvodu ....
Zakladatelko, v tomto případě taháš za kratší, ba velice krátký konec, řekla bych. Tvůj přítel bydlí u své mámy a vydělává. Ty s ním nebydlíš a navíc studuješ, takže o žádné "společné peníze" se zde nemůže jednat ani omylem.
To, co se odehrává v jejich rodině - vyplácení, bratranec, apod. jsou věci, které se tě netýkají. Nemůžeš vědět, jak se věci mají, jestli nebyl tvůj přítel své matce něco dlužen, apod. Když to neřeší on, proč to řešíš ty ? Tvůj přítel není malé bezbranné miminko, abys jej měla chránit před celým světem včetně jeho matky ....
Jak vidíš, i když má matku takovou mrchu a zlodějku, jak se ti jeví, tak jí zaplatil dovolenou. A víš proč ? Protože je to jeho máma a proto, že chtěl. To především. Takže tobě nezbývá, než se místo řešení jejich domácí situace raději snažit, aby chtěl jít na dovolenou taky s tebou anebo si najít jiného chlapa. Kdyby tě náhodou napadlo do toho šťourat, tak to opravdu nedělej, to by nebyl dobrý nápad .....
Btw, když jdete ven, na pizzu a tak, kdo platí ?

Asi by mě to, stejně jako tebe, překvapilo. Na druhou stranu já počítám s tím, že až vystuduju a budu pracovat, tak taky rodičům budu dávat dárky, po kterých se budu muset možná (možná taky ne) trochu uskromnit, ale to je z toho důvodu, že do mě přes 20 let investují nemalé peníze (jen všechny jazykové kurzy by vyšly do statisíců), takže to bude pro mě forma, jak jim to aspoň trochu nějak vrátit Takže mi to po přemýšlení přijde logické a klidně bych rodičům ty peníze taky nechala (akorát mi přijde blbé, že mu o tom matka neřekla, ale to už je jejich věc)

Reaguji na mikkýsek: Tak to se ti jevím špatně, protože já na peníze fakt nejsem, jsem dost skromný člověk.
Reaguji na dadabus: Znovu píšu, že do toho nešťourám, protože se o tom bavím jenom tady s vámi, s cizími lidmi, jemu, a už vůbec ne jeho matce, nic neříkám. A jsem si stoprocentně jistá, že kdybych mu řekla, že o tu dovolenou opravdu moc stojím, tak bychom jeli. Nicméně ho nechci zatěžovat a nutit chodit do práce o svátcích, aby si na to vydělal. Jinak hezké, to s tou pizzou... Někdy mě pozve on, někdy já jeho. Někdy mi jen tak něco koupí on, někdy já, když uvidím něco, z čeho by měl radost, tak mu to taky jen tak koupím. Nečekané, že?
Reaguji na Elinor92: Jsem stejného názoru a pokud na to budu mít, strašně ráda věnuju mamce dovolenou, protože je skvělá máma a vím, že ona by mi dala taky první poslední. Ale co se týká přítele, jeho matka ho obdarovává stylem na vánoce ponožky, na narozeniny flaška (přítel nepije, ona ano). Ale o to nejde, horší je třeba to, co mi přítel vypráví. Třeba, když udělal maturitu (ne nijak extra, byla i trojka), nadšeně to ihned volal mamce a ta na to - "Nic moc, měls to udělat líp". Hodně ho to zamrzelo. To jsou prostě takové maličkosti, ale podle mě se takhle rodičovská láska neprojevuje.

Vidíš a už zase kalkuluješ , dárky se neměří na hodnotu peněžní , to ti ještě nikdo neříkal? Vidíš svoji mámu ctíš , tak nech přítele ať ctí tu svoji ať to bylo jak to bylo.

Asi to nedokážu pochopit, protože u mě v rodině to funguje naprosto jinak. Třeba mamčin bratr na tom byl jednu dobru finančně ne moc dobře. Babička mu finančně pomáhala, mamka mu sem tam zašla na nákup.. Když mi dal strejda na narozeniny tisícovku, nechtěla jsem si to vzít, protože jsem věděla, že sám nemá. Nedal si to vymluvit, tak jsem to teda vzala, ale za nějakou dobu jsem mu za to koupila pleny (měl tehdy dvě malé děti). Prostě ani mě, nevydělávající, by nenapadlo si od něj ani tu tisícovku vzít, když vím, že sám měl docela nouzi. No a babička, ta by si od něj už vůbec nic nevzala..

Reaguji na mikkýsek: Tady nejde o finanční hodnotu těch dárků, ale o to, že mu dá flašku, když ví, že nepije. Co je to za dar? To nezná vlastní dítě, že neví, že nepije?

To je , ale tvůj problém, že neumíš přijmout dar. Ve finále by to mohl říct každý , že ten druhý to potřebuje víc tudíž je blbé to přijmout. Pamatuj si , že obdarovává každý dobrovolně kdo chce dát dá, kdo nechce nedá to samé je i to, že někdo má problém dar přijmout , protože mu to připadá nevhodné a někomu to potíž nečiní. Navíc nemůžeš posuzovat dle vaší rodiny , v každé rodině to prostě funguje jinak .

Třeba jí to přišlo jako vhodný dárek pro mladého člověka. Jsi moc zaujatá vůči jeho matce , proto vidíš všechno tak černě.

Reaguji na mikkýsek: Nejsem proti ní zaujatá. I když uznávám, že po tom, co mi přítel řekl, se na ni teď dívám trochu jinak a ty věci, co mi vyprávěl, mi začínají dávat smysl. Ale že je flaška vhodný dar pro člověka, který nepije, to je vtip, ne? Moc dobře ví, že nepije, protože kdykoliv je nějaká oslava, tak přítel potom všechny rozváží domů, protože je jediný, který nepije.