Kam po humanistice

někdo studuje školu - právě často humanitního zaměření - ne pouze proto, aby sehnal práci, ale pro nějaký osobní rozvoj. nehledě na to, že mnoho studentů těchto oborů se nevěnuje pouze tomuto oboru - konkrétně u mě tak 2/3 lidí studovali více než jeden studijní obor.

Jinak je zajímavé, jak někteří kritici existence humanitních oborů pracují se smyšlenými "fakty" - například častá kritika "stovek absolventů kulturologie" ze strany některých politiků - aniž by si zjistili, že tento obor se studoval pouze na jedné škole v ČR a vycházelo z něj ročně okolo 15 - 20 absolventů - z nichž nevím o mnoha, kteří by následně měli problém s uplatněním

To já třeba úplně chápu, jenže v tomhle kontextu je pak nesmyslný název tématu "kam po humanistice" - dělám-li to čistě pro osobní rozvoj, tak už s nějakou představou jsem tam musela jít.

Stejně absurdní mi přijde představa, jak už tu bylo zmíněno, že je to "ideální profil kandidáta" pro pozici v administrativě/státní správě - jednak proto, že na to jsou jiné obory, u té sekretářky VŠ bude spíš vnímaná, že je překvalifikovaná na tu pozici, já to taky vidím jako někam do vědy a výzkumu, anebo k tomu studovat ještě druhou VŠ.

Jednoduše v tom prostě není žádná kvalifikace, a velmi málo lidí si může dovolit strávit 3 roky čistě svým koníčkem.

Co například jít s tím učit, to by mohlo jít, ani by navazující nemuselo být čistě pedagogická fakulta, jen si udělat učitelské minimum, pokud bys učila nějaké např. základy společenských věd na gymplu, nebo něco takového?

Reaguji na Lenulka11:

Tedy mě to opravdu nedá nereagovat.... Já fakt nechápu tyto neustálé diskuze o smyslu humanistických studijních programů. Vůbec nejvíc mě znepokojuje to, jak těch posledních 25 let kapitalismu v ČR dokázalo lidem vymýt mozek - čím nelze vydělat peníze, to je zbytečné, že? Peníze, peníze, peníze - to je jediné oč běží. A nebyli to také náhodou právě humanitní směry, které ten bývalý (komunistický) režim tak nenáviděl a utlačoval? A proč asi? Protože ti intelektuálové "moc mysleli" a byli nebezpeční... Některé věci mají svůj smysl, přestože na nich nikdo nezbohatne
Co mají tedy všichni studovat? Všichni budou mít v hlavě jenom účetnictví, ekonomii, právo... A nakonec bude i těch ekonomů a účetních tolik, že budou zbyteční. A pak... Začneme všichni obdělávat pole a vrátíme se zpět do předindustriální éry? Protože nakonec bude jediným smyslem člověk naplnit si žaludky...
Jenom se tím snažím říct, že humanitní obory mají svou úlohu v demokratické společnosti, jsou přímo nezastupitelné. A na tom pracáku dneska končí všichni, bez rozdílu. Není praxe - není práce

jo to naprosto souhlasím, já když viděla ten název tak jsem měla pocit, že se jedná o nějakého trolla. Na druhou stranu ale trochu rozumím slečninu problému. Můj první obor na magistra se neotevřel, druhý ještě nemám hotový a i mi připadá na magisterské studium zbytečný. Takže hledám nové možné navazující cesty - akorát by mě nenapadlo se ptát na omlazení
Reaguji na cassy: absolutně si vystihla i můj názor

Já se ptám čistě kvůli zkušenostem a radám, které se váží s magisterkým studiem.. a jediný čeho jsem se dočkala jsou nesmyslný hádky..

Přesně, jak říká Cassy. Ono už dneska těch právníků je všude přehršel Nakonec se nejlépe uplatní ti, jejichž obor není tak masový A ekonomka a účetnictví...těch je snad ještě víc!

Ale to přece nikdo neříká, že čím nelze vydělat peníze je zbytečné. Na druhou stranu je nepopiratelné, že statiků, účetních, strojních inženýrů, zubařů, právníků, bylo a bude vždy potřeba daleko více (množství lidí), než filozofů, humanistů, sociologů, nebo lidí studujících např. etiku. A tím spíš například ten sociolog, pokud se chce živit čistě jen sociologií musí být opravdu špička. Kolik takových se v republice opravdu uživí?

Zároveň je o tyto obory určitě větší zájem, taky tam není na první pohled potřeba nějaká konkrétní dovednost (tím to nechci zlehčovat, ale talent pro takový obor se určuje určitě hůř než například u techniky)

A já teda studium chápu jako přípravu na budoucí povolání (i z toho důvodu mají studenti spousty úlev, ne proto, aby se "jenom" mohli zabývat něčím zajímavým, co je baví), v tomhle ohledu souhlasím s Lenulkou.

Měla jsem názory přesně jako ty když jsem chodila na střední, ale když se podíváš na různé portály inzerující pracovní nabídky, tak tam máš nějaké základní rozdělení - např. zdravotnictví, pedagogika, it, účetnictví, atd. uplatnění pro absolventy z těchto oborů bude hodně těžké (nikde jsem zatím neviděla "humanista" nebo "filozof", a pokud by se takový inzerát objevil, tipuju, že budou požadovat minimálně docenturu)

Právník se uplatní vždycky, pokud bude špičkový, bude se mu žít víc než hodně dobře. Absolvent humanistiky se uplatní jenom pokud bude špičkový.

Reaguji na rings:

já nevím, co se tak o to poslední dobou zajímám, není to tak růžové, jak si lidi myslí. Právník pět let po škole, a pokud není špička, je rád, když má plat okolo 20 tisíc. Architektura, což jako obor technický taky zní jako fajn zaměstnání a co mi teď říkala kamarádka z tohohle oboru, na výběrové řízení se přihlásí stovky uchazečů, což dřív nebylo. Na škole získají praxe spousty, ale... absolventi to mají horší - na tu malou práci si kanceláře vyberou spíše toho stážistu, kterému neplatí - a míst se uvolňuje minimum.
Jasně, ve společnosti je třeba více právníků/ekonomů, než třeba filosofů - ale také jich ty školy opouští naprosto nepoměrně více. Já studuju FF UK, a většina oborů nabírá ročně 15-30 lidí na bakaláře (méně jich pak dokončí), na magistry a dále už jsou to jednociferná čísla. Rozdíl v uplatnění pak vidím spíše v platovém ohodnocení, než v uplatnění.

Reaguji na truksajda:
Plat 20 tisíc si troufnu říct, že to je u právníka takový nástupní plat, a to není žádná katastrofa. Po pěti letech může být už někde jinde, jistě záleží i na oblasti práva, které se věnuje, ale i tam má poměrně široké možnosti kam se vrtnout.
Když bude mít někdo čistě humanistiku, bude mít ty možnosti nesrovnatelně menší. Musí to proto být člověk, který už dopředu ví co chce, má jasné cíle, jak to vidím já zpětně, pokud bych byla nevyhraněná a neměla ještě jasnou představu o tom, co chci, je daleko praktičtější jít na práva (alespoň nějaká kvalifikace), než např. na tu humanistiku.

Napadá mě, že může být takový absolvent třeba potom redaktorem, žurnalistou, jenže to může docela dobře i s právnickým vzděláním, tam totiž podle mě hraje roli spíš určitý talent.

s tímhle naprosto souhlasím... pokud člověk nemá páru, kam se pak nasměřovat, co by ho bavilo, jsou pak tyhle obory de facto jen nástavbou gymplu. Jasně, nejedná se o obory, ke kterým člověk potřebuje mít vzdělání - ale to jsou které - možná tak ta architektura, práva, medicína atp.... jinak ale prakticky všechno je spíš o talentu, znalosti a zkušenostech - i tolik glorifikovaná ekonomie. Nicméně to, co si člověk ze studia vezme a k čemu mu bude dál v uplatnění - to je problém člověka, nikoliv toho oboru.

Tak ekonomie - ekonom, to je hodně obecné, ale například účetnictví se obvykle sám člověk nenaučí jen talentem.

A zas na obory typu např. personalistika a vzdělávání dospělých, kde mít to příslušné vzdělání opravdu není nutné, tak tam se cpe tolik lidí, že nikoho nezaměstnají jen proto, že to dělat chce a má talent.

Poslední dobou procházím pracovní portály dost, a popravdě se jsem ještě neviděla jedinou pořádnou práci, kde by nebylo nutné mít příslušné vzdělání, a to i v humanitních směrech (například učitel, personalista), nebo teda napiš příklad něčeho, kde tě zaměstnají bez příslušné kvalifikace, podle mě ta doba už je pryč.