Honba za prací

Je pravda, že práce není o titulu. Ale vzhledem k tomu, že já jsem studovala dálkově, tak mám taky slušnou praxi, i jako vedoucí celé právní kanceláře a stejně tu práci nemůžu sehnat v Praze. Je to asi i hodně o štěstí. Jedna moje známá celou vysokou propařila, takže žádná praxe, práce, brigáda nic, byla líná a živili ji rodiče. Pak dodělala Ing. a hned asi do měsíce sehnala práci v Praze. Sice má titul, ale totálně žádnou praxi, jazykovou vybavenost, zkušenosti, nic. Někomu se holt poštěstí a někomu ne.

Reaguji na Locinka: je to tak jak říkáš, taky mám kolem sebe takové případy

Jinak holky já tady tyto všechny nabídky zkouším, projíždím ty servery. Ale kolikrát mi ani na životopis neodepíší. Stěhovat se opravdu nechci.

To tě nikdo nenutí. Naber praxi v tom hobby marketu (Vždyť je to hezká práce, ne?) a za čas zkus hledat práci znova.

Z toho si vůbec nic nedělej, normálka. Bohužel.

A jak vypadá tvůj životopis? Díval se ti na něj někdo? Dělám v HR a pro předvýběr je prostě strašně důležité ho mít kvalitní. Stačí maličkost a už tě nikdo nepozve. (Samozřejmě záleží do jaké firmy se hlásíš, kolik tam chodí denně CV).

1) Co by jsi chtěla dělat? Jak se chceš uplatnit? Je pro tebe důležité, aby tě práce bavila a nebo aby jsi měla lepší peníze? Případně chceš ve firmě růst a porovnávat se s ostatními?
2) Jak probíhaly pohovory, kterých ses zúčastnila?
3) Jen VŠ bohužel opravdu nestačí, spousta lidí přišla na to, že lidé po studiu dělají chyby, neumí zacházet s PC, neovládají dostatečně jazyky, nemají praxi, nemají chuť se učit případně i pracovat, nemají motivaci k tomu, aby ze sebe něco vydali a jen mávají papírem atd atd.

Verze:
1) Zatím ti to nevyšlo, prostě máš smůlu.
2) U pohovorů jsi naprosto bez zájmu tj. je na tobě vidět, že bereš všechno, případně se automaticky prezentuješ stylem, že by jsi chtěla být za rok na lepší pozici apod., případně tě zajímá pouze plat. Tj. u pohovoru se dá udělat spousta chyb, klidně už během podávání ruky, sezení u stolu, gestikulací apod. Na tom, jak uspět při pohovoru se dá pracovat. U pár pohovorů jsem byla i u těch, které se vedly už jen ze slušnosti. Spousta lidí si jen sedla a čuměla. O náplň práce či o strategii firmy se vůbec nezajímali. Reakce ve stylu mouchy snězte si mě. Jedna slečna dokonce přišla o 20 minut později a 10 minut mluvila o tom, jak to nemohla najít a musela volat mamince, aby se podívala na internet (ta byla odepsána ihned), další lidé si sednou jako burani na židli, podpírají si hlavu u stolu, jeden pán dokonce žvýkal žvýkačku s otevřenou pusou ještě k tomu. Další lidé si stěžovali na své kolegy z bývalé firmy tj. pomlouvali firmu..
3) Nijak ses nehodila na pozici pro kterou jsi se hlásila. Nemusí to znamenat, že jsi neschopná apod. zkrátka budeš muset čekat a snažit se dál.

Vím jak se cítíš, když dlouho hledáš a dostáváš samá odmítnutí. Na straně druhé není třeba brát jakoukoliv práci jako podřadnou s tím, že dál už se nedostaneš.
Kdysi jsem byla bez práce (zánik firmy) a v hledání jsem hned také nebyla úspěšná, nicméně doslechla jsem se v jedné firmě, že hledají uklízečku a tak jsem se šla o toto místo ucházet.
Ne, že bych toužila po tom celoživotně uklízet, ale byla to práce a za docela solidní peníze.
No a jednou jsme si tak povídali se šéfem a přišla řeč na předchozí práci a když jsem mu to řekla, tak se mě zeptal, co mám za vzdělání a následně za tím hned následovala přirozeně otázka.. a to uklízíte?? No zkrátím to, druhý den jsem dostala místo asistentky, což byla také dobrá zkušenost a "start" dál.

Tak nic nezatracuj, i tam kde bys to třeba nečekala, můžeš přijít k lepšímu místku, které Tě posune dál.

Bohužel VŠ titul nikomu hledání práce neusnadní.Nejdřív je nutné získat praxi tu můžeš po malých krůčcích získávat. i na bezvýznamných postech. časem se i ty dostaneš na vysněnou práci. Zkus přes ÚP nějakou stáž ve firmě v oboru , který by tě zajímal. Sice po dobu stáže (může trvat i několik let) nebudeš brát žádné vysněné peníze většinou je to minimum, ale získáš praxi. Tady jen bude problém v tom, že u toho budeš muset mít ještě druhé zaměstnání , aby ses uživila.

Pracuji v HR a pod toto se můžu jen podepsat.

Další věc je ta , že prezentace Vaší osoby začíná už vstupem do místnosti tam se utváří první dojem .Stalo se mi mnohokrát , že upřednostňovaný kandidát podle životopisu s praxí při osobním pohovoru pohořel a dala jsem přednost tomu, kdo neměl dostatečnou praxi , ale uměl se" prodat ".
Hlavně holky nikdy neposílejte fotky celé postavy div né v negližé, toto se poslední dobou velmi množí a na potencionálního zaměstnavatele to působí odpuzujícím dojmem.Je to nechutný a neprofesionální a to může být slečna sebekrásnější..Myslím, že zkušený personalista je tak trochu psycholog a dokáže velmi dobře odhadnout lidi.Další věc je ta , že mnoho lidí životopis jen přeposílá do různých firem a nemá ani snahu odmazat dalších x mailovek.To pak jasně ukazuje , že pouze hledá práci , ne že má zájem pracovat právě pro Vás.

Reaguji na Elisabi:
Přijde mi,že máš nějaký osobní problém s lidmi z VŠ vzhledem k tvým reakcím...Sama jsem studovala náročnou školu. Chci zůstat v oboru...a opravdu jen proto,že mám VŠ nečekám,že si ze mě všichni sednou na zadek...Jediné co chci je práce v oboru nebo případně blízkou mému oboru (nechci z toho vypadnout), prostě šanci nic víc a finance neřeším...hlavně získat praxi. Momentálně reaguji na nabídky, kde požadují i SŠ, kde mi buď neodpoví nebo napíši,že vzhledem k mému vzdělání nemají vhodnou pozici...ale až bude nabídnou ji člověku s praxí.

Tohle může vypustit z úst jen člověk co na vysoké nikdy nebyl nebo ji nezvládl a neví o tom vůbec nic...Přemýšlím jestli jen závistivá a nebo vyloženě zlá.

Jako na co VŠ konkrétně nestačí? Když kouknu na internet tak skoro v každém inzerátu na trochu lepší práci mají uvedeno nejlépe VŠ. Je normální, že člověk, který jde po studiu do nové práce a nebo mění práci na jinou dělá chyby, protože je v novém prostředí a musí se zaučit. Ohledně počítače záleží o co se jedná...Jazyk se dá dopilovat ale taky záleží jak moc ho člověk na konrkétní pozici potřebuje. Absolvent většinou praxi nemá a nebo záleží jakou člověk studuje školu. Když máš rozvrh celý týden, X laborek (na které se chybět nesmí), začínáš v 8 a na kolej dorazíš v 17 - 18 kde má pak člověk získavat odpovídající praxi. Osobně chuť pracovat mám i motivaci, počítám s dalším vzděláváním, s přesčasy, klidně víkendy... nemám problém s ničím, jenže tohle o mě nikdo neví jelikož mi ani nedá šanci a v CV jsou to pouhá slova, která tam píše většina uchazečů.
Na pohovry chodím ale těch uchazečů je tolik,že si firma může vybírat a nad člověkem s praxí a zkušenostmi nemohu vyhrát.

Reaguji na tarabell: Já to chápu, že se někdo nonstop věnuje škole a snaží se něčeho dosáhnout, ale nemůže čekat, že půjde na první pohovor a všichni si z něj sednou na zadek. Znám spoustu lidí, kteří k VŠ ještě pracují, tudíž si tu praxi dělají během studia. Sice to nejsou vždy super místa a někteří to dělají i zadarmo, ale potom mají lepší šance. To bez debat.
Možná kdyby firmy nebraly tolik cizinců (viz se sem teď na projekty hodně ženou Španělé, Nizozemci, Slováci..) možná by těch míst bylo více, ale nechci tu rozjíždět debatu mimo.
Pokud člověk chodí na pohovory třeba rok a pořád nic, tak tam už to je k zamyšlení se, co je asi špatně. Na CV se sice každý podívá a řekne si: Hmm ten člověk mě zajímá, toho si pozvu. Pak už je to jen o tom dojmu a můžeš mít škol kolik chceš. Jak psala mikkýsek potom si raději vezmou člověka, který se umí lépe prodat, případně je podobný tomu, kdo dělá výběr a také se vybírá podle toho, zda se na tu práci ten člověk tedy hodí a nebo nehodí. Jsou firmy, které odmítají studenty Cambirdge, Karlovky apod., protože jsou ti lidé na určitou pozici překvalifikováni. Pokud se jedná například o zadávání dat do PC, kontrol údajů apod., tak na to v podstatě mohou vzít kohokoli. Pak dostaneš otázku jaká je tvá oblíbená barva (ani nevíš proč) a může to klidně rozhodnout o tom, jestli práci dostaneš a nebo ne. Mnohé firmy také hledají lidi, kteří drží pusu a krok, což právě ti po škole většinou mluví o tom, jak chtějí za rok postoupit tam a onam a že by chtěli plat ten a ten. Když potom přijde člověk, který působí sebevědomě a zároveň i sám klade otázky, tak to vypadá sympatičtěji, než někdo, kdo si sedne a jen čeká, jestli ho tedy vezmou a nebo ne. Bohužel to je krutá realita pohovorů.

Univerzální rada není. Jde hodně i o osobnost a štěstí. Neznamená to, že je člověk automaticky neschopný a nikdo ho nechce. I ten, kdo v práci vyniká a náhle ji ztratí, má problém najít hned jiné místo. Některé pozice jsou také hodně přes známé

Vzhledem k tomu, že máš dnes možnosti studovat na jakékoli VŠ, tak není vyloučeno, že si školu může udělat skoro každý. Je spousta lidí, kteří se umí naučit věci i pozpátku a ve výsledku jsou nepoužitelní. Jistě to není myšleno v tom stylu, že kdo vyjde VŠ je looser, ale spousta lidí si o sobě myslí více, než je. To je takový trend tady u nás. Stejně tak nemůže nikdo říct, že člověk bez VŠ má horší znalosti a schopnosti.

CHYBY ano jsou normální v začátcích, ale spousta lidí má někdy kratší chápání a nechápe svoji práci ani po třech měsících
PC spousta firem ho využívá a vzhledem k dnešní době je nutnost umět ovládat alespoň základní programy včetně psaní dopisů apod.
JAZYK se dá dopilovat, ale pokud nastupuješ do firmy, kde ho musíš opravdu používat a máš styky se zahraničními klienty, tak musíš být na dostačující úrovni a nikoho nezajímá, že se ho právě učíš, piluješ apod. velkou výhodu mají lidé, kteří umí jazyk, který se příliš lidí neučí a nebo se vyžaduje němčina, kterou se spousta lidí odmítá učit, protože se jim nelíbí, jak to zní.

Jak to tady ctu, opravdu jsou to zajimave prispevky. S kazdou z vas v necem souhlasim. Co se tyce meho zivotopisu, tak si myslim ze je na slusne urovni-tyhle veci mi celkove jdou a umim si je pohlidat. Taky mi prijde ze se na pohovoru chovam vzdy slusne a snazim se zapusobit. Muj nejvetsi problem je mala sebeduvera a nervozita. S tim strasne bojuju a snazim se to zmenit. Nekdy to ze me vyciti-to je mi jasne. Kdyby mi ale dali prilezitost, s nervozitou by byl konec se spolupracovníky uz potom nemam sebemensi problem jsem nekonfliktni a pratelska. Dokonce bych rekla ze jsem ochotna makat na 110% jen aby bylo vsechno ok. Tohle vsak na pohovoru nestinout poznat.

Tak to je špatné vítězí lidé sebejistí a prostě ty "silné kusy".Hodně záleží jak na lidi působíš a nedivím se,že člověka nesmělého a nervozního nikdo moc nechce.