Ahoj slečny,
chtěla bych Vám napsat můj problém, který mě již delší dobu trápí a nějak nevím co s tím..
Je mi 18let,můj přítel je o rok starší,jsme spolu něco přes rok a za celou dobu jsem s ním prožila krásné chvíle. Skvěle si rozumíme,jak názorově,pohledem na život,humorem atd.. Oba se moc milujeme a věřím že já ani on mě by nepodvedl. Před tímhle vztahem jsem měla již jeden delší dá se říct "vážnější" vztah-roční (mimochodem v tom předchozím vztahu jsem o "to"přišla..) ale celou dobu jsem cítila že to není ono,že to dlouho nevydrží. U nynějšího vztahu cítím něco naprosto jiného. Možná Vám to bude připadat najivní a dětinské ale troufám si říct že s touhle osobou chci strávit celý svůj život. Známe s navzájem s rodiči,jezdíme na hory,dovolenou, už mám tak nějak představu o tom co bude po škole, kde by jsme mohli začít společne bydlet atd. Jenže jak si tak maluju svojí budoucnost tak se čím dál tím více obávám toho že mě jednoho dne přítel opustí z toho důvodu že si chce ještě užívat..(!) (Byla jsem totiž jeho první-víte jak to myslim a tak se toho se nejvíc bojím..) Třeba moji rodiče jsou spolu od 15let a mě to vždycky fascinovalo, proto si myslím že nic není nemožné ale.. Co si o tom myslíte Vy? Máte nějaká s tímto zkušenost? Nepovažuju se za najivní malou romantičku co prožívá první velkou láásku, vím že za rok můžu mít někoho jiného a tomuhle článku se jen smát jenže si to nemyslím. Prosím ať se vyjádří jen ty které mají něco k tématu a nepříjde jim to jak banalita.