Ahoj! Začnu rovnou - s přítelem jsem 9 měsíců a celkově jsem ve vztahu moc spokojená. Akorát mi nesedí jedna věc. První asi 3-4 měsíce, co jsme byli spolu, mě zval na jídlo a na kafe, občas mi něco koupil jen tak. Poslední 4 měsíce je bez práce a na nemocenské. Takže chápu, že se necítí moc dobře. Snažím se ho podporovat, hlavně psychicky. Po celou tu dobu, co je na nemocenské, jsme ani jednou nikde nebyli - žádné kafe, žádné jídlo, kino, nic. Když jsem k němu ze začátku jezdila, jako překvapení mi třeba uvařil večeři nebo oběd. Teď už nedělá ani to. Když jsem u něj, vždycky na poslední chvíli řeší, co si dáme k jídlu a pak na to jdeme koupit suroviny. Pokaždé, když k němu jedu, vezu si s sebou nějaké jídlo ke snídani a trochu jídla třeba k večeři, tak, abych něčím přispěla, plus mu vezu nějakou maličkost - třeba čokoládu, nebo čaj a tak. Když jede on ke mně, vždycky mu dám třeba večeři, nebo oběd, plus mu nabídnu jiné jídlo, co mám třeba z domu, něco upečeného atp. Dřív, když ke mně přijel, tak jsme spolu něco vařili (on kupoval suroviny). Teď je to opravdu výjimečně.
Chápu, že nemá na rozhazování a vím, že je spořivý a že to nemá jednoduché, takže po něm nechci, aby mě někam zval a tak. Přijde mi ale, že občas škudlí a to šetření přehání. Často mám pocit, že když jsme někde spolu v obchodě, on se bojí, abych třeba nechtěla něco koupit. Když mám na něco chuť, koupím si to radši sama, a on v 80% mě to nechá koupit si to (např. on kupuje věci k večeři, tak já nám koupím něco sladkýho). Občas řekne, že mi to zaplatí. Mám z toho všeho ale takový divný pocit, zvlášť, když k němu jedu a den, kdy mám odjet, on vůbec neřeší, co bude k jídlu, a když odjedu, nakoupí si suroviny a uvaří si.
Asi nějak přestávám rozlišovat, jestli je to způsobeno prostě tím, že není v dobré životní situaci, nebo tím, že prostě jen hodně šetří. Už mě napadlo, že abych ho nezatěžovala, budu si prostě všechno jídlo k němu vozit, což mi ale mamka tvrdí, že je blbost, když platím jízdné, když k němu jedu.
Máte někdo podobnou zkušenost? Nebo víte, jak se v dané situaci zachovat? Je to normální? Já už opravdu nevím...