Bydlení s přítelem a dalšími lidmi v jednom bytě

Je to naprosto normální. Mám spoustu přátel, kteří takhle žili skoro až do svatby. A příteli se nedivím, že se mu nechce platit tolik, když tam bude jen o víkendu a jeden týden v měsíci.
Podmínkou úspěšného spolubydlení jsou samostatné pokoje, neprůchozí!! Záchod oddělený od koupelny. Jasná pravidla úklidu, praní, používání společných věcí atd.

Ahoj, já to zažila a popravdě, v červenci deme s přítelem bydlet sami. Sice do 1+1, ale stačí nám to. Nemáš žádné soukromí, při sexu se musíš krotit, pořád nahánět ostatní do úklidu, aby si uklidili po sobě nádobí, nebo tam chce od nich někdo přespávat. Jsem za to, že radši si připlatit (což, ted budu muset), ale stojí to za to

vidím to tak, že pokud vycházíš s rodiči a máš u nich neprůchozí pokoj, tak bych zůstala tam! Teda v porovnání se spolubydlením.
Jinak sama za sebe si umím představit už jen samostatné bydlení s přítelem.
Klidně v maličké garsonce, když tolik času tam spolu trávit nebudete.

Spolubydlení může být ok, ale já mám v drtivé většině spíš negativní zkušenosti. Ale možná je to tím, že mám ráda čistotu (je neskutečné kolik "dámiček" jsou doma prasata) a trochu soukromí. Já měla problémy s nedostatkem soukromí i v neprůchozím pokoji - jsou borci, kteří Ti budou klepat na dveře, když budeš v nejlepším s přítelem (jestli nevím, kde je v kuchyni sůl) nebo jako se mi taky stalo, tak se ozve v noci na chodbě "já vás slyším!" (ačkoli jsme byli utra tišší! takže někdo div nedýchal na futra asi) Neeee, děkuji nechci už.
Taky se stává, že spolubydlící tahají do bytu cizí lidi nebo cizím lidem půjčují klíče....

Sama si to porovnej s bydlením u rodičů....

Ale třeba budete mít štěstí.

jj

A kde byste vubec bydleli? Myslim město? Ty nájmy se opravdu někde hodně liší a spolubydlením se dá dost ušetřit...ale já jsem zvyklá na soukromí. Bydlíme jen s přítelem a je to paráda. Stačilo mi na výšce spolubydlení, a i když to nebyl horový zážitek, už bych do toho nešla

Já nevím jaký je rozdíl mezi bydlením se spolubydlícími s tím, že se s přítelem vidíte o víkendu a jaký je rozdíl, že to tak praktikujete ale u rodičů. Mě přijde lepší varianta s rodiči. Kdo ví, co za spolubydlící by jste měli a nejvíc by sis je užila asi ty Já osobně si to neumím vůbec představit..

Zcela tě chápu a soucítím s tebou. Taky bych nechtěla bydlet s cizíma. Taky mám ráda svoje soukromí, svůj klid a pohodlí. Nemuset se ohlížet na další. Nepřistoupila bych na to a bydlela zatím u rodičů.

No ona je spíš otázka, zda se příteli chce platit nájem 8000 za byt, ve kterém on sám nebude ani půlku měsíce.....Ty sice bdueš platit za jídlo a mycí prostředky - ale tu půlku měsíce, kdy on bdue rpyč, budeš vlastně platit sama za sebe......Vzhledem k tomu, jak to má s prací, se mu endivim, že chce radši levnější spolubydlení....Třeba by na bydlení osamotě kývnul spíš, kdyby jsi trošku změnila rozdělení financí.....My to máme s financema tak, že nájem paltíme půl napůl a jídlo taky - lépe řečeno tam to funguje tak, že ejdnou já a jednou on......

Ale asi spíš než bydlení se spolubydlícíma bych volila zůstat u rodičů.....

Jinak s těmi výdaji - připočti na začátku případné vybavení/dovybavení bytu.....

Bydlím s přítelem a několika lidmi v jednom bytě už tři roky, z toho dva jsme ještě studovali, teď pracujeme. Na VŠ jsme narazili jak na docela fajn lidi-holka pohodová, vodila si ale do bytu přítele, které tam prakticky zdarma bydlel, potom jsme sdíleli minibyt s dvěma praštěnými slepicemi, na to opravdu nevzpomínám ráda a dodnes nechápu, jak jsem mohla odstátnicovat zatímco ony si denně pořádaly v pokoji party, souložily a dělaly binec..
Teď jsme v jiném městě s jedním párem a je to v pohodě, oba jsou slušní, prakticky o sobě nevíme, žádné večírky ani řev, s úklidem je to jak ty, záleží jak si nastavíte podmínky.Já jsem zatím spokojená, bydlím v nádherném bytě i skvělé lokalitě,kde bych si ještě minimálně pár let samostatné bydlení dovolit nemohla. Pokud chceš ušetřit, tak do toho jděte, ale je třeba si opravdu ty spolubydlící proklepnout, abys věděla, co zhruba můžeš čekat, jestli si sednete apod. Do úklidu nás nikdo nežene, jsme dospělí lidi a umíme si po sobě všechno umýt a uklidit, ale to už záleží na člověku a společné (ne)domluvě.
Jinak co se týče soukromí, já třeba nemůžu v bytě vařit, nenávidím,když mi někdo stojí za zadkem a něco dělá, ale třeba spolubydlící normálně vaří a peče a nic si z toho nedělá, záleží na povaze. Do koupelny a na záchod mi taky nikdo neleze, pokoj máme velký..teď si vlastně uvědomuju, že jsem spolubydly už tři měsíce neviděla jak se míjíme .

Do spolubydlení bych šla jedině v případě, že by jsme byli oba studující a jen s brigádou, tak aby jsme ušetřili za nájem... Pokud si to můžete dovolit, tak bych šla bydlet jen s partnerem...
Ale po přečtení části věty: pracuje v zahraničí a byl by doma jen na víkendy + cca 1 týden v měsíci celý, bych nešla zatím ani do toho bydlení, být tam většinu času sama? Ne dík, to by mi přišlo jen jako vyhazování peněz... Zůstala bych u rodičů, s tím, že by ke mně jezdil na ty víkendy (pokud vám to tam jinak vyhovuje, nejste rušení, atd..) a šetřila bych si do budoucna (pokud neplánuje takhle pracovat i nadále)...
Mám kamarádku, která to má podobně, ale ten se vrací domů jen na víkendy... kamarádka bydlí s mamkou a on tam jezdí na ty víkendy a pak zase zpátky přes týden do práce... Ale plánuje s tím seknout, našetřil si tím už docela dost peněz, takže půjdou bydlet spolu a on bude dojíždět do práce půl hodiny od místa bydliště...

Děkuju moc za reakce. Ono je to tak, že já pracuji ve Zlíně a zde také bydlím s holkama ve spolubydlení. Holky jsou fajn, sedly jsme si v úklidu, cizí návštěvy máme jen zřídka. Moji rodiče mají dům cca 40 km od Zlína, takže k nim dojíždím jen v případě, že mám volno 2 dny po sobě, jinak se to nevyplatí. A tady je ten kámen úrazu - takhle se s přítelem u našich vídáme "přes noc" jen 1x za 14 dní, ten druhý víkend by musel přítel přijet do Zlína jen tak na otočku. Jak jsem psala, nemáme na bytě ve zvyku vodit si noční návštěvy a nechci to porušovat, takhle to všem obyvatelům bytu vyhovuje. Proto přítel navrhnul, že bychom mohli bydlet spolu, ale já nechci přistoupit na to spolubydlení ještě s někým. Přesně z těchto důvodů:

Stejně tak chci mít soukromí třeba i na hádky, nechci se s nikým dělit o kuchyň, chci se chodit s přítelem koupat, aniž bych se musela cítit nepříjemně, když oba vyjdeme z koupelny a s někým se potkáme na chodbě. Nechci nikoho poslouchat, jak souloží nebo jak se hádá, ani tím samým nikoho obtěžovat.

Přítel si vozí do ciziny jídlo z domu, takže by to šlo z peněz na jídlo. Také počítám s tím, že mu obědy zavařím, aby nemusel být celý týden o rohlících a kuřecím.

Ano, tohle bereme na vědomí. Snažíme se být připraveni na nejhorší a raději pak budeme mile překvapeni.

To rozdělení financí není nijak směrodatné - jde o to, že mám k výplatě stravenky za cca 2000 Kč, a ty se za nic kromě jídla utratit nedají. Přítel by platil tu vyšší položku (nájem) proto, že má větší příjem. Jinak je jedno, jestli dám stravenky příteli a on se bude starat o jídlo a naopak on něco přidá mě a já zaplatím nájem...

Reaguji na Flossy: tak je jasný, že to nikdy nebude úplně 100% soukromí, to snad ale ani nemáte u rodičů, ne? Je to o prioritách, no. Já třeba taky nechci až do třiceti žít se spolubydlícíma ani omylem, ale pokud natrefíš na rozumné a dospělé lidi, tak je to v pohodě a na nějakou nutně přechodnou dobu se to dá.

Ještě nutno dodat, že přítel pracuje sezonně, tzn. práci má jen od jara do podzimu, přes zimu je doma a většinou má jen nějakou brigádu. Takže to není tak, že by na bytě celý rok skoro nebyl. A upřímně, nechci to brát tak, že kdo kolikrát kde spí a kolik vody procabrá, tolik si zaplatí. Já také nebudu počítat, kolikrát častěji setřu podlahu a o kolik hodin víc strávím u plotny, abych mu uvařila na cesty.

Jinak abych to uvedla na pravou míru - já se společným bydlením nijak nespěchám. Samozřejmě budu ráda sdílet domácnost s partnerem, ale ne za každou cenu. Pro mě je hlavním podnětem k sestěhování se nedostatek soukromí. Což by spolubydlení nevyřešilo. Přítel si navíc moc nerozumí se svým taťkou, takže jeho navíc pohání i problémy u rodičů. Jen aby to nevypadalo, že já jsem si to všechno navymýšlela a přítel chudák bude platit za něco, co vůbec není v jeho zájmu.

To máš pravdu, ale přece jen je rozdíl mezi sousedy z vedlejšího bytu nebo sousedy z vašeho bytu.

No právě proto se chceme sestěhovat.

To jsme si také říkali, že aspoň na půl roku. Já jen mám strach, aby se mu to "nízkonákladové bydlení" nezalíbilo a nechtěl v tom setrvávat delší dobu.

Jinak teda přítel má podmínku, že pokud v bytě o samotě, tak musí mít alespoň dva pokoje. Tak jsme se domluvili, že budeme během prázdnin hlídat weby s nabídkou bytů a třeba kápneme na něco pod 8000,-, klidně i ne úplně vybaveného. Horší teda bude, pokud nekápneme.